Kapitola Osmnáctá: Kámen vzkříšení (část druhá)

21. března 2018 v 10:19 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
Tiberius byl s dvojčaty u Andromedy v kabinetě a dávali dohromady všechno, co doposud věděli.
,,A ta Morgana je tedy ta samá, která se postavila Merlinovi?" Překvapeně zamrkala Andromeda.
,,Ano, vypadá to tak," řekl Tiberius. ,,Podle legendy byla studentkou samotného Zmijozela. Nikdy nechodila do Bradavic, avšak měla v sobě tolik potenciálu, že ji učil."
,,Takže pokud si promluvíme se Salazarem, mohl by nám říct, jak Morganu zastavit," napadlo Andromedu a Tiberius přikývl.
,,Jeho portrét je v ředitelně, můžete to zkusit tam. Ale bude mluvit jen s čistokrevným kouzelníkem ze Zmijozelu," řekl Fred a pohlédl na Andromedu, která si povzdychla.
,,Poprvé v životě jsem ráda, že jsem z čistokrevné rodiny," řekla a Tiberius přikývl.
,,Půjdeme tam s Andromedou, vy dva dejte vědět Molly, Arthurovi a zbylým členům řádu. Už není čas čekat, musíme se připravit na nejhorší," řekl a Andromeda na něj pohlédla.
,,Takže nakonec bude válka, že ano?" Zeptala se se strachem v očích. Nebála se o sebe, to už dávno ne. Bála se o Teddyho a své milované. Nechtěla, aby někdo zemřel a zvláště ne její malý chlapeček.
,,A co profesorka McGonagallová? Víte něco?" Zeptal se George.
,,Ano, přišel od Munga dopis. Je stále mimo. Podařilo se jim kletbu zpomalit, ne však úplně zastavit. Stále nevědí, co za kletbu proti ní Bellatrix vyslala."
,,Nenávidím tu ženskou," zamračil se Fred. ,,Je schopná všeho!"
,,Ano, to je," řekla Andromeda a stiskla ruce v pěst. Tiberius si jejího zneklidnění všiml a objal ji okolo ramen.
,,Běžte, my dva se vydáme za Salazarem a uvidíme, co se dá dělat."
~ ~ ~
Tiberius s Andromedou vešli zpátky do ředitelny. Několik předmětů stále leželo na zemi z toho, jak Minerva upadla a shodila je. Andromedu přepadl zvláštní smutek. Pohlédla na myslánku a opět se v ní začal hromadit vztek. Kdyby tady Bellatrix teď byla, uškrtila by ji.
Na zdi před nimi visel portrét Salazara Zmijozela. Andromeda pohlédla na Tiberia a oba popošli až k němu.
,,Dobrý den," začala Andromeda konverzaci.
,,Kdopak to na mne mluví? Zdalipak jsi čistokrevná, ženo?"
,,Ano, jsem Blacková," odpověděla trpělivě.
,,Podívejme se, další Blacková. Ach ano, vidím tu podobu, vypadáš téměř jako ona, dívka, která se před lety dožadovala poznání a pravdy."
,,Ano, to byla má sestra, Bellatrix," přikývla. ,,Našla jakousi knihu, plnou mocné magie, ale vypustila Morganu a teď hrozí světu nadvláda zlých kouzelníků, prosím, pomozte nám," vychrlila ze sebe Andromeda, Salazar se však jen ušklíbl.
,,Proč bych to dělal, když to je to, co ve skutečnosti chci?" Pozvedl obočí.
Andromeda chvíli nic neříkala, pak však promluvila. ,,Můj vnuk bude mít brzy jeden rok, je to malý, roztomilý chlapeček, který nikdy nikomu neublížil. Jediná věc, kterou se provinil byla, že se narodil poloviční. A proto má zemřít? To nevinné dítě?"
Zmijozel zakroutil hlavou. ,,Tyto nevinné děti kdysi dávno vyrostly a takové, jako jsme my, upalovali na hranicích. Je mi líto, ale já vám nepomůžu," řekl a zavřel oči. Andromedu popadl vztek a kdyby ji Tiberius neodvedl, nejspíše by se neovládla. Co však nevěděla bylo, že ji z vedlejšího obrazu pozorovala jistá žena.
,,Jak jsem si mohla myslet, že nám pomůže? Vždyť je to Zmijozel!" Řekla rozzlobeně, když scházeli po schodišti dolů.
,,Najdeme jiný způsob, slibuji," pohladil ji Tiberius po zádech.
,,Andromedo!" Uslyšela za sebou ženský hlas. Otočila se a všimla si ženy, která se na ni dívala z obrazu.
,,Salazar není zlý, tedy... nebyl takový vždy. Kdysi to býval milující muž," řekla. Ta žena na obraze byla Helga z Mrzimoru.
Tiberius se usmál. ,,Milovala jste ho, že ano?"
Helga se pousmála a přikývla. ,,Kdysi dávno jsem věřila, že on je mou jedinou pravou láskou. Než se změnil."
,,Pomůžete nám?" Zeptala se Andromeda s nadějí v hlase.
,,Ano. Našli jste knihu?" Zeptala se.
,,Našli, ale teď ji má Bellatrix," odpověděl Tiberius.
Helga se zatvářila starostlivě. ,,Musíte knihu získat zpátky, jinak ji nikdy nezastavíte. Její duše je s ní spjatá, pokud se vám podaří zničit knihu, zničíte i duši Morgany."
,,Ale jak se ke knize dostaneme, když ji má Bellatrix?" Zeptala se Andromeda zoufale.
Tiberius se zamyslel. ,,Jeden nápad bych měl, ale líbit se ti nebude," řekl.
,,Ne, to nebude," zamračila se. ,,Protože tvůj poslední nápad skončil málem tvou smrtí."
,,Ani tentokrát by to nebylo bez rizika."
Andromeda zakroutila hlavou. ,,Co tě napadlo?"
,,Vrátit se tam. Použít mnoholičný lektvar, jít zpátky jako Lestrange."
Andromeda překvapeně zamrkala. ,,No ty jsi se zbláznil? Myslíš, že ti to projde? S Morganou na její straně? Ne, zapomeň na to, tentokrát tě tam nepustím!" Odpověděla rozhodně.
,,A co chceš tedy dělat?"
,,Vymyslíme něco jiného."
,,I kdybyste knihu opět získali, nemůžete ji jen tak zničit," promluvila opět Helga.
,,A já čekal, že komplikovanější už to být nemůže," povzdychl si.
,,Co musíme udělat?" Zeptala se Andromeda.
,,Morgana musí odpustit těm, kteří ublížili jejímu milovanému. Zlo v její duši a oné knize pramení právě z nenávisti k mudlům. Když odpustí, bude moc knihy zlomena a bude možné ji zničit."
,,A jak ji donutíme k něčemu takovému? Nemůžeme přeci přivést jejího milovaného zpátky, zemřel před stovkami let," řekla zoufale.
,,Myslím, že bych věděla jak na to," ozval se hlas za nimi. Tiberius s Andromedou se otočili.
,,Ginny? Co tady děláš?" Překvapeně zamrkala Andromeda.
,,Zaslechla jsem váš rozhovor... vlastně... už vás všechny nějakou dobu sleduji, nelíbí se mi, co se tady děje. Nikdo mi nic nechce říct. Hermiona mizí každý víkend pryč z hradu a neřekne mi proč. Když se vrátí je celá rozrušená. Eddie stejně tak, mizí někam a chová se poněkud podivně, všiml si toho vůbec někdo?" Mračila se.
Andromeda a Tiberius si vyměnili pohled. ,,Ginny, Eddie... je pryč," řekla Andromeda a opět měla slzy na krajíčku. ,,Mají ji Bellatrix s Morganou, musíme něco udělat, než jí ublíží," dodala zoufale.
Ginny přikývla a povzdychla si. ,,Harry měl před rokem kámen vzkříšení."
,,Tu relikvii?" Pohlédla na ni překvapeně.
,,Ano, jsou skutečné. Bezová hůlka byla zničena, plášť... ten stále vlastní Harry a kámen je... ehm... no zkrátka někde v Zapovězeném lese."
,,Někde? Ginny, dovedeš si představit, jak obrovský Zapovězený les je?"
Přikývla. ,,Já vím. Asi byste si měli promluvit přímo s Harrym. Možná si pamatuje, kde přibližně jej nechal."
Andromeda pohlédla na Tiberia. ,,Je to naše jediná šance. Pokud bychom přivedli jejího milovaného zpátky, dostala by šanci se s ním rozloučit, možná by s ním chtěla i odejít."
Tiberius přikývl. ,,Tak já půjdu s Ginny za Harrym, ty zůstaň s Teddym tady. Rozšiř mezi profesory, co se děje, aby byli připraveni, kdyby se cokoli stalo."
,,Dobře, buď opatrný," naklonila se k němu a vtiskla mu polibek na rty. Ginny s Helgou se na sebe pousmály. ,,Děkujeme vám," řekla Andromeda směrem k Helze a všichni tři společně odkráčeli po schodech dolů.
~ ~ ~
Narcissa s Hermionou se přemístily nedaleko Bradavic. Hermiona přicházela čím dál tím víc k sobě, dokázala vnímat své okolí a také tu ukrutnou bolest, kterou cítila. Nejspíše neměla nic zlomeného, ale předpokládala, že vnitřně krvácela, všechno ji tak moc bolelo. Narcissa ji podpírala a společně se jim podařilo dostat se až k branám hradu. Jakmile se dostaly dovnitř, šly rovnou do kabinetu její sestry. Narcissa věděla, že bude muset s pravdou ven o tom, co se stalo.
Andromeda, která stála právě u svého kabinetu, odemykala dveře a v náručí držela malého Teddyho, uviděla periferně dvě postavy, jak se k ní blížily.
,,Narcisso?" Překvapeně zamrkala a chvíli jí trvalo, než poznala druhou osobu, celou pokrytou krví.
,,Pomoz mi s ní, musíme ji vzít dovnitř, musíš něco udělat!"
,,Co se stalo?" Hleděla na ně vyděšeně. Teddy si obě ženy zvědavě prohlížel.
,,Vše ti řeknu pak, teď musíš něco udělat jinak zemře!"
,,Musí na ošetřovnu, Narcisso."
,,Já myslela, že jsi lékouzelnice!" Zakřičela na ni. Teddy se vylekal a rozplakal se. Andromeda jej začala utěšovat.
,,Ano, s Poppy jí pomůžeme, budeme na to dvě, tohle sama nezvládnu, jistě má vnitřní krvácení. Pojď za mnou," řekla a rozešla se směrem k ošetřovně.
Jakmile tam došly, Poppy vytřeštila oči. ,,A já myslela, že mi neseš zpátky Teddyho, ale tohle? Co se stalo?"
,,Kletba cruciatus," řekla Narcissa a položila Hermionu na postel, ta začala padat do bezvědomí. ,,Notak, Hermiono, zůstaň se mnou, notak!"
,,Cissy, běž stranou," řekla její sestra a vytáhla hůlku. Ona i Poppy začaly nad bezvládným tělem Hermiony provádět různá kouzla. Něco, co Narcissa nikdy neviděla. Zatočila se jí hlava, bylo jí nevolno. Posadila se na volnou postel vedle a dala si obličej do dlaní. Nemohla ztratit i ji, ne, když cítila, že dokázala znovu někoho milovat. Cítila se tak bezmocná, nedokázala nic udělat, život její milované byl v rukou Andromedy a madam Pomfreyové. Nevěděla, jak dlouho tam tak seděla, mohly to být hodiny, když na svém rameni ucítila něčí ruku. Zvedla hlavu a nad ní stála Andromeda.
,,Bude v pořádku," usmála se. ,,Musí jen odpočívat, pít lektvary, které jí Poppy umíchá a brzy bude na nohách."
Narcissa pohlédla na Hermionu, která se nehýbala a její oči byly zavřené. Kdyby ji její sestra právě neujistila o tom, že bude v pořádku, řekla by, že z jejího mladého těla vyprchal všechen život. ,,Děkuji," pípla Narcissa a objala ji.
,,To nic, teď pojď ke mně do kabinetu, musím Teddyho nakrmit a uložit ke spánku a myslím, že my dvě si máme vzájemně co říct."
Narcissa přikývla. Společně se rozešly do jejího kabinetu a zavřely za sebou dveře. Andromeda dala Narcisse malého do náruče a šla vařit sunar. Teddy si prohlížel její obličej a do malé dlaničky sevřel pramen blonďatých vlasů a začal si je cpát do pusinky.
,,To se nepapá, Teddy, to jsou vlásky," zachechtala se Andromeda, která se právě vrátila s lahvičkou sunaru a posadila se vedle ní. ,,Teď už si ho vezmu," řekla, vzala si ho do náruče a začala ho krmit. Teddy se k lahvičce spokojeně přisál.
,,Je tak roztomilý," pousmála se Narcissa.
,,To ano, jen mám obavy o jeho budoucnost, o budoucnost nás všech."
,,Jak to myslíš?" Dívala se na ni nechápavě.
Andromeda si skousla ret, povzdychla si a začala vyprávět. Řekla jí vše, co se odehrálo od té doby, co potkaly jejich starší sestru u Molly. O knize, o Tiberiovi, o Eddie a o tom, jak Bellatrix spolupracuje s Morganou a také, jak je možné ji zničit. Zmínila také Minervu, která stále ležela u Munga a její tělo prožírala kletba. ,,A proto se bojím o Teddyho. Víš, že Bellatrix se nezastaví před ničím a když má teď na své straně Morganu," pohlédla na svého vnoučka a slzy smutku a bolesti se jí začaly kutálet po tvářích. Pak však opět pohlédla na svou sestru a setřela si slzy. ,,A co se stalo Hermioně?"
Narcissa, stejně jako předtím její sestra, začala vyprávět příběh o organizaci, která pomáhala kouzelnickým tvorům. Začala u Anastázie a jejích rodičů, až se dostala k oné události, která se odehrála před několika hodinami.
,,Co je to za svět, ve kterém žijeme, Cissy? Ve kterém se pro moc zabíjejí nevinní?" Zakroutila hlavou Andromeda. ,,Proč, řekni mi proč? Proč muselo zemřít tolik z těch, které jsme milovaly, ale nebyli podle některých hodni života? Proč musel zemřít Ted? Proč Nymuška? Proč má být v ohrožení život malého Teddyho? PROČ???" Rozplakala se ještě více a Teddy se díval na svou babičku nechápavě. Odstrčil lahvičku a natahoval své malé ručky k jejímu obličeji. Andromeda si ho k sobě přitiskla a zavřela oči. Narcissa ji hladila po zádech, neřekla však vůbec nic. Nakonec svou sestru objala a položila jí hlavu na rameno. Jestli někdo v životě ztratil víc, než ona sama, byla to právě její sestra. Obdivovala její sílu, to, jak i po tom všem, co se jí stalo, dokázala jít dál. Pro Teddyho. Nemohla dovolit, aby se jí ještě něco špatného stalo, právě teď, v tomto okamžiku, dala Narcissa slib sobě samé, že je ochrání, i kdyby ji samotnou to mělo stát život.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama