Kapitola Devátá: Škola pro čistokrevné kouzelníky (část první)

12. prosince 2017 v 11:54 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ Our ambition should be to rule ourselves, the true kingdom for each one of us; and true progress is to know more, and be more, and to do more. ~
- Oscar Wilde
~ 1995 ~
Bellatrix ležela na špinavé matraci azkabanské cely prožrané krysami. Tato relativně roztomilá zvířátka však byla pro Bellu tím nejmenším problémem. Štěnice, které žily na tomto místě také, ji každou noc pořádně poštípaly. Byla špinavá a vše ji bolelo. Puch, který se linul z těl azkabanských vězňů, stejně jako z jejího samotného, už ani necítila. Za ty roky si zvykla. Její jediná zábava, která byla pošťuchování jejího bratrance Siriuse, skončila, jakmile uprchl. Byly tomu dva roky a pro ni bylo naprostou záhadou, jak to udělal. Nicméně byla obrovská chyba, že ji nevzal sebou, jedna z těch, za kterou jednoho dne zemře její rukou. Toužila po tom to udělat a věděla, že se to stane a to brzy. Cítila, jak její znamení na ruce ožívá každým dnem víc a víc a bylo jen otázkou času, než ji její pán osvobodí a odmění za její loajalitu.
,,Lestrangeová, čas na sprchu," ušklíbl se jeden bystrozor, vedle kterého kráčel patron. Každý z nich tady patrona měl, protože jinak by se na ně a jejich nádherné vzpomínky slétli mozkomoři jako supi na mršinu. Bellatrix byla však výjimkou. Pro mozkomory nebyla zajímavá, protože její vzpomínky nebyly nikdy úplně šťastné. I s těmi, které by se daly za šťastné považovat, cítila jistý druh zášti, který ji naplňoval. Byla za to vděčná, protože viděla, co mozkomoři dělali těm chudákům, co si jen dovolili pomyslet na něco krásného. Nemuseli na to ani myslet, stačilo, aby se jim v noci zdál příjemný sen a mozkomoři je začali vysávat.
Bellatrix se ušklíbla na bystrozora, pak si však všimla mladíčka, který stál za ním, postavila se blíže k mřížím a olízla se. ,,Nováček?" Uchechtla se a dívajíc se na něj upřeným pohledem si skousla ret.
,,Nic nezkoušej nebo uvidíš! Zády k mřížím, hned!" Bella se poslušně otočila a dala si ruce za záda, jak byla zvyklá, a bystrozor vyčaroval pouta, která jí ruce svázala. Pak otevřel mříže, chytil ji surově za paži a kráčel s ní ke sprchám. ,,Dej mi záminku a já tě milerád nechám políbit mozkomorem," řekl a postavil ji do sprchy. Strhl z ní špinavé šaty, až tam stála nahá. Mladý bystrozor nervózně polkl a odvrátil zrak, Bella se jen uchechtla.
,,Copak? Nikdy jsi neviděl ženské tělo?"
,,Nemluv na něj nebo uvidíš!"
,,To už nesmíme ani mluvit?" Pozvedla obočí.
,,Drž hubu, Lestrangeová!" Řekl a vrazil jí pěstí, až spadla na zem. Bellatrix se opět postavila, avšak chyběl jí kousek zubu a ze rtu jí tekla krev. To, co však mladíka překvapilo nejvíce bylo, že se smála. Smála se tak, až mu z toho běhal mráz po zádech. Jeho starší kolega na ni pustil proud ledové vody. Byl tak silný, že ji ještě rozdráždil kousance štěnic, ale nevydala ani hlásku, tu radost by jim nedopřála. Věděla, že až se odsud dostane, tak tenhle bude první, koho zabije. Hned poté, co ho umučí cruciem až do stavu šílenosti.
,,Pane? Přišla vám sova," přistoupil další muž k onomu, který Bellu uhodil. Ten položil hadici a otevřel obálku. Chvíli si dopis soustředěně četl a mezi obočím se mu objevila starostlivá vráska. Poté hlavu zvedl a podíval se na mladíka.
,,Tobiasi, odveď Lestrangeovou do cely, musím odejít, je to naléhavé," řekl a pak se k němu přiblížil. ,,Nenech, ať se ti dostane do hlavy, je to manipulátorka," zašeptal a věnoval Bellatrix znechucený pohled předtím, než odešel. Tobias podal Belle nervózně ručník a šaty a jeho patron vedle něj poslušně posedával. Když si však chlapec uvědomil, že má černovlasá čarodějka svázané ruce, naprázdno polkl a sám ji začal sušit. Cítil, jak se na něj upřeně dívá a byl čím dál tím nervóznější. Jakmile jí pomohl do šatů, vzal ji za paži a odváděl ji do cely. Těsně před ní se zastavil.
,,Omlouvám se," řekl. Bellatrix jen nechápavě pozvedla obočí. ,,Že jsem nic neudělal, když vás uhodil," objasnil nervózně, když uviděl její nechápavý pohled. Poté vytáhl hůlku a vyléčil Belle natrhnutý ret. ,,Má máma je lékouzelnice u Munga, jisté věci jsem pochytil. Ten zub vám však napravit nedovedu, je k němu potřeba kostirost. Možná bych vám však mohl sehnat mast na ty štípance. Ne, že bych se díval, když jste se sprchovala nebo tak," zazmatkoval a střetl se s jejím napůl překvapeným a napůl pobaveným pohledem. Připadala mu nádherná. I přes ty šrámy a nepříznivost azkabanské cely, která se na ni podepsala, viděl tu divokou krásu, kterou olplývala. Věděl, že to je známá vražedkyně, ale nedovedl se dívat na to, jak někdo ubližuje ženám a styděl se, že nezasáhl.
Bellatrix vycítila slabý článek a ušklíbla se. ,,To nic, dělají mi tady horší věci, ale ty na mne budeš hodný, že ano? Neublížíš mi jako ti ostatní?" Skousla si ret.
Chlapec sebou při jejím pohledu ošil. ,,Měl bych jít," řekl, zavřel za ní mříže a odčaroval jí pouta. Naposledy se ještě ohlédl na ženu, která se na něj usmívala s hřejivým pohledem.
~ ~ ~
Týdny plynuly a Tobias si nenechal ujít jedinou příležitost vidět onu čarodějku, která jej naprosto okouzlila. Zjistil, že je to sečtělá dáma, milá a nikdy se k němu nechovala špatně. Povídali si o Bradavicích, knihách, různých kouzlech a sám se toho od ní za tu dobu spoustu naučil. Mrzelo ho však, že to muselo zůstat pouze teoretické, protože hůlku samozřejmě do ruky dostat nemohla. Poslední dny už nedokázal pomoci své zvědavosti a se zaujetím si prohlížel její tělo, když ji sprchovali. Byla bledá, prsa měla stále pevná a kousance na jejím těle už díky jeho mastičkám téměř úplně zmizely. Čím dál tím víc si začal uvědomovat, že se mu ona žena líbí víc, než by měla a on věděl, že je to špatně, nedokázal tomu však zabránit.
,,Potřebuji mluvit s Nymfadorou Tonksovou," řekla jednou jen tak mimochodem během jejich konverzace.
,,Ano? A pročpak?" Nechápavě pozvedl obočí.
,,Mám pro ni jisté informace, které jsem však ochotná říct jen jí."
,,Teď nevím, jestli si to mám brát osobně nebo-"
Bellatrix se rozesmála. ,,Ale kdepak, hlupáčku. Jsou to... rodinné záležitosti," ušklíbla se. ,,Ale potřebuji, abys jí to řekl ty. Mě tady nikdo nebude poslouchat. Uděláš to pro mě?" Sladce se usmála a chytila se mříží. Natáhla mezi ně svou ruku. Tobias chvíli zaváhal, pak se však rozhlédl, přistoupil k ní blíže a vzal její ruku do své. ,,Neboj, neublížila bych ti," usmála se Bellatrix a palcem mu pohladila hřbet dlaně. Tobiasem projela vlna vzrušení a zjistil, že jediné, na co teď právě myslel, bylo vrhnout se na ni a povalit ji na její špinavou matraci. Bellatrix se ušklíbla, jako by snad četla jeho myšlenky a on si odkašlal.
,,Ovšem, půjdu tam zítra."
,,Já bych raději, kdybys to neodkládal," udělala psí oči a on se mírně zčervenal.
,,D-dobře, tak... já tam půjdu hned," řekl a přemístil se na ministerstvo.
~ ~ ~
Když se Nymfadora dozvěděla, že s ní chce Bellatrix mluvit, překvapilo jí to. Byla z toho poněkud nervózní a i přes naléhání svého šéfa se rozhodla to absolvovat. Bella byla její tetou, která ji však zavrhla dávno předtím, než se vůbec narodila. Odsoudila ji v ten okamžik, kdy její matka, Andromeda, utekla s mudlorozeným kouzelníkem, jejím otcem, Tedem Tonksem. Přemístila se do Azkabanu a šla přímo k cele své drahé tetičky.
,,Chtěla jste se mnou mluvit?" Zeptala se Dora, když stála před její celou. Bellatrix, která právě ležela na matraci a dívala se do stropu, náhle zpozorněla. Pohlédla na Nymfadoru, kterou si prohlédla odshora až dolů, ušklíbla se nad jejími fialovými vlasy a postavila se, přešla ak k mříži a rozchechtala se. Nymfadora se otřepala, naháněla jí hrůzu. Pomyslela si, že vypadá jako zombie verze její matky.
,,Má drahá neteřinka. Tak moc jsi vyrostla, mrzí mě, že jsem tam nemohla být a vidět tě dospívat," povzdychla si.
Nymfadoře bylo jasné, že to nemyslí vážně a že by ji nejraději poslala na věčnost, ale přešla to bez jakékoli poznámky. ,,O čem jste se mnou chtěla mluvit? Prý máte nějaké informace."
,,Jak se má maminka?" Zeptala se, její otázku ignorovala.
,,Má se skvěle, je s mým otcem moc šťastná, můžeme přejít k věci?"
Bellatrix se opět zachechtala. ,,To její štěstí nebude mít dlouhé trvání. Brzy se odsud dostanu a první, co udělám bude, že půjdu k vám domů a zabiju jak tebe, tak toho špinavého mudlovského šmejda a donutím ji, ať se na to dívá."
Nymfadora se zamračila. ,,Tohle nebudu poslouchat. Jestli pro mne nic nemáte, odcházím," řekla a otočila se k odchodu, nemohla si však pomoct, její slova se jí dostala pod kůži.
,,Ne, počkej. Něco skutečně mám," ušklíbla se Bellatrix a Nymfadora se otočila zpátky na ni. ,,Ale pošeptám ti to."
,,Tak na to zapomeňte. Buď mi to řeknete nebo půjdu."
,,A necháš si ujít věc, která je rozhodně důležitá?" Pozvedla obočí. ,,To by na tebe určitě nebyli tví nadřízení pyšní, že ne? Ze strachu si nechala ujít důležitou informaci, co je to za bystrozorku?" Ušklíbla se Bella a Nym se zamračila. Udělala opatrně krok k ní, hůlku držela pevně připravenou a naklonila se blíže. Bellatrix jí zašeptala do ucha: ,,Zemřeš mojí rukou," nahlas na celou celu se rozesmála. Nymfadora se zamračila a o krok ustoupila.
,,Byla to ztráta času," řekla a odcházela pryč. Za sebou už slyšela jen řinčivý smích její šílené tety, který ji pak ještě dlouho pronásledoval ve snech.
~ ~ ~
,,Vězni utíkají! Rychle na svá místa! Informujte ministerstvo!!!" Křičel vedoucí Azkabanu. Rozběhl se zabezpečit se svým mladším kolegou Tobiasem východní část. Vtom se však před ním objevila Bellatrix. Zastavil se a překvapeně zamrkal.
,,Copak, dědo?" Ušklíbla se a v ruce držela hůlku.
,,Kdes vzala tu hůlku?" Zamračil se a mířil na ní svou.
,,Vypůjčila jsem si ji tady od mladého, když byl nepozorný okukováním mého nahého těla při sprchování," uchechtla se. Tobias sáhl do kapsy a skutečně zjistil, že hůlku nemá. Pohlédl na svého šéfa s omluvou v očích, ten se však zamračil.
,,Jsi pitomec! A ty, Lestrangeová, teď zemřeš! U disciplinárního řízení už si to obhájím, svedu to na sebeobranu," ušklíbl se a už se chystal říct ta dvě slova, když ho Tobias uhodil do hlavy. Skácel se na zem a Bella si povzdychla.
,,Jsi drahoušek, že ano? Vždy jsi mi tady pomáhal a chránil mne," udělala několik kroků k němu, až se ho téměř dotýkala nosem. ,,A proto tě ušetřím..." naklonila se k němu a políbila jej na rty ,,... mučení. Avada kedavra!" Zakřičela. Tobias pouze vytřeštil oči a pak už se jen sesunul mrtvý k zemi. Bella si smutně povzdychla, dřepla si k němu a pohladila ho po tváři. ,,Byl jsi můj oblíbený," povzdychla si. ,,Ale muselo to být," pak obrátila pozornost k druhému muži, který právě začal přicházet k sobě a ušklíbla se. ,,Copak, dědo, hledáme něco?" Zvedla jeho hůlku a postavila se. ,,Tohle tě možná naučí, jak se chová k dámám," namířila na něj hůlku a vyslovila: ,,Crucio!!!" A mučila ho, dokud neškemral o smrt. Pak ho milosrdně sprovodila ze světa a v černém dýmu zmizela společně s dalšími smrtijedy pryč. Mířili ke svému pánovi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama