Kapitola Sedmnáctá: Převrat (část první)

14. října 2017 v 20:09 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
+18
Dny plynuly a Ted stále nenacházel nic, co by jej utěšilo. Moc mu nepomáhalo mu ani to, že bystrozorové stále neměli žádnou stopu, která by vedla k dopadení vraha Evelyn. Společnost mu dělala Bellatrix, který ho dokonce nechala spát u sebe na roztahovacím gauči, protože mu doma Evelyn vše připomínalo. Belle to nevadilo, alespoň se tolik necítila sama a navíc, většinu času byla stejně v práci a dělala s Hermionou na jeho případu. Ať se však snažily, jak chtěly, tak stále nic nenacházely.
Collin svou zkoušku nakonec zvládl, ale Bella s Frankem přimhouřili všechny oči, které měli i ty, které neměli, aby prošel. Domluvili se však, že než ho pustí do terénu, bude stále ještě zlepšovat své nedokonalosti a vyplňovat mezery.
Bellatrix šla ten večer s Hermionou do baru. Hermiona ji přemluvila, aby si jeden večer odpočinula, protože Belle už to lezlo na mozek. Seděly u baru a popíjely. Bella pila ohnivou whisku a její myšlenky poletovaly od Evelyn k Andy. Hermiona ji dokonce přemluvila k jednomu tanci, ale nijak extra jí to myšlenky neodvedlo. Nicméně byla ráda, že se mohla na chvíli vyřádit.
,,Jak se daří panu Tonksovi?" Zeptala se Hermiona, když opět seděly u baru a objednaly si další, už čtvrtou skleničku.
,,Jak by ses asi cítila, kdyby ti zemřel někdo, koho jsi milovala?" Pozvedla Bella obočí a Hermiona jen přikývla. Znala ten pocit. Myslela na své rodiče. Nevěděla, zda jsou mrtví či naživu a jediné, co ji oddělovalo od smutku a hořkých slz, byla naděje.
Bella do sebe kopla další skleničku. ,,Myslím, že mám dost. Půjdu domů, zkontroluji Teda a ty by sis taky měla jít brzy lehnout, ať jsi zítra čilá, protože budeme pokračovat," řekla Bella, zaplatila a oblékla si kabát.
,,Dobře," přikývla Hermiona a také se oblékla. Společně vyšly ven.
,,Tak dobrou, Grangerová," ušklíbla se Bella. ,,A díky za fajn večer."
,,Taky jsem si ho užila," pousmála se Hermiona a už jen viděla, jak se Bella přenesla. Povzdychla si a přemístila se také. Ne však domů, ale zpátky do kanceláře. Chtěla si ještě jednou pojít nějaké věci k případu, zda něco nepřehlédla. Když stála v Bellatrixině pracovně, všimla si, že na zemi leží jakási obálka. Zvedla ji a otevřela.
Madam Blacková, píši vám ve věci toho, co jsem viděla na vlastní oči. Nechci vyzradit svou identitu, jelikož mám strach o svůj život, avšak viděla jsem před ministerstvem pozdě večer toho dne, kdy madam Tonksová zemřela, jak se baví se smrtijedkou Andromedou McLaggenovou.
Hermiona se zamračila. Andromeda měla motiv, Teda Tonkse, a k tomu zločinnou minulost, mohla být tedy podezřelá. Hermiona se rozhodla, že nebude ztrácet čas a vyšetří to ještě dnes. Bylo teprve osm hodin, vydala se proto přímo za Andromedou McLaggenovou.
~ ~ ~
Andromeda seděla na Rosier Manor a čekala na svého vnuka. Za těch pár dní se činila. Děti těch, kteří se rozhodli ji následovat, slíbili, že do školy dostanou rozplývavou skříň. Ta, která tam byla před válkou, byla totiž zničena. Sehnala velký počet následovníků a mnoho z nich také vysoce postavených. Většina čistokrevných rodin ji podpořila a měla své lidi jak na ministerstvu, tak v Bradavicích. Velmi jí pomáhala Daphne, která byla teď na Rosier Manor jako doma. Trávila všechen svůj čas organizováním věcí pro Andromedu a jejich věc. Ve skrytu duše totiž doufala, že se stane její pravou rukou, ovládne s ní svět a zapíše se do historie. Andy jí velmi imponovala. Když obdivovala Bellu, myslela si, že ji nikdy nikdo nepřekoná. Byla pro ni vrcholem moci, vzorem ženy, která vždy dostala, co chtěla. Ale Andromeda byla úplně jiný odvar. Byla snad ještě odvážnější a k tomu kapku šílená a velmi chytrá, takže pokud si něco usmyslela, neexistovalo na tomto světě nic, co by ji zastavilo.
Andromeda se z ničeho nic nahlas zasmála. Daphne zvedla hlavu od svých poznámek a uviděla, jak má ve tváři pobavený výraz.
,,Čemu se smějete?" Pozvedla Daphne obočí.
,,Jen jsem si vybavila, jak se Tiberius vždy tváří, když ho ztrapním. Baví mě to. Je jak malé štěně. Malé bezbranné zvířátko, které se nedokáže bránit," zatvářila se spokojeně.
Daphne se ušklíbla. ,,Ano, váš bývalý manžel. Je to slaboch, dle mého. Jak se mohl stát smrtijedem, to nechápu," nakrčila nos a Andromeda se zatvářila pobaveně.
,,Kde je vůbec Lacerta? Nevidělas ji? Přijde mi, že poslední dobou tráví spoustu času někde venku."
,,Možná bych věděla," ušklíbla se. ,,Viděla jsem ji, jak se několikrát sešla s jistým blonďatým mládencem, ale myslela jsem, že o tom víte."
Andromeda se zamračila. Moc dobře věděla, o koho šlo. Ten mudlovský šmejd, který se přišel ucházet o místo v jejích řadách. Jaká to troufalost, pomyslela si. A teď si ještě dovoluje scházet se tajně s její dcerou. To nehodlala nechat jen tak. Nicméně své plány si musela nechat na později, protože právě dorazil její vnuk.
,,Persee!" Zvedla svého vnuka do náruče. ,,Jak se má světlo mého života?" Dala mu eskymáckou pusu.
,,Bylo mi po tobě smutno, babičko," řekl a přitulil se k ní. Daphne se musela pousmát, jak roztomilý byl.
,,Promiň, Persee, ale babička měla moc práce. Ale nebuď smutný, vynahradím ti to. Jak se má maminka a co dědeček s Narcissou?" Pousmála se.
,,Maminka často někam chodí a nechává mě hlídat dědečkem. Ten se má asi dobře, ale babička prý zakopla a spadla ze schodů. Má spoustu bebínek," zatvářil se smutně, Andromeda se však ušklíbla. Moc dobře věděla, že její sestra nespadla ze schodů, ale že ji tak zřídilo crucio, které proti ní vyslala.
,,Teta Cissy bude jistě v pořádku, neměj o ní obavy," řekla Andromeda a pohladila ho po vláskách. ,,Mimochodem, tohle je Daphne, má asistentka," usmála se, Perseus se styděl, tak se k ní přitiskl ještě víc.
,,Těší mě, mladý rytíři," zazubila se Daphne, Perseus však schoval obličej své babičce ke krku, Daphne se uchechtla.
,,Babičko, nemůžu tady s tebou zůstat už napořád?" Zeptal se Perseus a tiskl se k ní.
,,Chceš být s babičkou víc než s maminkou?" Zeptala se Daphne.
,,J- já nevím," řekl trochu zmateně. ,,Chci být s oběma."
,,Dnes tady se mnou můžeš zůstat přes noc, když budeš chtít a dále uvidíme, dobře?" Pousmála se a Perseus přikývl.
,,Mohl bych ti teď něco nakreslit?"
,,Ovšem, ale nejdříve bych se s tebou pomazlila. Jak pořád pracuji, tak se cítím sama," polechtala jej na krčku.
,,Tak jo," zachechtal se Perseus, Andy se s ním posadila na gauč a začala ho objímat a pusinkovat.
,,Nechám vás," řekla Daphne a odešla pryč.
,,Voníš babičko něčím strašně voňavým," řekl a zachechtal se, když mu pusou zaprděla na bříško.
,,Ano? A čímpak?" Pousmála se.
,,Voníš jako skořice," zachechtal se. ,,Voní ti tak vlasy," přivoněl si k nim.
,,Ty zase voníš jako vanilka," dala mu pusu na nos.
,,Babičko, proč si nenajdeš nějakého dědečka, abys nebyla tak sama?" Zeptal se najednou.
Andy si povzdychla. ,,Já nikoho už nechci, Persee, takto mi to vyhovuje."
Perseus si také povzdychl. ,,Ale máš mě, babičko! A já tě neopustím a budu tě vždy před všemi chránit," pousmál se a objal ji, pak si však nahlas zívl.
,,Chceš spinkat, princátko?" Usmála se. Perseus přikývl a promnul si oči. Andy jej vzala do náruče a odvedla k sobě do postele. Převlékla ho do pyžama, přikryla a lehla si ještě v šatech vedle něj. Hladila ho, dokud neusnul.
~ ~ ~
Hermiona se přemístila před Malfoy Manor. Vzala za velké klepadlo a několikrát jím udeřila do dveří. Po chvíli se dveře otevřely a stála v nich skřítka.
,,Copak si přejete, slečno?" Zeptala se.
,,Jsem tady za Andromedou McLaggenovou. Musím s ní mluvit," odpověděla Hermiona. ,,Je to opravdu naléhavé."
,,Madam McLaggenová tady už nebydlí. Skřítka se ale smět zeptat paní Malfoyové, jestli vy moci dál."
,,Ty náhodou nevíš, kam šla?" Zkusila to, protože se jí moc nechtělo stát tváří v tvář lady Malfoyové.
,,Ne," odpověděla skřítka.
,,Dobře, děkuji tedy, počkám," pousmála se na ni. Skřítka opět zmizela v domě a po chvíli se zase vrátila.
,,Slečna může jít za madam. Madam je nahoře, rány mastičkou léčí," smrkla a vedla Hermionu k ní. Když Hermiona došla k Narcisse, nedočkala se žádného povrchního úšklebku či namyšleného pohledu, což nečekala a mírně ji vyvedlo z míry i to, že se Cissa usmála a nabídla jí místo k sezení. Všimla si jejich podlitin a zamračila se.
,,Co se vám stalo? Kdo vám takto ublížil? Nemusíte se bát o tom mluvit. Nejste na to sama!" Vychrlila ze sebe Hermiona. Na násilí na ženách byla háklivá, sama si to dvakrát zažila od Rona.
,,Nic se nestalo, jen jsem spadla ze schodů a tím bych to uzavřela. Proč jste tady?" Zeptala se už poněkud odtažitěji.
Hermiona si povzdychla a řekla si, že tohle vyřeší později. ,,Přišla jsem za vaší sestrou Andromedou. Musím vědět, kde teď přebývá."
,,Má sestra teď bydlí na Rosier Manor. Co jí chcete?"
,,To nemohu říct, souvisí to s případem, jsem zde pracovně," řekla. ,,Nicméně děkuji, moc jste mi pomohla. A až se vrátím, vyřešíme tohle," ukázala na její modřiny. ,,Nečekala na odpověď a rovnou se přemístila na Rosier Manor. Bohužel udělala tu chybu, že nezkontrolovala, zda Manor nestřeží nějaké kouzlo. Střežilo. A to takové, které nepřítele přeneslo rovnou do manorského sklepení. Hermiona cítila, jak dopadla na tvrdou podlahu.
,,Auuu, sakra!" Zaklela. Andromeda ihned věděla, že má v domě vetřelce. Posadila se a zamračila. Persea přikryla a kdyby se náhodou vzbudil, tak na stůl vykouzlila skleničku s vodou a ložnici zabezpečila kouzlem. Hůlku držela pevně v ruce, když scházela dolů do sklepení. Otevřela dveře.
,,TY?!" Zamračila se. ,,TY MRCHO JEDNA!" Zakřičela Andy a odzbrojila Hermionu. ,,Ty se ještě opovažuješ po tom všem mi přijít na oči?"
Hermioně vyletěla hůlka z ruky a vytřeštila oči. ,,Přišla jsem sem kvůli případu, který řešíme, konkrétně se týká vraždy Evelyn Tonksové," řekla a ruce držela zvednuté.
,,Jaký je to pocit šukat mou sestru, co?" Ignorovala vše, co řekla.
,,C-cože? Kterou?" Nechápavě zamrkala.
,,Nedělej hloupou! Ovšem, že Bellatrix!"
Hermiona překvapeně zamrkala. ,,Bellatrix? Ale jak vás tohle napadlo?"
,,Viděla jsem vás! Ten polibek! Zaplatíš za to!" Dala jí facku, až spadla na zem.
,,Aaaaahhhh," křikla Hermiona a chytila se za tvář, která ji štípala, v očích měla slzy. ,,Ano! Já ji políbila, líbila se mi dlouho, ale ona mě nakonec odstrčila! Řekla mi, že má konečně někoho, koho miluje a na kom jí záleží a nechce to pokazit! Takže mezi námi NIC nebylo!!! Kromě toho polibku, který jsem jí dala, sakra! Nejsme spolu a nikdy nebudeme! Miluje někoho jiného!"
,,Ty lžeš! Vzalas mi ji, vzalas mi poslední naději na lásku, ty nechutná mudlovská šmejdko!" Kopla do ní.
Hermiona zakvílela. ,,C-cože? To jste vy ta její láska?" Vytřeštila oči. ,,Vždyť jste její sestra!" Zhluboka dýchala. ,,Pusťte mě a nechte si ji. Je jen vaše a já vám radím, abyste jí hned poslala sovu, je jako tělo bez duše! Mezi ní a mnou je tak maximálně zeď v pracovně!" Řekla už zoufale a držela se za břicho, do kterého ji Andromeda kopla.
,,Já ti nevěřím! Jsi totiž bystrozorka! Něco na mne zkoušíš!" Zatvářila se šíleně a svázala ji. Ty už nikdy nespatříš denní světlo!" Zvedla její hůlku ze země a otočila se k odchodu.
,,Zabila jste Evelyn Tonksovou! Viděli vás s ní! A měla jste motiv! Teda Tonkse! Zabijete mě teď taky jako jste zabila ji?"
Andromeda se otočila, její oči byly zúžené a rty pevně semknuté. ,,Já si nikdy ruce nešpinila a nikdy bych nezabila člověka. Možná šílená jsem, ale nezabíjím. Maximálně dám sem tam crucio. Nebo psychická šikana. Miluji pomalé bláznění a utrpení. Rychlost není má silná stránka."
,,Najdu důkazy, to mi věřte a tentokrát se z toho nevyhrabete! Ani Bella vám nepomůže!"
,,A já ti říkám, že to chcete na mne navléknout, abys měla Bellu jen pro sebe!" Šíleně se rozesmála. ,,Ale to ti nedovolím, ty hlupačko!" Zamyslela se. ,,Já tě vlastně už jednou mučila, že ano?" Ušklíbla se. ,,Co kdybychom pokračovaly tam, kde jsme přestaly?" Spoutala jí ruce za zády, sedla si na ni a zajela jí rukou do kalhotek.
Hermiona se zamračila. ,,Jděte ode mě! Tohle není žádná hra! Tohle je fakt! Notak, prosím, pusťte mě! Tohle mi nemůžete udělat, ne znovu, NE!" Ošívala sebou.
,,Mohu! Já mohu všechno!" Zasmála se. ,,Řekni mi... jsi ještě panna? Protože před rokem jsi ještě byla," ušklíbla se.
,,Co je vám do toho?" Zamračila se. ,,Dejte tu ruku sakra ven z mých kalhotek!" Křikla, ale hlas se jí chvěl, vypadala tak moc jako Bella.
,,Fajn, tak to otestujeme," strčila do ní prst a ušklíbla se. ,,Tohle tě naučí, že NIKDY nemáš stát v cestě Andromedě Blackové!"
,,Auuu, auuu!" Sykla Hermiona bolestí. ,,Ne tak moc... tohle bolí!" Skousla si ret.
,,Smůla!" Vrazila jí tam rovnou tři prsty a začala s nimi pohybovat. Hermiona vypískla a Andromedě na ruku stekl pramének krve. Rozplakala se.
,,Proč? Na tohle jste neměla právo," tekly jí slzy po tváři. ,,Tohle nepatřilo vám!" Sténala bolestí.
,,Ale ty přece víš proč, drahoušku," ušklíbla se. ,,Za ten polibek přeci," nevinně zamrkala, ale pak se zatvářila jako šílenec. ,,Teď budeš trpět jako já," přidala čtvrtý prst a Hermiona vyjekla. ,,Teď už mi to patří. Vzala jsem si to! Vzala jsem si to, co bylo tvoje, stejně jako tys mi vzala ji," vrazila jí tam celou pěst a Hermiona nahlas zakřičela.
,,Ale Bellatrix miluje vás," plakala. ,,Nikdy jsem ji neměla a nikdy nebudu... už nemám důvod lhát," slzy jí stékaly po tváři z části z bolesti a z části ze vzteku na sebe, že byla vzrušená. Andromeda jí druhou rukou silně masírovala klirotis a Hermiona i přes tu bolest cítila, že brzy bude.
,,Andromedo... A... n... dromedo...," stahovala se kolem její ruky, když vtom Andromeda přestala, ruku z ní vytáhla a prsty si olízla.
,,Tvá krev je sladká a šťávy výborné. A teď mne omluv, jdu zkontrolovat můj poklad," vstala. Myslela tím svého vnuka.
,,Ne... prosím... už... budu... pokračujte... prosím," skousla si ret.
,,Ne," zamračila se. ,,Svůj vztek jsem si vybila. Třeba zase zítra. Dobrou noc," ušklíbla se a odešla. Hermiona vztekle zaskučela, protože její ruce byly spoutané, takže se nemohla dodělat sama. Bolelo ji to, ale snažila se na to nemyslet. Položila se na studenou podlahu a zavřela oči. Smířila se s tím, že stráví noc v této cele a zítra se uvidí, jaké bude mít možnosti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama