Kapitola Dvanáctá: Dívka, která se konečně našla (část první)

30. prosince 2017 v 16:13 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ True friends stab you in the front. ~
- Oscar Wilde
Vánoce jsou svátky pohody a radosti, kdy se sejde celá rodina a společně poslouchají koledy, povídají si historky z mládí, vtipy a užívají si tu příjemnou atmosféru plnou lásky a štěstí. Přesně taková nálada panovala dnes večer u Weasleyových. Společně s početnou zrzavou rodinou se sešli také Harry, Hermiona, Andromeda, malý Teddy, Tiberius, Olivia, William, Narcissa a ředitelka školy, Minerva McGonagallová.
Paní Weasleyová s Andromedou a Minervou chystaly jídlo na stůl a každému do sklenice nalévaly vaječný koňak a další nápoje, jak alkoholické, tak nealkoholické, postavily na stůl. Malého Teddyho měla v náruči Narcissa, která se na něj dívala a usmívala se, jak krásný a roztomilý byl, když si do své malé dlaničky vzal pramen jejích blonďatých vlasů a zkoumavě si jej prohlížel. Barva jeho vlasů se změnila na její blond a přihlížející Hermiona se zachechtala.
,,Líbíte se mu," pousmála se a pohladila malého po tvářičce. Ten překvapeně zamrkal a podíval se, jaký narušitel to na něj kouká.
,,Je roztomilý. Pamatuji si, když byl ještě Draco taky tak malý," povzdychla si, ale pak se usmála a dala malému pusu na nosánek. Tomu se to očividně líbilo a zachechtal se. Hermiona se musela při představě malého uřvaného Draca pousmát.
Molly, která právě nalévala koňak do skleničky svého manžela, si všimla novin, které na stole zanechal. Na první stránce Denního věštce byla fotka Narcissy a Luciuse Malfoyových a nad ní napsáno Ledová královna se rozvedla se svým manželem smrtijedem. Posledních pár dnů toho byly plné noviny a každý z novinářů přesně věděl, co bylo tím důvodem. Mezi všemi vyčnívala Rita Holoubková, která z Narcissy udělala tu nejhorší, protože přeci ona ,,si chce zachránit poslední zbytky své pověsti, pokud tam ještě nějaké zbyly a chce na svém manželovi vysoudit všechny peníze." Narcissa to raději ani nečetla. Když se Luciuse zeptala na Anastázii, zbledl a nic neřekl, rozvod jí raději podepsal, než aby musel čelit dalším otázkám své manželky, která vypadala jako běsnící saň a která měla na své straně ty nejlepší právníky. Ten podpis pro ni znamenal příslib zasloužené svobody. Jen ji mrzelo, že o Anastázii nezjistila nic, ale byla si jistá, že jak Lucius, tak také Bellatrix něco vědí. Nehodlala to nechat jen tak.
Pan Weasley s Tiberiem stáli před domem a Tiberius podal Arthurovi velký doutník.
,,Mám ho z Jižní Ameriky. Byl jsem tam pracovně toto léto a koupil jsem si kubánský rum a doutníky," pousmál se. Arthur si od něj doutník vzal a připálil si jej hůlkou.
,,Mmm, je opravdu výborný, kvalita se pozná hned," uznale přikývl pan Weasley a vyfoukl dým.
,,To ano. Později spolu ochutnáme i ten rum, ale ať to holky nevidí," mrkl Tiberius a Arthur se zasmál.
,,No jo, Molly by mi dala, jen co je pravda," uchechtl se. ,,No a co ty a Andromeda? To jiskření mezi vámi v kuchyni nešlo přehlédnout," pousmál se.
,,No, myslím, že to vypadá dobře. Víš Arthure, ona je přesně ta žena, se kterou jsem si vždy představoval budoucnost. Už tehdy, kdy nás naši rodiče zasnoubili, jsem byl nesmírně šťastný. A teď, když se na ni dívám, cítím pořád ten stejný žár v srdci jako když jsem se na ni díval přes bradavickou učebnu, když jsme byli ještě děti," pousmál se a popotáhl si z doutníku.
,,To ano, je to skvělá žena a ty jsi správný chlap. Doufám, že se o ni dobře postaráš a taky o toho malého cvrčka," přikývl Arthur.
,,Snesu jí modré z nebe, na to se spolehni, Arthure," řekl a jen tak tak uhnul sněhové kouli, která přiletěla Merlin ví odkud.
,,Promiň, Tibi, to mělo být na Eddie," uchechtl se George, který celý udýchaný doběhl k němu.
,,No jo, ale nějak se neumíš trefit!" Rozchechtala se Eddie, když v ten moment dostala koulí do pusy. ,,Auuu, Frede, ty pitomče!" Chystala se po něm hodit koulí, ale William jí ji vyrazil z ruky. To neměl dělat, protože Olivia využila jeho nepozornosti a pořádně ho sněhem nakrmila.
,,Síla žen!" Zachechtala se a plácla si s Eddie nadšeně.
,,To se ještě uvidí!" Ušklíbl se William.
,,Buď na holky hodný, Wille, jsou naše budoucnost!" Řekl Tiberius a mrkl na Olivii. Ta se zachechtala a dala svému otci pusu na tvář.
,,Přesně tak! Jsme vaše budoucnost, tak se k nám chovejte slušně," řekla Olivia a pak pohlédla na Eddie. ,,Nejdeš dovnitř? Protože já už dalšího sněhuláka postavit nezvládnu," zatvářila se zmoženě a Eddie přikývla. Otočila se ještě na dvojčata, na která vyplázla jazyk a pak už obě zmizely v domě.
,,Půjdu se převléknout," řekla Eddie a vyběhla schody do svého pokoje. Byla nervózní. Kniha, kterou Bellatrix slíbila, právě ležela na jejím stole. Eddie se posadila a dlaní přejela po jejím hladkém povrchu. Našla ji náhodou, možná také proto věřila, že toto se má stát.
Eddie se procházela hradem. Poslední týdny nad knihou tak usilovně přemýšlela, že nemyslela na nic jiného. Její touha po pomstě byla silnější, než cokoli, co si kdy přála. Byla tím jako posedlá. Možná právě to zapříčinilo, že toho dne, když procházela ve volném odpoledni chodbou v sedmém patře, objevily se vedle ní dveře, které tam nikdy předtím nebyly. Zaváhala, ale její zvědavost ji nakonec přinutila dveře otevřít. Eddie překvapeně zamrkala. Před ní stál malý stolek a na něm ležela kniha. Eddie přistoupila blíže a trhla sebou, když se dveře za ní zavřely. Otočila se však zpátky na knihu a všimla si, že byla chráněna jakýmsi kouzlem. Na stolku bylo napsáno: 'Knihu si může odnést pouze kouzelník s čistými úmysly a dobrým srdcem.' Eddie si povzdychla. ,,No bezva, takže tady nemám šanci," ušklíbla se pro sebe a opatrně se rukou přibližovala k vlnící se bariéře. Měla strach, co by jí to mohlo udělat. ,,Přinejhorším tady umřu pomalou a bolestivou smrtí v komnatě, která se podle všeho objevuje jak se jí zachce. Prima, třeba nikdo nikdy nenajde mé tělo," ušklíbla se a zhluboka se nadechla. Zatnula zuby a pomalu se přibližovala víc a víc, až se prsty dotkla okraje bariéry. Nic se nestalo, proto se odvážila posunout ruku víc. Stále se nic nedělo, odhodlala se tedy dotknout se knihy. Vzala ji a vytáhla, nic se však nestalo. Dívka se podezíravě podívala na bariéru, poté na dveře a připadalo jí to velmi podivné. Došla ke dveřím a vzala za kliku. Stále se nic nedělo a dveře se normálně otevřely. Eddie nechápala, ale jen nad tím pokrčila rameny a vyšla ven.
,,Ale ale, taky jsi něco ztratila? Proto to hledáš v Komnatě nejvyšší potřeby?" Ozval se hlas nad Eddie, ta sebou trhla. Zvedla hlavu a uviděla, jak nad ní poletoval Protiva s podlým úsměvem od ucha k uchu. ,,Já jsem taky něco ztratil a nemohu to najít už roky," rázem mu úsměv zmizel z tváře. ,,Přívěsek ve tvaru ptačí lebky! Nevidělas ho někde?" Dolétl blízko k ní, až k jejímu obličeji.
,,Přívěsek? K čemu je tobě přívěsek?" Pozvedla obočí a o krok ustoupila.
,,K čemu? K čemu? Ona se ptá k čemu," šíleně a hlasitě se rozesmál. ,,Ty malá hloupá holko!" Proletěl skrz ní a Eddie se otřepala. Pak se znovu snesl blízko k ní a pošeptal: ,,Ten přívěsek v sobě nese věčný život. Kdyby se mi podařilo přijít na to, jak ho aplikovat také na sebe, stal by se ze mě hmotný člověk a žil bych takto navždy! A mohl bych jít, kam se mi zachce, mohl bych se konečně najíst, napít... víš jaké to je? Nemoci okusit chuť dobrého jídla?" Zatvářil se ublíženě.
,,Umm... nevím a tvůj přívěsek jsem neviděla. Mám docela naspěch, tak když mě teď omluvíš," řekla Eddie, obešla si Protivu a seběhla schody dolů. Konečně měla onu knihu a neplánovala ji dát z ruky, dokud nebude tam, kde má být. U Bellatrix. Jediné, co jí vrtalo hlavou bylo, jak bylo možné, že si knihu mohla odnést, když se jí chystala předat bývalé smrtijedce a vražedkyni.
Eddie se převlékla a sešla dolů, kde už všichni seděli u stolu. Posadila se na volné místo naproti Andromedě a mile se na ni usmála. Andy jí úsměv opětovala.
Cink, cink, ozvalo se. ,,Ráda bych pronesla přípitek," řekla paní Weasleyová, která stála v čele stolu. Všechny pohledy teď směřovaly směrem k ní. ,,Jsem ráda, že jsme se tady sešli v tak hojném počtu. Ačkoli tady někteří naši milovaní být s námi již nemohou, my musíme jít dál a udržet si lásku v srdci. Oni by to tak chtěli. Pozvedněte prosím své číše na ně a na to, ať se tady za rok opět v plném počtu sejdeme," řekla a zvedla číši. Všichni si začali přiťukávat.
,,Na Teda!"
,,Na Alison!"
,,Na Rona!"
,,Na Nymfadoru!"
,,Na Remuse!"
,,Na Siriuse!"
,,Na Moodyho!"
,,No Dobbyho!"
,,Na Albuse!"
,,Na Severuse!"
,,Na Cedrica!"
,,Na Hedwiku!"
,,A na všechny ostatní, kteří přišli ve válce o život!"
Jakmile dokončili přípitky, začala štědrovečerní večeře. ,,Pozor na kosti v rybičce!" Upozornila ještě Molly a na to se všichni dali do jídla. Po jídle se rozlilo silnější pití a všichni si vykládali historky a vzpomínali na staré dobré časy.
Andromeda se později zvedla a začala odnášet talíře do kuchyně, kde je Molly pomocí kouzla umývala, sušila a skládala zpátky do poliček. Minerva se ujala krájení dezertu.
,,Nech mě ti pomoct, Andy," pousmála se Hermiona a vzala několik talířů. Eddie, která si toho všimla, se pro sebe ušklíbla.
,,Tohle bude poslední várka," řekla Andy, když šly s nádobím do kuchyně. Molly jej umyla a poté s Minervou vzaly dezerty a vrátily se s nimi zpátky do místnosti, kde seděli všichni ostatní. Andromeda s Hermionou zůstaly samy.
Hermiona pohlédla z pootevřeného okna. ,,Jsem ráda že nasněžilo. Vánoce bez sněhu, to není ono," pousmála se a pohlédla na Andromedu, která přikývla.
,,Nym Vánoce milovala. Byla vždy tolik nadšená ze všech těch světýlek a z té vůně vánočního stromku a nejraději byla, když s ní Ted před domem stavěl sněhuláka a já seděla na terase s teplým čajem a pozorovala ty dva. Tolik jsem je milovala, tolik mi to chybí, Hermiono," sklopila zrak.
,,Andy, notak, netrap se, oni jsou jistě šťastní a spokojení. Slaví Vánoce teď spolu, určitě stavějí sněhuláka a povídají si o tobě, jsem si tím jistá," pousmála se a pohladila ji po tváři. ,,Nechtěli by, aby ses trápila, nikdo z nás," řekla Hermiona a zahleděla se do jejích oříškově hnědých očí. Byly stejné jako ty Bellatrixiny a ona se v nich na okamžik ztratila. A právě tato nepatrná chvíle stačila na to, aby jednala bez přemýšlení. Naklonila se k ní a políbila ji na rty. Andromeda vytřeštila oči a Hermionu od sebe odstrčila.
,,Co to děláš?" Překvapeně zamrkala, Hermiona však sama vypadala vyděšeně.
,,J-já, omlouvám se, tohle jsem nechtěla," řekla, když vtom obě uslyšely ironický smích.
,,Neříkala jsem to?" Byla to Eddie, která stála mezi dveřmi a na tváři jí hrál posměšný úšklebek, který se však rázem změnil v pohled plný smutku a nenávisti. ,,V čem je ona lepší než já?" Nečekala ani na odpověď, práskla s kuchyňskými dveřmi, až všichni v domě nadskočili, vzala si kabát pověšený u dveří a vyběhla ven.
,,Možná bychom měly jít za ní," navrhla Hermiona a Andy přikývla.
,,Co se tady stalo?" Zeptala se Molly, která všechny uklidnila, že to půjdou s Narcissou zkontrolovat a která ty dvě potkala u vchodových dveří. Hermiona s Andy na sebe pohlédly.
,,Eddie něco viděla a utekla," řekla prostě Andromeda.
,,Co viděla?" Zeptala se nechápavě Molly a Narcissa pozvedla na svou sestru obočí. Ta však jen zakroutila hlavou.
,,Není vhodná chvíle, měly bychom jít za ní, než něco vyvede," řekla Andromeda, vzala si kabát a vyšla ven, ty tři ji následovaly.
,,Eddie, kde jsi?" Volala Hermiona.
,,Eddie, drahoušku!" Přidala se paní Weasleyová.
Hermiona najednou ucítila, jak se přívěsek na jejím krku začal zběsile hýbat a v tom okamžiku věděla, že je opravdu zle. ,,Eddie, sakra, kde jsi?" Křičela a když oběhla dům a zahlédla onu černovlasou čarodějku, rozbušilo se jí srdce. Vtom si však všimla, že vedle ní stojí Eddie. ,,Bellatrix, nechte ji!" Chtěla vytáhnout svou hůlku, vtom si však uvědomila, že ji u sebe nemá. Nechala ji v kuchyni na stole. Zastavila se a pohlédla na Eddie. ,,Jdi od ní, je nebezpečná," řekla, Eddie se však ušklíbla.
,,Opravdu?" Zeptala se a vytáhla hůlku. ,,To je dobře, že jsem připravená," řekla a namířila ji na Bellu.
,,B-Bellatrix?" Ozval se za Hermionou roztřesený hlas Andromedy Tonksové.
,,Ahoj sestřičko," uchechtla se. ,,Jak se má pan manžel? A co dcera?"
,,Ty mrcho!" Vytáhla hůlku, kterou na ni namířila. ,,Jak se je opovažuješ vůbec vzít do úst? Po tom, co jsi udělala?!"
,,Eddie, pojď sem, broučku!" Špitla paní Weasleyová na svou neteř, ta však jako by neslyšela.
Bellatrix ignorovala Andromedu a pohlédla na Narcissu. ,,Tak co, drahá, jak jsi se rozhodla?"
Překvapené pohledy všech přítomných se v ten moment stočily k Narcisse. ,,Nikdy se nedám na tvou stranu, Bellatrix!" Řekla s opovržením a v kapse svírala svou hůlku.
,,Cože? Narcisso? Tys celou tu dobu věděla, že žije?" Nevěřícně, s pohledem plným zášti, vyřkla svou otázku Andromeda.
,,Ne, teprve nedávno přišla na manor, když jsi ty, Hermiono, byla u mě na návštěvě. Došlo mi, koho jsi zahlédla, a srnka to rozhodně nebyla. Má otázka zní, vědělas o Bellatrix celou tu dobu? Pracovalas pro ni jako dvojitá agentka? Dala ti ten přívěsek snad proto, že jsi její věrná?"
Tentokrát se všichni podívali na Hermionu. ,,Ne! Ten přívěsek jsem našla v Bradavicích! Nelhala jsem a pro Bellatrix jsem nikdy nepracovala!"
Eddie se rozesmála. ,,Opravdu ne? Jsi si tím jistá?" Zeptala se Eddie a svou hůlku z Belly namířila na Hermionu.
,,Co to děláš, Eddie? Přeskočilo ti?" Vydechla paní Weasleyová a dala si dlaň před ústa.
,,Ne, nepřeskočilo! Tady naše dokonalá Hermiona se zamilovala do Bellatrix a chtěla jí pomoct získat něco, po čem prahla. Na oplátku jí Bella slíbila, že ukojí její touhy, není to tak?" Ušklíbla se na Hermionu. ,,Jenomže selhala. Proto se teď chová, jak se chová, nesoustředí se a je zničená, Bella ji odkopla."
,,A jak to všechno víš ty?" Podezíravě se zamračila Hermiona.
,,Jak asi, ty hlupačko? Já uspěla tam, kdes ty selhala. Mám tu knihu!"
,,Proč, Eddie?" Nechápavě se zeptala Andromeda.
,,Proč? Pro pomstu! Protože vy jste Hermionu milovala víc než mě! Protože ona dostala to, po čem jsem já tolik toužila a proto já jsem chtěla stejně tak ublížit jí. Jsi Bellatrix ukradená, jen tě využila," pohlédla teď na Hermionu.
,,Tohle všechno proto, že já tě nemilovala zpátky?" Zeptala se Andromeda nevěřícně. ,,Že já necítila k tobě co ty ke mně? Proto jsi právě ohrozila veškerý mír, který přivedli ti, kteří zemřeli pro to, aby tento svět byl lepším? Aby ses ty měla lépe? Můj manžel? Má dcera? A spousta dalších? Jen proto, že ses mi nemohla dostat do kalhotek?"
,,To vůbec nebylo o tom!"
,,Ne? A o čem jiném? O čem jiném to asi tak bylo než o tom, že jsem ranila tvé ego a neroztáhla ti nohy, jak jsi byla vždycky zvyklá! Už první den, co jsem tě potkala, jsi se chovala jako někdo, kdo je zvyklý dostat všechno, co si umane! Všechny ty dívky, kterým jsi ublížila ty, z nich by se dala už postavit malá armáda! Ale udělal někdo snad takovou hloupost jako ty? Kvůli tomu, že jsem se s tebou nevyspala jako ony? Že jsi nevyhrála pitomou sázku?" Eddie střelila pohledem po Hermioně. ,,Proto jsi ohrozila budoucnost nás všech, budoucnost mého vnuka? Toho nevinného dítěte?"
,,Ale já tě miluju, Andromedo!" Vykřikla a Andy překvapeně zamrkala. ,,Já vím, co cítím a není nic, co bys mohla říct, abys mi to rozmluvila. Jsi jiná, tak to prostě je. A já nesnesla pomyšlení, že ona," zamávala hůlkou před obličejem Hermiony. ,,mi tě vezme a přitom k tobě necítí vlastně vůbec nic. Spát s tebou nechci, necítím to tak, cítím jen čistou lásku, chci, abys mě milovala."
,,Eddie, ale já s ní nic neměla, já k ní nikdy nic necítila."
,,Ne? A co ten polibek před chvíli? Hm?"
,,Andromedo?" Zamračila se Narcissa a její sestra protočila panenky.
,,To já políbila ji," řekla Hermiona. ,,Na okamžik mi to přestalo myslet. Necítím k ní nic, Eddie, je celá jen tvoje, když bude chtít," řekla Hermiona a Bellatrix se zasmála.
,,Tohle drama mě baví a to jsme nedošli ještě k tomu nejlepšímu," uchechtla se Bellatrix.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama