Kapitola Dvacátá: Rozloučení (část první)

1. dubna 2018 v 9:59 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ Who, being loved, is poor? ~
- Oscar Wilde
Psalo se 2.4.1999 a dům Andromedy Tonksové sršel smíchem a radostí. Byly to Teddyho první narozeniny a tak Andy uspořádala oslavu, na kterou pozvala všechny své přátele a rodinu. Udělala to hlavně proto, aby tento dům opět zalilo alespoň chvilkové štěstí a síla soudržnosti milovaných lidí.
Andromeda s Tiberiem dodrželi dohodu a vrátili se pro knihu do irské školy. Ta byla uzavřena ministerstvem kouzel pro provádění nezákonných praktik a přívrženci Bellatrix byli pozatýkání a posláni do Azkabanu. Kniha byla ukryta na bezpečné místo, o kterém věděli pouze Andy s Tiberiem a toto tajemství si měli vzít až do hrobu.
Andromeda právě seděla na gauči, Teddyho měla na klíně a rozbalovala dárky, které jí ostatní přinesli. ,,Ale podívej se, Teddy, takové pěkné dupačky, no to je tedy něco," zachechtala se Andromeda a pohlédla na Minervu sedící v pojízdném vozíku. ,,Děkujeme, Minervo," pousmála se Andromeda. Současná ředitelka školy Čar a kouzel v Bradavicích po dlouhém a urputném boji kletbu nakonec porazila. Ukázalo se, že ji Belaltrix zasáhla kletbou, která byla zapsána v knize. Díky Tiberiovi se tak vydařila léčba a stále ještě zesláblá Minerva, která se zatím neudržela na nohou, tak mohla být i nadále mezi svými milovanými.
,,Rozbal si ten od nás, Andy," pohlédli na sebe Fred a George spiklenecky.
Andy jim věnovala podezíravý pohled, avšak balíček rozbalila. Bylo v něm malé košťátko. ,,Ale kluci, budu strachy celá bez sebe," řekla Andromeda, ale usmála se.
,,Neboj, my jej to naučíme," řekl Fred a Andy klesl úsměv.
,,No, to mne moc neuklidnilo," zakroutila hlavou, ale nakonec se tiše zasmála. ,,Budeš velká školní famfrpálová hvězda stejně jako byla tvá maminka," pousmála se na malého a ten ji obdaroval zářivým úsměvem.
,,Kde je vlastně Eddie?" Zeptala se Molly, od které dostal Teddy pletený svetr s písmenem 'T' a malou čepičku se šálou.
,,Je nahoře, ve svém pokoji, píše dopis své rodině. Rozhodla se u nich strávit půlku léta, za co jsem ráda. I když jsem šťastná, že ji tady mám, myslím si, že je to správné rozhodnutí. Vychovali ji a jistě museli prožívat strašlivou bolest při představě, že by ji ztratili úplně. Teď si však bude dodělávat OVCE, chce to zkusit na bystrozorku, moje nervy," protočila Andromeda panenky.
Molly se zasmála. ,,No jo, máme o ně strach, ale stejně s tím nic nenaděláme, mají svou hlavu," povzdychla si.
,,To ano," řekla Andromeda a v tom momentu Eddie sešla dolů do obývacího pokoje.
,,Ahoj vespolek," řekla a šla si vzít malého, který se k ní natahoval.
,,Konečně zase krátké vlasy," zazubil se George.
,,Jo, takhle ti to sluší víc, jsi to zase ty," přikývl Fred a ukázal zdvižený palec.
Eddie se usmála a přikývla. ,,Díky, cítím se taky mnohem lépe," řekla a dala Teddymu pusu. ,,Ty můj uslintaný broučku. Rostou ti zoubky, co?" Teddy si na odpověď změnil vlásky na modro, přičemž Eddie udělala to samé. Malý chlapec se rozzářil a zahihňal.
Ozvalo se zaklepání na dveře.
,,Půjdu otevřít," pousmála se Andromeda a postavila se. ,,Henry, pojď dál," usmála se na muže, který stál za dveřmi. ,,A ty musíš být Cata, že ano?" Pousmála se na snědou dívku se světle hnědými vlasy a tmavýma očima, která byla přesnou kopií Amaranty. Oba vešli dovnitř a když ji Eddie spatřila, otevřela ústa dokořán a její vlasy se změnily zpátky na zrzavou. Její tvář nabrala nachovou barvu, když se posadila do křesla naproti ní.
,,A-ahoj, já jsem Eddie," zakoktala se.
,,Catalina, encantada, těší mne," usmála se. ,,Ale klidně mi můžeš říkat Cato, jako ostatní," řekla a dala si pramen vlasů za ucho. Eddie si ji nenápadně během oslavy prohlížela, byla jiná než všechny dívky, které kdy viděla. Nejen, že měla hispánský vzhled, ale také byla odlišná stylem oblékání. Měla upnuté černé tílko a volné kalhoty s barevnými vzory. Na ruce měla kožený náramek a okolo krku několik dřevěných korálků. Nebyla nalíčená, avšak její výrazný obličej a velké oči tuto skutečnost kompenzovaly. Nepotřebovala to. Když si všimla, že ji Eddie pozoruje, doširoka se usmála a Eddieiny tváře nabraly opět nachovou barvu.
Tiberius seděl vedle Andromedy a držel ji v objetí. ,,Koukni na ně, jak se k sobě mají," pousmál se a poukázal na Olivii s Colinem, kteří seděli v rohu místnosti v křesle a Olivia právě dávala do úst Colinovi jednohubku.
,,Mladá láska," pousmála se Andy a vtiskla Tiberiovi nečekaný polibek.
,,Madam je divoká," zazubil se a oči mu sjely na řetízek, který jí tehdy koupil v kouzelnickém zlatnictví, protože se okolo něj objevila nepatrná záře.
,,Zřejmě si tuto chvíli chci pamatovat," pousmála se a znovu ho políbila.
,,Takže Koločary, ano?" Pousmál se Colin, který právě žvýkal jednohubku a všiml si Hagrida, který se natahoval s dětskou radostí v očích pro Teddyho.
,,Ano, nemohla bych ten poslední rok zůstat tady, v Bradavicích, kde je tolik vzpomínek na mého bratra," sklopila zrak a na okamžik zavřela oči. ,,Navíc v Americe je New York a to je přímo ráj, co se týče umění a různých galerií. A kdo ví, co se za ten rok všechno může stát," pousmála se, pak si však povzdychla. ,,Nechci po tobě, abys na mne celý ten rok čekal, to ani nemohu žádat," řekla.
,,To si piš, že nemůžeš, rok je dlouhá doba," ušklíbl se Colin a Olivia smutně přikývla. ,,A proto jsem se rozhodl, že pojedu s tebou a najdu si tam práci," zazubil se a Olivia vytřeštila oči.
,,To jako vážně? Ty bys to pro mne udělal?" Zeptala se nevěřícně.
,,Ovšem. Čekal jsem tak dlouho, takže už si tě nenechám vzít nikým a ničím na tomto světě," řekl a Olivia se usmála.
,,Jsi neskutečný, víš to?"
,,Já vím," řekl a políbil ji na rty.
Henry si právě povídal s Narcissou, Andormedou a Tiberiem.
,,Jsem moc rád, že se Narcissa rozhodla s námi zůstat," řekl Andromedě. ,,Obnovíme útočiště v Londýně a budeme pokračovat v práci Stázinčiny matky."
,,To jsem ráda, Cissy, že jsi našla své místo a něco, co tě naplňuje," pousmála se Andromeda a Narcissa přikývla.
,,Ano, cítím, že je to má povinnost, že to Stázce dlužím," přikývla. ,,Ale nejen to, jak jsi sama řekla, moc mne to naplňuje. Mám konečně pocit, že dělám něco prospěšného."
,,A co ty, Cato? Budeš pomáhat svému otci?" Zeptala se Andy.
,,Ano, rozhodla jsem se zůstat tady, v Peru už stejně nic nemám a Londýn jsem chtěla vždy poznat," pousmála se a Eddie se uculila.
,,Takže se sem tam uvidíme," uchechtla se a prohrábla si vlasy. Andromeda s Tiberiem si vyměnili pobavené pohledy.
,,Jasně, předpokládám, že pokud jsi z Londýna, uvidíme se," usmála se Cata.
Vtom se ozval zvonek.
,,To bude Hermiona, jdu tam," řekla Andromeda a Narcissa sebou ošila.
,,Ahoj Hermiono," objala ji Andromeda a pozvala dál. Hermiona se pousmála a dala jí dárek pro malého.
,,Cissy, myslíš, že bych s tebou mohla o něčem mluvit?" Zeptala se.
,,Ovšem," přikývla blonďatá čarodějka a odešly spolu ven, na zahradu.
,,Jak se máš?" Zeptala se Hermiona a pohlédla na ni.
,,Jde to docela dobře," přikývla. ,,A co ty?"
,,Celkem fajn. Cissy, já... dostala jsem nabídku jít na roční expedici do Jížní Ameriky. Chytala bych tam kouzelnické tvory a v útočišti bychom jim pomáhali- Po tom všem musíme začít od začátku," řekla.
,,To zní jako skvělá příležitost," usmála se Narcissa, ve skutečnosti se jí to uvnitř sevřelo. Doufala, že Hermiona zůstane tady, v Londýně.
,,Ano, to je. Přijala jsem to, protože si potřebuji především urovnat myšlenky. Po tom všem, co se za ten rok odehrálo... za celé ty roky. Potřebuji nějaký čas. Jsem tady dnes, abych se se všemi rozloučila a hlavně s tebou, protože...," pohlédla na ni. ,,Je mi tak líto, co jsi musela slyšet, mrzí mě, jak moc jsem ti ublížila, neměla jsem právo si zahrávat s tvými city."
,,Ne, Hermiono, to je v pořádku, ty za to nemůžeš. To si musím v sobě urovnat já sama," řekla a mírně se pousmála.
,,Ale stejně... mrzí mě to, Cissy," vzala ji za ruku a pohlédla jí do očí. Narcissa se rozechvěla a pohled jí sjel na její ústa. Skousla si ret a pohlédla jí opět do očí. Hermiona se k ní naklonila a Narcissa zavřela oči. Hermiona jí však dala pusu na tvář. ,,Moc mi na tobě záleží," zašeptala a objala ji. ,,Buď šťastná, Cissy, teď máš šanci, jsi volná," řekla a pustila ji. Narcissa přikývla, neřekla však nic.
Andromeda viděla celou tu scénu z okna a povzdychla si. Přála si, aby byla její sestra šťastná, trhalo jí to srdce. Sama posledních několik dní myslela na Teda a dopis, který jí přišel. I když měla u sebe Tiberia, chyběl jí víc, než kdy jindy. A zvláště dnes, když měl Teddy své první narozeniny a Ted tady nemohl být, aby to viděl. Stejně tak jí chyběla její malá Dora, která tady teď měla být místo ní, jen kdyby ji tehdy nepustila a šla ona. Co by za to dala, aby mohla změnit, co se stalo. Avšak nemohla. Povzdychla si a vzala si malého od Hagrida. ,,Omluvte mne, prosím, musím ho jít na krmit, za okamžik jsme zpátky. Jezte, na co máte chuť, ukrojte si ještě kousek dortu, pokud chcete, chovejte se jako doma," pousmála se a s těmito slovy odešla do ložnice.
~ ~ ~
Teddy vypadal velmi spokojeně a bumbal z lahvičky. Andromeda se na něj usmívala. ,,Jsi to největší štěstí, které mám, víš to, broučku?" Pohladila jej po vláskách. Pak pohlédla z oka a povzdychla si. Věděla, že to, co se chystala udělat, nebylo správné, přesto musela. Položila malého do postýlky a z kapsy svého kabátu vytáhla kámen vzkříšení. Stiskla ho v dlani a intenzivně myslela na svého manžela a na svou dceru.
,,Dromedo," ozval se za ní známý hlas. Otočila se a zůstala stát jako přikovaná. Ted se na ni usmíval a Nymfadora se právě skláněla nad postýlkou malého, který ji se zájmem pozoroval.
,,Andílku, já jsem tvá maminka," řekla Nym, která ho chtěla pohladit, avšak její ruka jím pouze prošla. Pohlédla na Andromedu. ,,Ahoj, mami," pousmála se.
,,Ach Tede, Doro," rozplakala se dojetím. ,,Tak moc mi chybíte."
,,Ty nám, Dromedo," řekl Ted a přistoupil k ní.
,,Řekněte mi, bylo to rychlé? Netrpěli jste?" Zeptala se.
Nymfadora se pousmála. ,,Byla to vteřina, maminko, skoro nic jsem necítila."
,,Bylo to rychlé," přikývl Ted, aby ji uklidnil.
,,Tolik jsem chtěla jít za vámi, když jste mne opustili, tak moc mne to bolelo a stále bolí," vzlykla a natáhla k Tedovi ruku.
,,Musíš tady být pro Teddyho, maminko, potřebuje tě. Tvůj čas ještě nenastal, ale slibuji, že na tebe pak budeme čekat."
,,Konečně se vás budu moci dotknout," hlesla.
,,Buď šťastná, Andromedo, nezůstávej sama, budeš někoho potřebovat, až Teddy vyletí z hnízda," pousmál se Ted a Andy studem sklopila hlavu. Ted se zachechtal. ,,Takže... kdo je to?" Pousmál se, protože pochopil.
,,Tiberius McLaggen," řekla.
,,Jak jsou cesty osudu nevyzpytatelné," povzychl si Ted. ,,Ale je to fajn chlap, vždycky byl, už v Bradavicích, kdy se za tebe postavil. Byl do tebe blázen."
,,Pořád je. Hodně mi pomohl za ten rok. Avšak zemřel mu syn, William, postarej se o něj, Tede."
,,Neboj, postarám," pousmál se na ni.
,,Miluju tě, oba vás strašně moc miluju," řekla Andromeda a další proud slz jí stékal po tváři.
,,My tebe, Dromedo," pousmál se Ted a objal Nym okolo ramen.
,,Dej mi na mého broučka pozor, vychovej ho se stejnou láskou jako jsi vychovala mne, maminko," řekla Dora a pousmála se.
,,Dám mu všechno na světě. Připomíná mi vás, oba. Nese tvé jméno, Tede. A po tobě je metamorfomág, Nym."
,,Mama," ozvalo se z kolébky a Nym překvapeně zamrkala, stejně tak Andormeda, která se postavila a šla k němu.
,,Ano, maminka je tady, ach Teddy," řekla a vzala si ho do náruče. ,,Tvé první slovo, broučku," dala mu pusu na čelo. Teddy se začal natahovat k Nymfadoře.
,,Ach, jak ráda bych si tě pochovala, ale nejde to, miláčku. Avšak jednou se sejdeme a já tě opět obejmu, ale bude to až za spoustu, spoustu let," pousmála se. ,,Až potom, co budeš ten nejšťastnější chlapeček na světě," Teddy něco zažvatlal a začal si přihlížet Teda, který k němu teď přistoupil a usmál se na něj.
,,Budeš velký chlapák, silný a krásný po svém dědečkovi," zazubil se a Andromeda s úsměvem protočila panenky.
,,Tvůj dědeček byl vždy egoista, ale ten nejhodnější muž na celém světě," řekla a dala malému pusu.
,,Je čas se rozloučit, Dromedo," řekl Ted najednou a Andromeda přikývla.
,,Nejraději bych vás nepustila, víš to?"
,,Ano, avšak to by k ničemu dobrému nevedlo. My už sem nepatříme, drahá."
,,Přesně tak, mami, musíme zpátky," pousmála se na ni konejšivě Nym.
Andy se opět rozplakala. ,,Sbohem, miluju vás, pamatujte si to."
,,My tebe. Žij a buď šťastná," řekl Ted a s nadějí v očích políbil Andromedu na rty. Ta však necítila vůbec nic, jen pouhý chlad. ,,Sbohem," řekl jen a on i Nym se rozplynuli. Andromeda si k sobě Teddyho přivinula a znovu se rozplakala. Po chvíli se ozvalo zaklepání na dveře. Byla to Narcissa.
,,Andy, jsi v pořádku?" Pootevřela.
,,A-ano, jsem," pousmála se a otřela si slzy. ,,Cissy, je tady něco, co bych ti chtěla dát, abyste jak ty, tak Anastázie, našly klid," řekla a podala jí kámen vzkříšení. ,,Stačí jej podržet a myslet na ni, objeví se," pousmála se Andy a stiskla své sestře ruku. ,,Teď už pojď, vrátíme se na oslavu," řekla a Narcissa přikývla. Schovala kámen vzkříšení do kapsy a následovala Andromedu zpátky dolů.
Zbytek oslavy probíhal ve šťastném duchu. Všichni se smáli, povídali si, vypadali spokojeně jako kdyby je snad vůbec nic netrápilo. Každý z nich měl své smutky, své problémy, avšak na tento den, na tento nepatrný okamžik, mohli na vše špatné zapomenout a radovat se, že zde mohou být živí a zdraví se svými milovanými.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama