1. Návrat (část druhá)

26. dubna 2018 v 13:03 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession III
Andromeda byla v kuchyni a vařila guláš na večeři. Teddy už také papal normální jídlo, avšak Andromeda mu ho vždy buď rozmixovala nebo nakrájela na malé kousíčky. Dokázal sám jíst lžičkou, i když byl stále trochu nešikovný a potřeboval bryndák.
,,Babiško, hamí?" Zeptal se, když docupital až k ní.
,,Ano, Teddíčku, dělám hamí," pousmála se a pohladila ho.
,,A dědešek Tibi?"
,,Děda Tibi je v práci, ale měl by tady každou chvíli být," jen to dořekla a ozvalo se zapráskání v krbu. Tiberius stále pracoval v Bradavicích. Učil obranu již třetím rokem a Andy se po válce rozhodla si na chvíli odpočinout. Teddy byl ještě malý, potřeboval plnou pozornost a ona už nechtěla, aby se o něj staral někdo jiný, zatímco učila. Chtěla se mu věnovat naplno. Za pár let měla v plánu vrátit se zpátky k lékouzelnictví, avšak Minerva ji nechtěla pustit jen tak. Domluvily se tedy, že jí podrží místo madam Pomfreyové, která se za pár let chystala do důchodu.
,,Dědáááá dědáááá!" Křičel Teddy nadšeně a běžel ho obejmout. Tiberius se usmál a zvedl malého do náruče.
,,Taky jsi mi chyběl, chlapáku," řekl a dal mu pusu na tvář. Pak s ním v náruči přišel k Andy a udělal to samé. ,,Ahoj, krásko! Nádherně to voní," řekl a Andy se pousmála.
,,Snad ti to bude i chutnat."
,,Od tebe? To by nebylo možné, aby to nechutnalo, vaříš nejlépe na světě, drahá," řekl a položil Teddyho na zem. Ten se opět vyšplhal na židličku a začal si malovat.
,,Jak bylo v práci?" Zeptala se Andy.
,,Bylo moc fajn," pousmál se. ,,Víš, jak mne práce s mládeží naplňuje," řekl a Andy přikývla. ,,A jaký byl tvůj den?"
,,Byla tady Molly, upekly jsme bábovku, je pod utěrkou, ale až po večeři," dodala, protože se na ni Tiberius mlsně podíval. ,,A neuvěříš, kdo se vrátil."
,,Kdopak?" Zvědavě se zeptal.
,,Hermiona je zpátky. Když jsem jí řekla o malé Anastázii, dívala se na mne jak z jara. Vůbec neměla tušení, sestra jí nic neřekla," zakroutila hlavou.
,,Asi měla své důvody."
,,Jaké, prosímtě? Vždyť to vědí všichni," zakroutila hlavou. ,,Prý si nenapsaly ani jedinou sovu."
,,Možná jí to chtěla říct až osobně."
,,Možná," pokrčila rameny. ,,Nicméně pozvala jsem Narcissu na večeři."
,,Dobře," přikývl Tiberius a postavil se.
,,Kam jdeš? Večeře je skoro hotová a Cissy tu bude za dvacet minut," řekla.
,,Jdu do pracovny," řekl jen a odešel. Opět měl na tváři ten skleslý výraz a Andromeda věděla, že se tam zase hodlal zamknout a dívat se do myslánky na svého syna. Utápěl se v bolesti a ona nemohla nic udělat, protože ji k sobě nepustil. Povzdychla si a pokračovala v dochucování. Věděla, že v tomto okamžiku není nic, co by mohla udělat a pokud chtěla, aby měli dnes všichni harmonický večer, bylo lepší ho nechat jít. Pro tentokrát.
~ ~ ~
Hermiona se další ráno probudila s nepříjemně svíravým pocitem v hrudi. Nevěděla, co teď bude. Vrátila se z Peru a najednou, ze dne na den, byla bez plánu. Samozřejmě oficiálně stále pracovala pro útočiště a nezbývalo jí tedy nic jiného, než jít za Henrym, aby jí dovolil se podílet na pobočce v Londýně. Avšak pracovní život nebylo to, co ji tížilo. Byl to její osobní život. Za ten rok neměla na žádné navazování vztahů čas, prakticky pořád pracovala. Navíc nepotkala nikoho, kdo by ji nějak okouzlil. Všechny neustále srovnávala s Bellatrix a její inteligencí a divokou vášní nikdo ani zdaleka neoplýval. O Narcisse neuvažovala. Po tom, co se stalo, ji vypustila z hlavy. Nebo se o to alespoň snažila. Ve skutečnosti na ni myslela častěji, než měla a netušila proč. Po včerejšku, kdy ji uviděla po tak dlouhé době, jako kdyby se v ní něco opět probudilo. Zvláštní pocit, který měla vždy, když byla s ní. To, že v sobě měla kousek Anastáziny duše, však netušila.
Vstala z postele, umyla se, nasnídala a přemístila se k útočišti. Když zazvonila, k jejímu překvapení jí otevřela zrzavá pihatá krátkovlasá dívka v tílku a kraťasech.
,,Eddie? Co ty tady?" Dívala se na ni překvapeně. Za ní se objevila dívka, která byla přesnou kopií Amaranty.
,,Co já tady? Spíše co ty tady? Už jsi se vrátila?" Objala ji.
,,Ano, už jsem zpátky," pousmála se a pozdravila se také s Catalinou.
,,Ale co tady děláš?" Stále se divila Hermiona.
,,Mě," uchechtla se Catalina a Eddie se spiklenecky zazubila. Hermiona si odkašlala.
,,Nejen tebe! Taky spoustu důležité práce!" Ohradila se Eddie a stále měla na rtech ten úsměv a v očích pohled, který by Hermiona raději neviděla.
,,Takže vy dvě? Jste spolu?" Zeptala se.
,,No, jak se to vezme... ani jedna z nás se oficiálně nechce vázat, ale vlastně už jsme svázané tak, že nás nikdo jen tak neodváže," culila se zrzka.
Cata jen protočila panenky. ,,Por dios, Eddie!" Zakroutila pobaveně hlavou a pohlédla na Hermionu. ,,Jdeš za tátou?"
,,Ano, je tady?" Zeptala se a ignorovala pohled Eddie, jakým se dívala na Catalinu.
,,Ano, je v kanceláři."
,,Dobře, cestu znám, nenechte se rušit," uchechtla se, šla k výtahu a stiskla páté podlaží. Jakmile se výtah zastavil, objevila se přímo před pracovnou Henryho. Zaklepala.
,,Dále," ozval se známý hlas jejího přítele. ,,Ahoj Henry!"
,,Hermiono?!" Postavil se a silně ji objal. ,,Jakpak se máš? Jak bylo v Peru?"
,,Horko," zachechtala se Hermiona. ,,Ale co ty? Odvedl jsi úžasný kus práce! Útočiště je v úžasném stavu!"
,,To ano," přikývl. ,,Ale není to jen má zásluha. Je vlastně i tvá! Kdybys v Jižní Americe nepomohla, nevím, jak by to dopadlo. Amaranta by byla pyšná," řekl a Hermiona sebou ošila, nicméně se pokusila o úsměv. Kdybys tak věděl, Henry, problesklo jí hlavou.
,,Díky," řekla. ,,Ráda bych se vrátila sem, pokud by to bylo možné," řekla a Henry přikývl s úsměvem od ucha k uchu. ,,Pro tebe je tady vždy místo! Cissa je sice teď na mateřské, ale sem tam sem chodí, kontroluje si nás tady," zachechtal se. ,,Malá Stázinka je úžasná! Už jsi ji viděla?"
,,Ano," pousmála se Hermiona a zamrzelo ji, že o ní všichni věděli, jen ona se to dozvěděla až od Andromedy, když se vrátila domů.
,,Andromeda je její kmotra a je velmi nadšená, že má malou neteř, ale malý Teddy vypadal, že trochu žárlí. Nafoukl se, že se mu babička na křtinách plně nevěnovala, avšak v tom malém obleku s motýlkem vypadal tak roztomile, že to bylo až komické," rozesmál se. ,,Když ho pak celého opusovala, roztál."
Hermiona se pousmála, ale uvnitř cítila smutek. O tolik přišla, nebyla tam, když se malá narodila, ani na její křtiny. Mrzelo ji to, ale zpátky to vzít nemohla. Ani netušila, že byla Narcissa těhotná. Mísil se v ní vztek se smutkem, ale nemohla se jí divit, že jí nic neřekla. Po těch slovech, které si Narcissa vyslechla a po tom, co na rok odjela a nechala ji tam samotnou, nemohla očekávat, že bude mít nadále nějaké právo v jejím životě hrát jakoukoli roli. Tehdy to brala jako skvělou příležitost, nehleděla na to, jak to ovlivní ostatní okolo ní, ale když se na to dívala teď, s odstupem času, z pohledu Narcissy, bylo jí jasné, že jí ublížila.
Po zbytek dne pracovala v útočišti a starala se o kouzelnické tvory. Když se pak večer vrátila domů, nachystala se do postele a lehla si, povzdychla si. Měla pocit, že to zvládne, avšak když dnes Henry zmínil, jak pyšná by Amaranta na ni byla za to, jak moc pomohla útočišti v Peru, hnulo se v ní svědomí. Nepřišlo jí správné mu lhát. Ani jemu, ani nikomu jinému z jejích přátel. Tehdy, když za ní po válce přišel kouzelník a nabídl jí práci na přísně tajném projektu, souhlasila. Cítila, že musela na nějaký čas odejít a tato příležitost jí spadla do klína a přišlo by jí špatné se jí nechopit. Oficiálně pracovala stále pod útočištěm a celá ta expedice byla pro ni a další vybrané jedince jen pouhým krytím. Všechno to, co viděla, jí nenechávalo klidné spaní. Teď, když věděla, co všechno se ve skutečnosti dělo v jejím světě a jak to mohlo být zneužito, pociťovala znepokojení. Válka skončila, smrtijedi byli pryč, avšak Hermiona poznala krutějšího nepřítele, než byl sám Voldemort či Morgana. Poznala čas.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ukyoshi Kurumishiki Ukyoshi Kurumishiki | Web | 30. dubna 2018 v 12:27 | Reagovat

Wow luxus

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama