Kapitola Osmnáctá: Kámen vzkříšení (část první)

21. března 2018 v 10:17 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ We are all in the gutter, but some of us are looking at the stars. ~
- Oscar Wilde
,,Javiere, už je to víc jak hodina a Amaranta o sobě nedala vědět," řekla žena kolo třicítky svým hispánským přízvukem.
,,Já vím, půjdeme," řekl, postavil se ze sedačky a tipnul doutník.
,,Nieves, chci jít s vámi," oslovila onu ženu dívka. Mohla mít okolo dvaceti let a měla dlouhé rovné světle hnědé vlasy a tmavé oči.
,,Ne, Catalino, je to nebezpečné a ty jsi ještě moc mladá na to, abys umřela," řekla Nieves a Javier se ušklíbl.
,,Jenže tady za chvíli umřu nudou," povzdychla si, posadila se na gauč, na kterém ještě před chvíli ležel Javier, a zapálila si cigaretu. Nieves nad ní jen zakroutila hlavou.
,,Diego ti bude dělat společnost," uchechtla se, když do místnosti přišel zavalitý muž s kulatými brýlemi na očích, o kterém by si každý na první pohled myslel, že je vědec. Catalina protočila panenky a odfrkla si.
,,Zase mi ujde to nejlepší a nejzábavnější," zamračila se a popotáhla z cigarety.
,,Neměla bys kouřit, Cato," zaprotestovala Nieves, ale Javier ji vzal kolem ramen.
,,Hoď se do klidu, ať si dá, když má chuť," řekl a mrkl na Catalinu, ta se jen uchechtla.
,,Tak co, půjdeme?" Zeptal se mladík, který nakoukl do místnosti. ,,Celá skupina už je připravená, čeká se jen na vás."
,,No jo, no jo, už jdeme," řekl Javier a vzal si bundu. ,,Užij si to tady, Cato... s Diegem," uchechtl se a odešel. Nieves se na ni ještě pousmála a pak zmizela taky. Catalina se sesunula na sedačku a lehla si. Popotáhla z cigarety a pozorovala okenní parapet, ze kterého se na ni upřeně díval barevný opeřenec.
~ ~ ~
Celá skupina s Javierem a Nieves v čele se přemístili na adresu, kterou jim Amaranta zanechala. Když se však opět zhmotnili, objevili se v černo černé tmě.
,,Tohle se mi nelíbí," řekla Nieves a sáhla po hůlce. ,,Lumos," řekla, avšak nic se nestalo. Javier to zkusil taky.
,,Zdá se, že je tady něco, co blokuje magii," řekl a vytáhl zapalovač, kterým škrtl, takže měli k dispozici alespoň nepatrný zdroj světla. Rozhlédl se. Nešlo vidět dál než na půl metru, proto udělal několik opatrných kroků dopředu. Nieves s ostatními jej následovali. Šli stále dál a dál, ale tma neustávala. Zdálo se, že ono místo nemělo konce. Najednou se zezadu ozval řev. Všichni se otočili, ale pro nedostatek světla nic neviděli.
,,Carlosi?" Zeptala se Nieves, ale nikdo se neozval. Pohlédla na Javiera, když vtom zakřičel další z jejich skupiny.
,,Utíkejteeeeee!" Zavelel Javier a dal se do běhu. Nieves běžela za ním, ale zdálo se, že to něco dostávalo teď jedno po druhém.
,,Zhasni to světlo, zhasni!!!" Křičela Nieves a Javier zahodil zapalovač. Utíkali dál a dál, Nieves však o něco zakopla a spadla na tvrdou podlahu. Snažila se zvednout, ale její kotník byl zvrtnutý. Nad sebou uslyšela něčí dech a zvedla hlavu v naději, že někoho uvidí. Neviděla však nic.
Javier se zastavil, protože za sebou neslyšel ničí kroky. ,,Nieves?" Zašeptal. Jako odpověď se mu však dostal pouze ženský křik, který nedlouho poté utichl. Znovu se rozběhl. Tušil, že z celé skupiny zůstal nejspíše už jen on sám. Amarantě, která právě seděla vedle Henryho a Narcissy, spoutaná na židli, bylo jasné, že své přátele a spolupracovníky poslala na jistou smrt.
Z vedlejší místnosti se ozýval křik drásající uši mučené dívky, která znovu zakusila trpkou chuť zakázané kletby cruciatus. Narcissa, které se vybavily události na Malfoy Manor a počínání její sestry, která se skláněla nad bezvládným tělem hnědovlasé dívky, se rozplakala. Byla tam, podruhé byla svědkem jejího mučení a opět nic neudělala. Nemohla. Bezmoc, kterou cítila, byla ochromující. Pláč a křik Hermiony jí pronikal až do morku kostí a Narcissa se celá třásla. Přála si být na jejím místě, dlužila jí to. Cítila obrovské výčitky, že ji ohrozila, další nevinnou dívku, která kvůli ní trpěla. Ptala se sama sebe, zda je prokletá a proto všichni, které miluje, musejí nést následky. Najednou křik utichl. Narcissa pohlédla uslzenýma očima na dveře, za kterými byla mučena Hermiona a doufala, přála si, aby se otevřely a ona z nich vyšla živá a zdravá.
Dveře se za okamžik opravdu otevřely, Hermiona se však nemohla udržet na nohou, byla celá od krve a vypadala, že ani nevnímá. Muž, který ji nesl, ji svázal k židli vedle Narcissy a Hermiona na ni pohlédla s nepřítomným výrazem ve tváři.
,,Vy zvířata!!!" Zakřičela Narcissa.
,,Klídek, paninko, brzy budete na řadě," řekl onen muž a olízl se. Narcissa sebou ošila a doufala, že Hermioně nic takového neudělal.
,,Nic jsem jim neřekla," ozval se slabý hlas mučené dívky.
,,Já vím, že ne, Hermiono. Jsi statečná, vždycky jsi byla," řekla Narcissa a tolik ji toužila obejmout, její ruce však byly svázané. Dva muži, kteří je hlídali, seděli vedle na židlích a hráli karty.
Amaranta pohlédla na Henryho jako kdyby se na něčem domlouvali. Henry pouze přikývl a Amaranta si odkašlala. Oba muži pohlédli jejím směrem.
,,Musím na záchod," řekla a ti dva na sebe pohlédli.
,,Nemůžeme ji pustit," řekl jeden.
,,Dělej si co chceš, ale já to pak vytírat nebudu," zamračil se druhý.
,,No jo, no jo," řekl opět ten první, povzdychl si a pohlédl na Amarantu. ,,Jestli si něco zkusíte, paninko," řekl a naklonil se k ní, mávl hůlkou aby jí uvolnil provazy.
,,Jsem křehká žena bez hůlky a vy dva muži, co asi podle vás svedu?" Zeptala se a zatvářila se co možná nejvíc nevinně.
,,Přesně tak, takže jestli se o něco pokusíte, nezájem, že jste žen-," ani to nedořekl a už ležel na podlaze a jeho hůlku držela Amaranta v ruce. Druhý muž překvapeně zamrkal a chystal se jí dát pěstí. Amaranta mu však ruku chytila a překroutila tak, až mu křupla a už ležel na zemi vedle druhého muže.
,,Tohle bylo sexy!" Zazubil se Henry a Amaranta s úsměvem protočila panenky.
,,No jo, bojová umění se někdy vyplatí!" Řekla a dala si pramen vlasů za ucho.
,,Hele vy dva, nechci vám rušit vaši chvilku, ale my jsme tady taky," řekla Narcissa a poukázala na sebe a Hermionu. Amaranta přikývla a jakmile rozvázala Henryho, pomohla i těm dvěma.
,,Narcisso, chci, abys vzala Hermionu do bezpečí. Já a Henry musíme něco udělat, nemůžeme toto místo nechat nedotčené," řekla a Henry přikývl.
,,Vezmu ji do Bradavic za svou sestrou. Je to lékouzelnice, pomůže jí," řekla Narcissa.
,,Tímto směrem je východ," řekl a podal Narcisse hůlku druhého muže. Ta si ji vzala, pomohla Hermioně na nohy a vydala se směrem, který jí ukázal Henry, hůlku pevně svírajíc v ruce kdyby snad někoho potkaly.
,,Nějaké nápady?" Zeptala se Amaranta.
,,Jeden by byl, ale...," skousl si ret.
,,Poslouchám?"
,,Je tady místnost s lektvary, obrovská, ve které je spousta hořlavin a vybuchujícího materiálu," řekl opatrně.
,,Tak na co čekáme, veď," řekla a Henry přikývl. Tiše a nenápadně došli až k oné místnosti, která byla strážena kouzelníkem.
,,Takže jaký je plá-," ani to nedořekl a Amaranta využila momentu překvapení. Na muže vyslala omračující kletbu a než se stačil Henry vzpamatovat, už byla uvnitř. ,,Jsi šílená, víš to?" Zakroutil hlavou.
,,Jsem žena činu, Henry, to už bys po takové době vědět mohl," řekla a rozhlédla se. ,,Dobře, takže víš, co máš dělat," pohlédla mu do očí. ,,Vrátíš se a postaráš se o všechny naše svěřence, dáš opět všechno zase do pořádku," řekla a Henry se na ni zamračil.
,,O čem to mluvíš?"
,,Ale notak, oba víme, že jeden z nás tady musí zůstat, aby vyslal kouzlo."
,,Ano, to budu já," řekl Henry a sáhl po hůlce, Amaranta to však čekala a uhnula.
,,Ne, Henry. Já...," skousla si ret. ,,Já už tady stejně dlouho nebudu. Experimenty s cestováním v čase si vybraly svou daň," když však nic neříkal a pouze se na ni díval s nechápavým výrazem ve tváři, pokračovala. ,,Myslela jsem, že poté, co byly všechny obraceče času zničeny, dokážu vymyslet něco, co je nahradí. Víš, jak jsem studiem času byla vždy posedlá, že ano?" Povzdychla si. ,,Už na škole, kdy jsem o tom psala svou závěrečnou práci. Nicméně nepovedlo se. Mé tělo takový nápor nevydrželo. Umírám, Henry."
,,Ne... přeci musí být něco, co ti pomůže!" Natáhl k ní ruku, ona však o krok ustoupila.
,,Celý svůj život jsem zasvětila času a magickým tvorům. Tohle je mé poslání, musím to udělat, musím zničit toto místo, aby byli opět v bezpečí."
,,Ale já tě tady nenechám, neopustím tě!" Zamračil se a v jeho tváři se mísil vztek, zoufalství a beznaděj.
,,Má mise končí tady," mírně se pousmála a zadívala se mu do očí. ,,Je tady ještě jedna věc, kterou ti musím říct," nečekala na reakci a pokračovala. ,,Pamatuješ na tu dobrodružnou misi za honbou na Mantahungala, která se odehrála před dvaceti lety?" Zeptala se.
,,Ano, na to si pamatuji moc dobře," pousmál se. ,,Byly to nejkrásnější chvíle mého života. Tehdy jsme strávili měsíc v džungli a cítili se tak svobodní. A milovali se," poslední tři slova vyslovil téměř neslyšitelně.
,,Ano," přikývla. ,,Když jsme se vrátili, zjistila jsem, že naše láska přinesla plody."
,,Cože? Co tím chceš říct?" Zmateně se na ni díval.
,,To, že ty a já máme dceru. Odpusť mi, prosím, že jsem ti to nikdy neřekla. Tys neustále cestoval, miloval svou práci a pak jsi se usadil v Londýně. Byls tak šťastný. Nemohla jsem ti to vzít. Ale s odstupem času mi došlo, že jsem neměla právo ti o tom neříct, ale už bylo pozdě."
Henry se na ni nechápavě díval, nemohl jejím slovům uvěřit. ,,K-kde je?"
,,Znáš ji, od vidění. Je součástí mého týmu. Jmenuje se Catalina."
,,Cata je moje dcera?" Vytřeštil oči.
,,Ano," pousmála se. ,,Je divoká a nespoutaná po tobě. Postarej se o ni, prosím. Jsi teď to jediné, co jí zbylo."
,,Ještě má tebe!"
,,Henry, prosím... nedělej to ještě těžší, než to je," řekla a povzdychla si. Vtom uslyšeli v dálce hlasy. Jejich věznitelé už postřehli, že byli pryč. ,,Běž, Henry, běž!" Řekla a odstrkovala jej k východu, jejich oči se však ještě na okamžik setkaly. Henry se k ní naklonil a políbil ji na rty.
,,Miluji tě, Amaranto, vždy jsem tě miloval a vždy budu," řekl a ona se usmála.
,,Já tebe," pohladila ho po tváři. ,,A teď už běž."
Henry přikývl a ještě naposledy se na ni ohlédl předtím, než zmizel v jedné z postranních chodeb. Amaranta se přikrčila a vyčkávala. Chtěla dát Henrymu tolik času, aby stihl utéct do bezpečí a přemístit se pryč. Po několika minutách se postavila a viděla Archibalda, jak přimhouřil oči a rozběhl se společně s dalšími jejím směrem. Amaranta se však nadechla a namířila na zásobu výbušných lektvarů. Její poslední myšlenky byly s Henrym a Catalinou.
Henry právě doběhl ven, když uslyšel výbuch. Otočil se a viděl, jak celou budovu pohltily plameny. Do očí se mu nahrnuly slzy, ale nezbylo mu nic jiného, než se přemístit pryč. Najít Catalinu a vynahradit jí všechny ty roky života, které strávil bez ní a své jediné lásky, Amaranty.
~ ~ ~
,,Ahoj Coline," pousmála se Olivia. Colin právě seděl v knihovně a dodělával svou esej do přeměňování.
,,Ahoj," pousmál se zpátky. ,,Co potřebuješ?"
Olivia se k němu naklonila a Colinovy oči zachytily přívěsek, který jí koupil na výstavě. ,,Co děláš? Napadlo mě, že bychom si mohli dát čaj a trochu si popovídat," usmívala se.
,,A proč?" Pozvedl nechápavě obočí. ,,Hele, jestli něco chceš, tak to řekni rovnou," ošil sebou, protože toto chování ho nebavilo.
Olivia se zamračila. ,,Proč bych měla něco chtít? Chci s tebou zkrátka jen strávit nějaký čas. Napadlo mě, že bychom se mohli tedy lépe poznat. Vím, že jsi to chtěl a tehdy nebyl správný čas, ale řekla bych, že teď ano," pousmála se.
Colin si povzdychl. ,,Správný čas pro tebe, ne však pro mě. Je mi líto, Olivie."
Krátkovlasá dívka překvapeně zamrkala. ,,Takže nemáš teď čas?"
,,Na tohle ne, ani teď, ani jindy."
,,Ach tak," řekla a odkašlala si. ,,Tak já zase půjdu," rozpačitě se pousmála. ,,Tak ahoj," řekla a odešla z knihovny pryč. Bylo jí mizerně. Colin se jí začal líbit a čím víc ji ignoroval, tím horší to pro ni bylo. Myslela si, že to bude jednoduché, už jednou po ní toužil, proč by nemohl znovu. Ale spletla se.
Colin si povzdychl a znovu sklopil zrak k pergamenu. Pořád k ní něco cítil, ale po tom, jak mu ublížila s Viktorem, už jí nedokázal věřit. Uklidňoval se, že udělal dobře, že to tak bude lepší. Mohl teď mít spoustu krásných dívek, avšak bylo to to, co doopravdy chtěl? Nechat ji jít a začít si s jinou? Zakroutil hlavou, aby vyhnal tyto myšlenky z hlavy a začetl se do učebnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama