4. Společná dovolená (část první)

15. května 2018 v 9:10 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession III
~ I allow she has small claims to perfection; but, then, I imagine that, if she were more perfect, she would be less interesting. ~
- Anne Brontë
~ O 2 měsíce později ~
Jak týdny plynuly, Hermiona s Narcissou spolu trávily stále víc a víc času. Hermiona v sobě nadále dusila své pocity a nechtěla, aby vyplavaly napovrch. Narcissu naopak sžíralo svědomí, protože Hermioně stále neřekla o tom, co měla v sobě. Znala ji, věděla, jak by reagovala. Cítila by se podvedeně a opět by se před ní uzavřela a to nechtěla riskovat. Věděla, že se mezi nimi rozvíjí něco důvěrného a nemohla ji ztratit.
Pokud netrávila čas s Hermionou, trávila ho s Andromedou, kterou Tiberiovy stavy stále trápily. Poprvé, když s ním byla u odborníka, rozzlobeně utekl, protože mu Andromeda řekla o jeho problémech s pitím. Styděl se a promítal to do vzteku, který si ten den vybil na obou. Andromeda už byla zoufalá a tak napsala Olívii, která na týden přijela. Podařilo se jí přesvědčit svého otce, aby tomu dal ještě šanci a šel na další sezení. Přiznala se, že i ona sama chodila a moc jí to pomohlo. Tiberius tedy souhlasil a po prvním sezení přišlo i druhé, třetí, páté, osmé a Andromeda vždy seděla vedle něj a podporovala ho. Konečně cítila záblesk naděje na lepší časy.
Když přišlo léto a s ním také prázdniny, napadlo Andromedu, že by si mohli vyrazit k moři. Milovala Řecko a vždy toužila se tam podívat. Antická kultura a umění, které tam dýchaly ze všech koutů, ji fascinovaly. Přemluvila také svou sestru a navrhla jí, aby vzala i Hermionu. A tak se čtyři kouzelníci a dvě děti dostali do Řecka.
,,Je tady horko, úplně ze mne teče," stěžovala si Narcissa, která nesla malou v náruči. Letěli letadlem, jelikož to bylo jedno z přání Andromedy. Nikdo z nich, kromě Hermiony, letadlem nikdy neletěl. Vždy se pouze přemisťovali. Hermiona létala každé léto s rodiči do Francie, takže pro ni to nic nového nebylo, avšak pobavilo ji, jak se Narcissa křečovitě držela její ruky, když vzlétali.
,,Neboj, za chvíli už budeš v hotelu a tam je klimatizace," pousmála se Hermiona.
Jakmile došli do hotelu, vyřizování se ujala Hermiona.
,,Dobrý den, máme tady rezervaci na tři pokoje na jméno Blacková," řekla a žena na recepci začala něco psát do počítače. Po chvíli vzhlédla.
,,Je tady rezervace na jméno Blacková, avšak pouze na dva pokoje," řekla a Hermiona překvapeně zamrkala. ,,To musí být nějaký omyl," pohlédla na Andromedu.
,,Na mne se nekoukej, tady pán se pokoušel o rezervaci," uchechtla se na Tiberia, ten se zamyslel a poškrábal na hlavě.
,,Jsem si jistý, že jsem rezervoval tři pokoje... nejspíše," řekl ne moc přesvědčivě.
Hermiona si povzdychla. ,,A máte nějaký pokoj ještě volný?"
,,Ne, je mi líto," zakroutila hlavou.
,,To, nevadí, budeme v pokoji spolu," ozvala se Narcissa.
,,Jsi si jistá?" Zeptala se Hermiona. ,,Nechci ti narušovat soukromí."
,,To je v pořádku, vážně," usmála se a položila svou dlaň na její rameno. ,,Pokud ti nevadí, že malá občas pláče."
,,Ne, tohle zvládnu," pousmála se.
,,Nechám vám tam donést ještě jednu peřinu a polštář," řekla recepční a zaúkolovala jakéhosi muže, který udělal, jak mu řekla.
Po chvíli se všichni odebrali do svých pokojů. Když však Hermiona otevřela dveře, zarazila se.
,,Umm, Cissy? Je tady jen jedna manželská postel," řekla a Narcissa, která vešla po ní, sebou ošila.
,,Ouu," řekla jen.
,,Řeknu jim o přistýlku," prohlásila Hermiona, stále ještě v šoku, a odešla pryč.
,,Taky máte výhled s balkonem na moře?" Přišla Andromeda do jejich pokoje a rozhlédla se. ,,Jsou úplně stejné," uchechtla se a pohladila Teddyho, který vběhl za ní a objal ji kolem pasu.
,,A je tu jen jedna manželská postel," povzdychla si Narcissa, Andromeda se však uchechtla.
,,Tvoje šance, Cisso," zazubila se, její sestra jen protočila panenky.
,,Zařídí přistýlku," řekla Hermiona, která právě vešla dovnitř a Narcissa souhlasně přikývla. Uviděla ještě svou sestru, jak udělala smutný obličej, než zmizela i s Teddym z pokoje.
Trvalo tři noci, než Hermiona na snídani prohlásila: ,,Jsem celá rozlámaná. Ta přistýlka je příšerná," řekla a pod očima měla viditelné kruhy.
,,Pokud chceš, můžeš spát u mě, mi to nevadí," prohlásila Narcissa jen tak mimochodem a upila svého čaje. Koutkem oka si všimla pobaveného úšklebku Andromedy.
,,Byla bych víc než vděčná," pohlédla na ni Hermiona a povzdychla si. ,,Ale nechci nějak narušovat tvůj osobní prostor," dodala.
,,Nesmysl, ta postel je dost velká i pro tři," zazubila se Andromeda a dala Teddymu do ruky namazaný rohlík s máslem a marmeládou. Tiberius se k nim právě posadil i s omeletou na talíři. Vypadal spokojeně.
,,Copak řešíte, dámy?" Zeptal se, ale jeho oči směřovaly jen a pouze na omeletu před ním.
,,Že jsi do té omelety zamilovaný víc než do mě! Měla bych žárlit?" Zatvářila se Andy naoko ublíženě.
,,Ovšem, že ne! Jsi má oblíbená potravina!" Šibalsky na ni mrkl.
Teddy se podíval na Tiberia zmateně. ,,Aue babiška se nepapá!"
,,Ovšem že ne, Teddíčku, ovšem že ne," řekl a Narcissa s Hermionou jen tak tak zadržovaly smích.
Celé dny trávili u moře či u venkovním bazénu uvnitř areálu. Teddymu se líbily dětské klouzačky a pořád tahal Tiberia, aby šel s ním.
,,Vypadá to, že si rozumí," řekla Hermiona a Andromeda přikývla.
,,Moc ho miluje, jen ty okamžiky, kdy ho oslovuje dědečku, mne vracejí zpátky v čase a říkám si, že by tady Ted měl být a měl by to být on, který by s ním měl sedět u bazénu a chytat ho dole u klouzačky."
,,Takhle nemluv, Andy," řekla Cissa a sundala si brýle, aby na svou sestru lépe viděla. ,,Je dobře, je na něj vzpomínáš, ale nemuč se tolik. Někdy nevidíme, co máme přímo před sebou, protože jsme zahleděni do minulosti. A pak nám to proklouzne mezi prsty ani nevíme jak. Říkala jsi, že se to mezi vámi lepší, že se ti začal znovu otevírat, že spolu o všem opět mluvíte. Nepokaz si to tím, že budeš stále doufat, že se minulost stane přítomností, protože nestane."
,,Cissy má pravdu, Andromedo, nedovol, aby tě minulost okradla o přítomné štěstí. Podívej se na ně, jsou spolu tak kouzelní," řekla a všechny tři se podívaly na Teddyho v rukávkách, který dal právě Tiberiovi do ruky lopatičku a ukazoval mu, jak musí nabírat písek.
,,Já vím, máte pravdu obě dvě, jen... někdy je to prostě těžké."
,,Já vím, sestřičko," objala ji kolem ramen. ,,Ale já jsem tady pro tebe kdyby cokoli, dobře?"
,,A já taky," řekla Hermiona a vzala ji za ruku.
,,Děkuji vám oběma," objala je.
,,Narcisso?" Ozvalo se za nimi, Narcissa se otočila za jí tak známým hlasem.
,,Daphne? Co ty tady děláš?" Překvapeně zamrkala.
,,Jsem tady na dovolené s dalšími přáteli z ministerstva. Ty taky, že ano? S rodinou?" Pousmála se a pozdravila Andromedu. ,,A s Herminou? Nebo jste se tady taky jen potkaly?" Zeptala se.
,,Ne, jsem tady s nimi," řekla Hermiona a pousmála se. Daphne Greengrassovou tolik neznala, věděla jen, že je její sestra zasnoubená s Dracem a že chodila do Zmijozelu.
,,Ach tak," pousmála se Daphne. ,,A jakpak se má moje princezna?" Naklonila se nad Anastázii, která byla pod slunečníkem chráněná kouzlem, které kolem ní udržovalo stálou teplotu. Když ji malá uviděla, uculila se a něco zabrblala.
,,Má se skvěle, myslím, že se jí tady líbí, ani moc nepláče," řekla Narcissa. ,,Ale rychle mi roste, alespoň mám ten dojem," povzdychla si.
,,A do krásy, po tobě," usmála se Daphne na Narcissu a Hermionou projela vlna žárlivosti.
,,Daphne, pojď už, jdeme na naše místo na pláži!" Zavolal na ni kdosi a Daphne přikývla.
,,Jo, už jdu!" Odpověděla a usmála se na Narcissu. ,,Ráda jsem tě viděla, i vás, paní Tonksová a tebe, Hermiono," řekla a odešla pryč.
,,Ty se znáš s Daphne?" Zeptala se Hermiona, když už byla z doslechu.
,,Ano, občas mi hlídala malou, když Andy nemohla. Bylo to asi dvakrát nebo třikrát. Měla jsem nějaké soudy po tom, co skončila válka a vzhledem k mé minulosti jsem byla opět vyšetřovaná a docela se to protáhlo. Mě i Draca několikrát předvolali," odpověděla. Hermiona se uvnitř zastyděla, neměla tušení, Narcissa ani nikdo jiný jí o tom neřekli.
,,To jsem netušila," řekla.
,,To je v pořádku, měla jsi spoustu práce, já to chápu," usmála se. ,,Ale všechno dobře dopadlo."
Hermiona přikývla, ale celý zbytek dne jí to vrtalo hlavou.
Večer, když se vraceli z večeře, potkali Daphne znovu.
,,Cissy," pousmála se. ,,Tak jak sis užila den? Byli jste i na pláži nebo jste zůstali jen u bazénu?" Zeptala se a pozdravila Tiberia, kterého dnes viděla poprvé.
,,Byli jsme i na pláži," usmála se. ,,Ale tebe jsem tam neviděla, jak je to možné?"
,,Chodíme na naše místo, které jsme objevili, bez lidí," uculila se. Šly napřed a zastavily se u posledního lehátka u bazénu. Posadily se. Hned vedle byly jejich pokoje, které měly z této strany velké prosklené dveře. Dole byl obývací pokoj a po schodech nahoru se šlo do ložnice, kde na druhé straně byl výhled na moře. Hermiona se rozloučila s Andromedou a Tiberiem a vešla do pokoje velkými skleněnými dveřmi. Závěs byl zatažený, zvědavost jí však nedala a nahlédla přes něj na Narcissu a Daphne. Dívka měla teď malou Anastázii v náruči a obě se spokojeně usmívaly. Hermiona si povzdychla a závěs raději zatáhla. Snažila se na ně nemyslet, zbavit se toho žárlivého pocitu, který cítila, ale nešlo to.
,,Hermiono?" Oslovila ji Narcissa, která teď stála mezi dveřmi. ,,Myslíš, že bys na chvilku mohla pohlídat malou? Chceme se projít a popovídat si."
,,Ovšem," přikývla Hermiona a Anastázii si vzala do náruče.
,,Díky," pousmála se Narcissa a odešla za Daphne ven. Procházely se téměř hodinu a Hermiona se snažila na ně nemyslet, nicméně neustále se jí v mysli objevovala představa jejich polibků pod hvězdami.
,,Jsem zpátky," usmála se Narcissa a vzala si malou od Hermiony. ,,Promiň, že jsem byla pryč tak dlouho."
,,To je v pořádku," pousmála se. ,,Jistě jste řešily něco důležitého," řekla oklikou a Narcissa se zachechtala.
,,Možná, pročpak?" Na tváři měla ten všeříkající úsměv a Hermiona sebou ošila.
,,Jen tak, nevyzvídám, neboj," pokusila se o úsměv.
,,Dobře. Ale kdybych tě neznala, tak bych si myslela, že žárlíš," stále se culila.
,,Cože? Ne, nežárlím, proč bych žárlila? Vždyť si můžeš dělat, co chceš. Jsi svobodná a nádherná, chytrá, v podstatě dokonalá žena, po které musejí všichni toužit, takže je to úplně v pořádku."
,,Myslíš si o mně, že jsem nádherná a dokonalá?" Uculila se.
Hermiona protočila panenky. ,,Jistě už ses někdy musela vidět v zrcadle. Jdu se umýt," řekla a zmizela v koupelně co nejrychleji to šlo. Narcissa se hihňala, zakroutila hlavou a začala kojit Anastázii.
Tu noc Hermionu probudil pláč malé Stázky. Pohlédla na Narcissu, která vypadala, že spí. Vstala proto z postele a vzala si malou do náruče.
,,Ššš, neplač, zlatíčko, ššš," uklidňovala ji. ,,To bude v pořádku, teta Hermiona je tady."
Narcissa však ve skutečnosti nespala, vzbudil ji pláč dítěte, avšak když uviděla Hermionu vstát z postele, pousmála se a pozorovala je. Při tom pohledu cítila obrovské štěstí. Dívka, po které toužila ze všeho nejvíce, utěšovala její malou dcerku, to byl pohled k nezaplacení. Když malá přestala plakat a opět usnula, vrátila se Hermiona do postele.
,,Má tě ráda," zašeptala Narcissa a Hermiona sebou trhla.
,,Promiň, vzbudily jsme tě?"
,,Slyšela jsem pláč," pousmála se na Hermionu ležící vedle ní. Dívaly se na sebe mlčky, ani jedna nepromluvila. Bylo to uklidňující. Narcissa toužila ji obejmout, avšak pouze natáhla ruku k jejím vlasům, které jí dala z obličeje. Když ruku opět stahovala, Hermiona ji za ni chytila a usmála se.
,,Tenhle pohled bych mohla mít před sebou navždy," zašeptala Narcissa a Hermiona se opět pousmála a pohladila jí dlaň palcem.
,,Dobrou noc, Cissy."
,,Dobrou," řekla a po chvíli obě usnuly.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama