Kapitola Šestá: Pergamen (část druhá)

11. listopadu 2017 v 10:33 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
Hagrid seděl u kolébky, ve které houpal malého Teddyho.
,,Spinkej, andílku, spinkej," šeptal mu, Teddy jej však zaujatě pozoroval. Vypadal naprosto klidně, jen jeho očka prozkoumávala každičký centimetr Hagridova obličeje. Hagrid jej jednou rukou stále houpal a druhou se natáhl pro kotlík, ve které měl přichystanou večeři, kterou mu skřítek před chvílí přinesl, když vtom kotlík s hlasitou ránou spadl na zem. Teddy se vylekal a rozplakal se. Hagrid se chtěl sehnout pro kotlík a uklidit ten svinčík, ale nakonec přiskočil k Teddymu, kterého vytáhl z kolébky. ,,Nooo, nic se neděje, to jen má večeře se rozhodla, že mi uteče," povzdychl si, protože Tesák právě slízával poslední zbytky z podlahy. ,,No, alespoň to nebudu muset uklízet," zakroutil hlavou a pak se opět podíval na Teddyho. ,,Notak, už neplakej," začal na něj dělat různé grimasy, přičemž se Teddy rozplakal ještě víc, chytil Hagrida za plnovous a začal ho za něj tahat. ,,Auuu!" Zasténal, protože mu Teddy přitáhl bradu až k sobě. A v ten moment to Hagrid ucítil. ,,Ehm... Teddy, co mi to děláš? Ty ses tak vylekal, až ses pokakal, co?" Zatvářil se rozpačitě, protože dítě ještě nikdy nepřebaloval. ,,Ale nemůžeme tě nechat pokakanýho, že ne?" Řekl nejistě, jakoby snad doufal, že se nad ním malý Teddy smiluje, přestane plakat a vydrží, než se vrátí jeho babička, avšak bohužel to nadějně pro Hagrida vůbec nevypadalo. Povzdychl si. ,,No tak co mám s tebou dělat?" Položil si Teddyho i s přikrývkou na stůl a vzpomněl si, co mu Andromeda řekla: Kdyby plakal, tak má buď hlad nebo plnou plenu. Sunar má tady, stačí ho jen ohřát a zkusit na hřbet ruky, aby to nebylo moc horké. Náhradní plenky jsou tady a tady jsou vlhčené ubrousky a pudr. Ale přebalila jsem ho před chvílí, tak snad to nebude nutné.
,,Tohle bude jistě hračka," řekl a začal Teddymu rozepínat body. Když mu rozepnul plenu, musel nad tou hrůzou nakrčit nos. ,,Tak malé dítě a tak velká nadílka," řekl, mírně se usmál a vzal špinavou plenku do ruky. Nevšiml si však, že se kousek lepící části zachytil o stůl a jak chtěl dát plenu na stranu, vyklouzla mu z ruky a zavěsila se o stůl, přičemž značná část jejího obsahu dopadla přímo na jeho botu. Hagrid vytřeštil oči a Teddy se začal smát. ,,Tohle se ti líbí, co?" Uchechtl se. ,,Takhle zlomyslný byl někdy i tvůj děda, když mi pustil do chajdy ropuchy," zakroutil hlavou, ale s úsměvem se díval na Teddyho, který se na něj culil bezzubou pusinkou. Hagrid ho opatrně omyl vlhčeným ubrouskem a zasypal mu zadeček, až se z toho rozkašlal. ,,Tááák, ještě zapneme plínu a jsme jako noví, budliky budliky," pošimral ho na břiše. ,,No a teď jsem na řadě já," řekl a s nešťastným výrazem pohlédl na své boty, které právě Tesák očichával. ,,Kšá, ty zvíře hloupé, tohle není k jídlu!" Zamračil se, posadil, vzal si několik vlhčených ubrousků a utřel si botu. Jakmile se postavil, uviděl, jak si Teddy cucá paleček a klíží se mu očka. Hagrid jej opatrně vzal do náruče a položil zpátky do kolébky. Teddy po chvíli usnul.
~ ~ ~
Colin právě stoupal do Astronomické věže, když ucítil vůni hořících svíček, čerstvé bábovky a jemně kořeněného vína. William mu totiž poslal sovu, že se sejdou za dvacet minut na tomto místě.
,,Páni!" Řekl, když se mu naskytl ten pohled. Na podlaze byla deka, dva malé polštářky, které vypadaly velmi pohodlně, bábovka, červené víno, dvě sklenice a spousta svíček všude kolem.
,,Dal jsem si záležet," uchechtl se William, když uviděl jeho výraz. ,,Poslal jsem sovu sestře, bude tady za patnáct minut, takže raději běžím."
,,P-počkej, to myslíš vážně?" Naprázdno polkl.
,,Jo, řekl jsem, že ti pomůžu a tomuhle jistě neodolá," ušklíbl se.
,,Ehm... seš si tím jistý? Možná ji více bude zajímat tahle společnost, kterou moc nevyhledává" ukázal na sebe prstem ,,než tahle romantická nádhera," povzdychl si.
,,Klídek, hlavně buď v pohodě. Sestra má ráda sebevědomé muže a když uvidí, kolik práce sis s tím dal, bude nadšená. Možná to nedá úplně najevo, ale nahraješ si tím plusové body," zazubil se.
,,No, kéž bych měl takovou jistotu jako máš ty," řekl s pochybovačným výrazem ve tváři.
,,Bude to dobré! Teď už letím, ať mě tady nevidí! A hlavně se neprokecni, jo? Věřím ti svým životem," uchechtl se.
,,Jojo, tak už jdi," usmál se Colin a Will odběhl rychle pryč. Colin se posadil na deku a pozoroval hvězdy. Neměl tušení, která z nich je která, nic nevěděl o těch jasných světlech na obloze, snad jen, že jsou nádherná a že by je rád pozoroval s někým, jako byla Olivia. Představoval si před sebou její něžné rysy obličeje, velké modré oči a světlé blond vlasy. Zvedl ruku, představil si, že se jí dotýká, avšak jediné, co pod rukama ucítil, byl vzduch chladného večera. Když uslyšel kroky na schodech, zazmatkoval, postavil se schoval se tak, aby na něj nebylo vidět.
Když Olivia vystoupala po schodech nahoru, ucítila příjemnou vůni a tělem se jí rozlil příjemný pocit klidu. Když však uviděla, co bylo zdrojem, zamračila se. Colin se několikrát zhluboka nadechl a vyšel ze své skrýše.
,,Ty! Já to věděla!" Založila si ruce a Colinovi ztuhl úsměv na tváři.
,,Nelíbí se ti to snad?" Zeptal se a skousl si ret.
Olivia pozvedla obočí. Chystala se říct něco kousavého, ale když uviděla ten jeho výraz plný očekávání, který se teď mísil s obavami, povzdychla si a zakroutila hlavou.
,,Dobrou noc, Coline," a s těmito slovy zmizela opět na schodech Astronomické věže.
~ ~ ~
O půlnoci čekala Eddie na kluky před zmijozelskou společenskou místností. Stála tam ve svém pyžamu, tričku a volných kraťasech, a přes sebe měla přehozený volný zelený svetr, její oblíbený, protože velice lichotil zrzavé barvě jejích vlasů.
,,Měla jsem si vzít alespoň ponožky," povzdychla si, protože jí studená podlaha zebala do chodidel. ,,Tak kde jste vy dva exoti?" Přešlapovala z jedné nohy na druhou a poslouchala, zda v dálce neuslyší kroky a když už se chtěla vrátit, protože si myslela, že snad usnuli, kdosi ji popadl za rameno a ona vyjekla.
,,Klid, Édo, to jsme my," zašeptal Fred.
,,Ale vyděsili jsme tě slušně, co?" Uchechtl se George. ,,Přiznej, že sis nadělala do kalhotek?"
,,Nebo spíše nosíš trenky?" Škádlili ji.
,,Pitomci, málem jsem tady kvůli vám umrzla! Jestli dostanu angínu, bude to vaše vina," zamračila se. ,,Tak pojďte," zavelela, vyslovila heslo v všichni tři společně vešli do společenské místnosti. Celá kolej už spala a v místnosti nebylo vidět na krok. Eddie proto vytáhla hůlku a na její špičce se objevilo nepatrné světýlko. Vytáhla mapu, kterou měla zastrčenou za gumu kalhot.
,,Kdes to sakra měla?" Nakrčil Fred nos a Eddie protočila panenky.
,,Nezkoušej mou trpělivost, má své meze. Dělej, otevři tu skříň!"
,,A proč já?"
,,A já snad? Já mám plné ruce. Držím mapu a svítím ti!"
,,Já jen, že kdyby se něco stalo mně nebo tady Georgimu, byla by obrovská ztráta, ale-"
,,Dělej, dokonči větu, ať mi dopřeješ to potěšení ti tuhle hůlku zapíchnout do konečníku!" Ztrácela Eddie už trpělivost. George protočil panenky, odstrčil svého bratra a otevřel skříň.
,,Buď užitečná a sviť mi tu alespoň pořádně," ušklíbl se a začal se prohrabovat knihami a papíry, které podával Fredovi.
,,Vypadá něco z toho užitečně?" Nahlížela jim Eddie přes rameno.
,,Ne, jen nějaké staré učebnice a prázdné pergameny."
,,Třeba vyžadují taky vzorek vaší krve," řekla jen tak mimochodem.
,,Jistě, možná bych mohl prolít tvou krev, co říkáš? Třeba to tentokrát bude fungovat, když to udělám já a pořádně," ušklíbl se Fred.
,,Už toho nechte, vy dva," zakroutil George hlavou a protože už byla skříň prázdná, začal ťukat na její zdi, aby zjistil, zda za ní není nějaký tajný vchod. Fred mezitím zkoušel tahat za poličky a tlačit na různá místa, zda se něco neobjeví, ale stále se nic nedělo. Eddie popošla k boku skříně a začala si jej prohlížet, když ji najednou chytila a začala ji odtahovat od zdi.
,,Pomůžete mi nebo tam budete jen tak stát?"
,,Ale jistě, madam," ušklíbl se Fred a oba jí pomohli skříň odtlačit.
,,Auu, to byla moje noha," zaskuhrala Eddie, když jí jeden z nich šlápl na holé chodidlo. Posadila se do křesla a začala si jej mnout. ,,Je tam něco?"
,,Jen nějaký spadlý obraz," řekl George a vytáhl jej. ,,Posviť mi," řekl a Eddie mu zasvítila hůlkou přímo na obraz. ,,Je prázdný," povzdychl si, Fred mu jej vytrhl z ruky a začal si jej detailně prohlížet. Na jeho zadní straně bylo napsáno Salazar Zmijozel.
,,Sakra, tohle začíná být zajímavé," ušklíbl se Fred. ,,Třeba najdeme druhou tajemnou komnatu, když si se Salazarem promluvíme."
,,No jo, ale ten je přeci pořád v ředitelně," namítl Fred.
,,To víte jak?" Pozvedla Eddie obočí a Fred s Georgem se na sebe pobaveně podívali.
,,Protože jsme tam na koberečku za naše školní léta strávili víc než dost času," ušklíbl se George.
,,Fajn, musíme se tam dostat, máte vy dva nějaký nápad?"
,,Nápad by se našel, to je ta lehčí část," ušklíbl se Fred.
,,Ano? A co je ta těžší?
,,Heslo."
,,A nemůžete ho z McGonagallové nějak dostat, když jste teď něco jako... profesoři?" Zeptala se se značnou ironií v hlase.
,,Jistě... poslyš Minervo, ten plášť ti moc sluší, jde ti k očím, je nový? Jo a mimochodem, jaké je heslo k tvé ložnici, rádi bychom tě večer navštívili. Jo, to bude fungovat," ušklíbl se Fred.
George se zachechtal. ,,To asi neprojde, ale možná mě něco napadlo. Frede, myslíš, že by nám Harry půjčil svůj neviditelný plášť?" Zazubil se na svého bratra.
,,No Georgi, ty jsi tedy hlavička, brachu," plácl ho do zad a pak se podíval na Eddie. ,,Seženeme ti neviditelný plášť. Počkáš, až Minerva půjde spát, vlezeš si na schody s ní, budeš extrémně potichu a pak už jen počkáš, až usne, hračka," zazubil se.
Eddie naprázdno polkla. ,,Jo, to teda," odpověděla ironicky. ,,Nebo budu stát u ředitelny a počkám, až to heslo vysloví, to bude bezpečnější."
,,Ano, pokud nevyužije magii beze slov či nezmění heslo hned, jak přijde nahoru. Moc riskantní."
,,Opravdu? A tohle se ti zdá méně riskantní? Co se stane, když mě chytí?" Zamračila se.
,,Tak budeš mít nejspíše do konce školního roku trest s Filchem," ušklíbl se Fred.
,,Nebo tě vyloučí," dodal George.
,,Jo, tak to už jsem klidná," ušklíbla se zpátky.
,,Nejprve seženeme plášť, zbytek domyslíme později."
,,Fajn," řekla Eddie a nevypadala, že se jí jejich plán zrovna dvakrát zamlouvá.
,,Tak zítra," řekl George. ,,Dobrou."
,,Jo, dobrou," kývla na ně Eddie a zhasla svou hůlku. Dvojčata odešla a Eddie se vrátila do svého pokoje, svlékla si svetr, který pohodila přes opěradlo židle, lehla si do postele a povzdychla si. ,,Snad to bude za to stát," řekla, přikryla se peřinou, zavřela oči a po chvíli usnula.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama