2. Neskrývej své pocity (část druhá)

2. května 2018 v 13:49 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession III
Když po dvaceti minutách došly k domu a Narcissa vzala malou, aby zjistila, co jí chybí, Hermiona se posadila na gauč.
,,Už vím, pokakaly jsme se," uchechtla se. ,,Podržíš mi ji, prosím? Jen dojdu pro ubrousky a zásyp," řekla, dala ji malou do náruče a odběhla. Hermiona se cítila zvláštně, pořádně nevěděla, jak ji držet. Malá si ji prohlížela a pusinkou začala dělat bublinky. Když Narcissa došla zpátky, doširoka se nad nimi usmála. ,,Máš přirozený talent. Chtěla by sis ji zkusit i přebalit?" Uchechtla se a Hermiona, která ji položila na přebalovací pult, naprázdno polkla.
,,No, já nevím," ošívala sebou.
,,Ale notak, nic na tom není," chechtala se Narcissa, rozepnula malé dupačky a oddělala jí plenu. ,,Jéééje, to je ale nadílka, broučku, pěkně smrdínkáš," tiše se smála a Stázinka se rozesmála také. ,,Teta Hermiona si tě přebalí, pojď teto Hermiono," pokynula jí a Hermiona nervózně přistoupila až k pultu. ,,Jen jí sundej tu plenku, očisti ji zadeček, zasypej ji a to je všechno," kousek ustoupila, aby měla dost prostoru.
,,Dobře," pousmála se nervózně a špinavou plenu sundala. Narcissa si ji od ní vzala a zabalila ji. Hermiona vytáhla vlhčený ubrousek a pořádně ji očistila. Chvilku to trvalo, ale když byla Stázka zase omytá, zasypala ji trochou dětského zásypu, dala jí novou plenku a dupačky jí opět zapnula. ,,Tak jak jsem si vedla?" Uculila se Hermiona a Narcissa se uchechtla.
,,Zkouškou jste prošla na vynikající, slečno Grangerová, padesát bodů pro Nebelvír," zubila se na ni a Hermiona protočila panenky.
,,Nech si toho, jo?" Kroutila pobaveně hlavou. Najednou se zadívala na polici plnou knih, přešla k ní a prohlížela si, jakou literaturu Narcissa vlastně četla. ,,Máš tady spoustu mudlovské tvorby," řekla. ,,Sestry Brontëovy?" Pozvedla obočí, když vytáhla jednu z knih.
,,Ano, líbí se mi jejich knihy. Navíc je psaly v době, kdy literatuře vládli především muži. A to je obdivuhodné," pousmála se.
,,To rozhodně. Žily v chudých poměrech, matka jim zemřela a jejich teta nebyla příkladem právě milující ženy. Charlotte, Emily, Anne se svým bratrem utíkali do svých fantazijních světů, které si vytvářeli," otevřela knihu.
,,Nakonec téměř všichni zemřeli na tuberkulózu, avšak jejich díla vstoupila do historie. Například Jana Eyrová, kterou právě držíš v ruce. Jestlipak víš, čím se Charlotte inspirovala?"
,,Jejich životem na penzionátu, kde panovaly kruté poměry," odpověděla Hermiona. ,,A jejich dvě starší sestry, Mary a Elizabeth, se nikdy nevrátily zpátky, zemřely tam," povzdychla si, zavřela knihu a položila ji zpátky.
,,Přesně tak," přikývla Narcissa. ,,Ale jejich díla jsou úžasná."
,,Jsou," řekla Hermiona a posadila se vedle Narcissy, která teď kolébala malou v náručí.
,,Víš, že ti stále dlužím ještě oběd?" Promluvila Narcissa najednou. Stázinka jí chytila prst do své malé dlaně a něco zažvatlala.
,,Opravdu?" Usmívala se Hermiona na malou.
,,Ano. Co říkáš na to, že bych se domluvila s Andromedou, kdy mi pomůže pohlídat malou a poslala bych ti sovu?" Navrhla.
,,Dobře, budu čekat," usmála se a postavila. ,,Díky za krásný den, jsem ráda, že jsme si mohly zase po roce někam vyrazit."
,,Já také," přikývla Narcissa, postavila se a i s malou v náruči šla Hermionu vyprovodit ke dveřím.
,,Tak zase příště," usmála se Hermiona na Narcissu, pohladila malou po tvářičce a přemístila se pryč. Narcissa se vrátila zpátky do obývacího pokoje, aby poslala sovu své sestře.
~ ~ ~
Andromeda ležela na lehátku na zahradě, když dopis dostala. Na sobě měla dlouhé letní šaty na ramínka, které jí sahaly až ke kotníkům a květinový vzor ladil s rozkvétajícími květinami na záhonku. Na hlavě měla klobouk a na očích sluneční brýle. Tiberius stál u grilu a malý Teddy se čvachtal v nafukovacím dětském bazénku.
,,Píše mi Narcissa, potřebovala by pohlídat malou, asi má rande," uchechtla se.
,,A nepíše s kým?" Zeptal se zvědavě Tiberius.
,,Ne, ale neboj se, já to z ní dostanu," mrkla na něj. Teddy začal cákat vodu z bazénku na Andromedu a ta si sundala brýle a vytřeštila na malého oči. ,,No toto, Teddíčku? Takhle trápit babičku?" Uchechtla se, postavila se šla za ním. Teddy se začal škodolibě smát a cákal ještě víc. Andromeda, když byla u něj, tak ho chytila, zvedla do vzduchu a přitulila si ho. ,,No a teď jsem celá zmáčená!" Dala mu pusu na tvář. ,,Už je chladněji, Teddy, pojď, vezmu tě na lehátko a zabalím do osušky, ať nejsi nemocný," řekla a posadila se s ním na lehátko. Omotala kolem něj osušku a lehla si. Teddy si lehl na ni a hlavičku jí položil na hrudník. Andromeda jej hladila. ,,Nádherně to voní, Tibi," řekla, když vítr zavál od grilu jejím směrem a musela polknout, protože se jí v ústech začaly sbíhat sliny.
,,Už to bude, neboj," usmíval se na ty dva a otočil maso.
,,Masíško?" Zvedl Teddy hlavičku, protože to ucítil také.
,,Ano, Teddíčku, masíčko. Za chvilinku budeš papat," řekla a pohladila ho. Teddy se olízl a uculil. ,,Teď tě obléknu, šup šup," řekla a Teddy se postavil. Andromeda mávla hůlkou, plavky mu vysušila a oblékla mu tričko a volnější kalhoty.
Po chvíli bylo maso hotové a Tiberius jej naložil na tři talíře a každému dal kousek chleba.
,,Já mu to nakrájím, nech to," řekla Andy a posadila se ke stolu, Teddy vylezl vedle ní. Zatímco Andromeda krájela maso, Teddy si namočil prstík do hořčice, dal si ho do pusy a zašklebil se. Tiberius se rozesmál.
,,Nechutí ti to, mladý muži?" Díval se na něj pobaveně.
,,Ne," odpověděl a znovu se otřepal.
,,Na, zkus tohle," řekl a dal mu na prst trochu kečupu.
,,Mmm... mňam, suadké!" Řekl a olízl se. Andy se uchechtla a dala mu trochu kečupu na talíř.
,,Tady, broučku, vezmi si i chlebíček a namáčej si masíčko do kečupu, dobře?" Teddy přikývl a začal se ládovat. ,,Je to výborné, Tiberie," řekla Andy a pohladila ho po ruce.
,,Jsem rád, že vám oběma chutná. Dáš si trochu hořčice?" Zeptal se a Andy přikývla.
,,Hožšiče," zopakoval Teddy a zahihňal se.
,,Ano, hořčice, ale ta ti nechutná," uchechtla se Andromeda nad jeho pokusem o vyslovení slova, které bylo na něj ještě moc těžké.
Jakmile dojedli a sklidili ze stolu, posadili se na velkou houpačku, kterou měli před domem. Byla to jedna z těch, na které se nedalo sice příliš houpat, ale zato byla na sezení velmi pohodlná. Andromeda byla opřená o Tiberia, který měl ruku kolem jejích ramen a Teddy seděl mezi nimi a tulil se. Andromeda jej hladila a společně pozorovali západ slunce.
,,Tohle bych mohla prožívat pořád dokola a nikdy by mne to neomrzelo," řekla a dala Tiberiovi pusu na ruku, která volně ležela na jejím rameni.
,,To já také, jsem s vámi tolik šťastný," řekl a políbil ji na rty.
,,A my s tebou," zašeptala do polibku a položila hlavu na jeho rameno. Seděli tam, dokud slunce nezašlo a pak odešli zpátky do domu.
~ ~ ~
Uběhlo několik dní a Narcissa stála nervózně před zrcadlem. Anastázie teď byla u Andromedy, domluvily se na čtvrteční večer, protože v pátek měli Andy s Tiberiem svůj program. Původně měly jít s Hermionou pouze na oběd, ale shodly se, že při večeři na sebe budou mít více času, protože obědová pauza byla většinou pouze hodinu. Nebyl by sice problém, kdyby Hermiona přišla o něco později, avšak mladá dívka vždy ctila řád a chtěla být zodpovědná.
Poslední pohled do zrcadla a blonďatá čarodějka se s hlasitým prásknutím přemístila nedaleko restaurace. Na sobě měla modré šaty nad kolena, které dokonale ladily s barvou jejích očí a těsně ji obepínaly na těch správných místech. Její vlasy byly sepnuté v elegantním účesu a Hermiona, když ji uviděla vcházet, si pomyslela, že jen zdaleka připomínala tu neupravenou ženu ve vytahaném tričku, kterou poprvé po roce viděla. Byla nádherná a Hermiona pocítila jemné šimrání v podbřišku. Ošila sebou.
,,Ahoj," pozdravila ji dívka, postavila se a dala jí pusu na tvář. Ta zvolila jednoduché černé šaty na ramínka, elegantní a pohodlné. Její vlasy jí volně spadaly na ramena.
,,Ahoj, moc ti to sluší," pousmála se Narcissa a posadila se.
,,Tobě taky, jsi nádherná," řekla a Narcissa zrůžověla.
Objednaly si víno a těstoviny se sýrovou omáčkou. Seděly v luxusní kouzelnické restauraci, protože Narcissa toužila dát Hermioně to nejlepší, co mohla. Povídaly si a Cissa cítila s Hermionou na jednu stranu klid a na stranu druhou obrovské vzrušení. Rozuměly si, avšak to už věděla dávno. Mimo jiné měly rády stejné věci jako kouzelnické tvory, knihy, divadlo, umění, mohly se celé hodiny bavit pouze o jednom díle a neomrzelo je to. Avšak to hlavní bylo, že pokud mezi nimi nastalo ticho, nebylo to proto, že by si neměly co říct, nešlo o trapnou chvíli, nýbrž o ticho, které jim oběma přinášelo klid. Nepotřebovaly slova a přesto se ve své vzájemné přítomnosti cítily příjemně. Narcissa si všimla dívčiných pohledů, husí kůže, která jí vyskočila, jakmile se jí dotkla, avšak měla strach, že to bylo jen kvůli tomu kousku duše, který Hermioně nepatřil. Věděla, že měla právo to vědět, avšak něco v ní jí bránilo to Hermioně říct. Jejich vztah byl stále příliš křehký a ona nemohla riskovat, že jí znovu odejde.
,,Nad čím přemýšlíš?" Pousmála se Hermiona a napila se vína.
,,Nad ničím zají-" začala Narcissa, když vtom se zarazila a dívala se kamsi za Hermionu.
,,Co se děje?" Zeptala se a chystala se otočit, když vtom ji Narcissa chytila za ruku.
,,Neotáčej se, je tam Draco a jde sem," sotva to dořekla, chlapec již stál u jejich stolu.
,,Matko," dal jí pusu na tvář. Nad Hermionou pozvedl obočí.
,,Draco," pousmála se a pohladila ho po ruce. ,,Co ty tady?"
,,Já? Jsem tady s Astorií na večeři, chodíme sem často, ale co tady děláš ty s ní?" Nakrčil nad Hermionou nos. Ta se zamračila, ale neřekla nic.
,,My... my spolu pracujeme, jak víš. Je to pracovní schůzka," vymyslela si Narcissa výmluvu a Hermiona pozvedla obočí.
,,Nejsi náhodou na mateřské?" Zeptal se Draco, ale znělo to spíše jako prohlášení než jako otázka. Nenavštěvoval ji příliš často. Přišel za ní jednou do měsíce, byl nervózní z malé Anastázie, změny vstřebával pomalu. Astoria, na druhou stranu, si malou zamilovala a přemlouvala Draca, aby si konečně udělali své. Avšak neměli ještě ani svatbu. Draco a Astoria byli zasnoubení již delší dobu, ale on to nechtěl uspěchat. Chtěl si být jistý, že je to ta pravá. Po válce už většinou neplatila dohodnutá manželství, ale on tomu chtěl dát šanci.
,,Ano, občas se však radíme, co bude nejlepší udělat, víš, že na to dohlížím," pousmála se.
,,Hmm," řekl jen. ,,Rád jsem tě viděl, matko. Grangerová," řekl, dal Narcisse polibek na tvář a odešel zpátky. Narcissa sebou ošila.
,,Proč jsi lhala?" Zeptala se Hermiona. ,,Proč jsi mu neřekla, že jsme kamarádky? Máš strach, že tebou bude opovrhovat proto, že se bavíš s někým, jako jsem já?" Dívala se na ni a v jejím výrazu byl znát hněv.
,,O to nejde. Jen... nechci o něj přijít," řekla.
,,Přijít? Ví vůbec, že se ti líbí ženy?" Zeptala se a Narcissa sebou ošila.
,,Ne," odpověděla a ve tváři měla opět svůj typický chladný výraz.
,,Aha. Takže chápu to správně, že pokud bych tu seděla jako tvá přítelkyně, styděla by ses za mě před ním pro můj původ?" Pozvedla obočí.
,,Nestyděla bych se za tebe, Hermiono. Jen bych si s ním o tom musela nejprve promluvit."
Hermiona si všimla jejího zneklidnění a řekla si, že by na ni neměla tolik tlačit. Promluvila, avšak mnohem mírnějším tónem. ,,Myslím si, že bys to měla udělat co nejdříve. Neměla by ses bát být sama sebou a už vůbec ne před těmi, na kterých ti záleží. Jsi jeho matka, myslím, že to pochopí a když ne hned, tak časem," stiskla jí ruku a Narcissa přikývla.
,,Asi máš pravdu. Jen si nejsem jistá, zda jsem připravená mu to říct."
,,A kdy budeš? Jak dlouho chceš ještě čekat? Chceš snad, aby se to dozvěděl od někoho jiného? Protože věř mi, že to pak bude mnohem horší. Myslím, že to bude jen otázkou času, než to zjistí Rita Holoubková. Upřímně mě překvapuje, že o tom ještě nenapsala článek."
Narcissa se ušklíbla. ,,Rita napsala po tom, co se malá narodila, dojemný článek o tom, jak jsme se s Luciusem chystali dát zpátky dohromady a stvrdit to potomkem, avšak on už se z války nikdy nevrátil," nakrčila nos. ,,Kdyby tak věděla."
,,Tak ještě, že neví," ošila sebou Hermiona. ,,Promluv si o tom s Dracem. Čím dříve mu to řekneš, tím dříve se ti uleví," pousmála se. Narcissa pouze přikývla, neřekla však nic. Měla v plánu mu to říct, ale rozhodně ne teď. Až a pokud bude mít někdy vážnější vztah, poví mu to. Zatím však nemohla stát proti tomu všemu, co by to přineslo, sama.
Draco večeřel a pozoroval svou matku. Něco mu nesedělo na tom, jak se tvářila, na pohledech, jakými se na Hermionu dívala a na celkové řeči jejího těla. Jeho matka mu něco tajila a on měl v plánu přijít na to, co.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama