Kapitola Osmnáctá: Třetí kouzelnická válka (část první)

21. října 2017 v 20:52 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
Jakmile Andromeda rozdala příkazy, vydala se s Lacertou, Daphne a Tiberiem k ředitelce. Ta už věděla, co se děje, poslala proto spěšnou sovu na ministerstvo.
Napadli nás smrtijedi, potřebujeme vaši pomoc.
Andromeda mezitím od jakési studentky vyloudila heslo. ,,Zamňoukaná čepice," vyslovila jej a přístup se otevřel. Minerva se opět posadila ke stolu a dělala, že o ničem neví. Jakmile se dveře bez zaklepání otevřely, předstírala výraz úžasu.
,,Slečna Blacková!" Oslovila ji. ,,To je mi ale překvapení," postavila se a šla přímo k ní. ,,Dáte si sušenku?" Podala jí misku. ,,Nebo čaj? Právě jsem si jeden uvařila, voda je stále horká," usmála se a nabídla jim místo k sezení a i přesto, že byla milá, věděla, že je zle.
Andromeda se uchechtla. ,,Sušenky si strčte třeba do zadku a tím čajem to zalijte," posadila se za její ředitelský stůl. ,,Řekněte mi, kdy byly Bradavice naposledy obklíčeny a napadeny smrtijedy?" Nečekala na odpověď a dělala, že se zamýšlí. ,, Právě teď!" Ušklíbla se. Líbil se vám způsob, jakým zabili Brumbála? Chtěla byste se taky proletět dolů?" Vytasila hůlku a opět se postavila.
,,Ne, děkuji, milá Andromedo, to přenechám jiným," mile se pousmála. ,,Co pro vás tedy mohu udělat? Vaši přátelé jsou dole, že ano? Doufám, že nikomu neublížili. Také doufám, že si budeme moci jen v klidu popovídat a zjistit tak, co byste ráda a jak bychom mohli na vaše podmínky přistoupit," stála se usmívala.
,,Ráda bych si Bradavice nechala, to je to, co chci," ušklíbla se.
,,A k čemu vám Bradavice budou?" Pozvedla obočí. ,,Co hodláte udělat s tímto místem a s dětmi, které zde studují? Ublížila byste těm malým nevinným dítkům? Andromedo, dostanete, co chcete, jen nikomu neubližujte," řekla. ,,Pojďme dolů a odvolejte své lidi."
,,Bradavice jsou vlastně něco jako srdce kouzelnického světa a ministerstvo jeho mozek. Získejte je a budete mít celé tělo. Ano, odkazuji na kouzelnickou část Británie," ušklíbla se Andromeda. ,,Ministerstvo právě teď obkličují další a další. Zanedlouho bude po všem a já budu pokračovat v odkazu lorda Voldemorta," řekla a na tváři jí hrál zlomyslný úsměv. ,,A teď mi odevzdejte svou hůlku," řekla a natáhla ruku. Minerva udělala, jak jí bylo řečeno. Nelíbilo se jí to, ale bylo jí jasné, že nemá na výběr, protože tohle nikdo nečekal. Nebyl zde nikdo, kdo by jim pomohl, musela spolupracovat a prioritou byly životy studentů.
Sešli dolů, kde smrtijedi již drželi všechny, jak studenty, tak profesory, ve Velké síni. Filch k sobě tiskl svou opelichanou kočku a roztřeseně pozoroval smrtijedy. Minerva kráčela chodbou mezi stoly až k učitelskému stolu a Andromeda na ni zezadu mířila hůlkou. Místností to zašumělo. Jakmile byla Minerva na stupínku, začala mluvit.
,,Jak jste si stačili jistě všimnout, zavítali k nám nečekaní hosté. Říkají si smrtijedi. Věřím, že jste velmi dobře obeznámeni s tím, co jsou zač. Teď půjdete každý do svých ložnic, kde zůstanete," řekla.
,,Ne!" Ozvala se jedna mrzimorská studentka. ,,Nezemřelo v minulé válce tolik lidí jen proto, aby nakonec smrtijedi vyhráli! Nikdy se vám nevzdáme!"
,,Teď!" Křikl někdo od nebelvírského stolu a několik studentů vyslalo na smrtijedy kouzla. Začal zmatek. Vzduchem lítaly kletby a k zemi padali zranění a mrtví.
~ ~ ~
Bellatrix seděla zrovna ve své kanceláři společně s Hermionou a několika dalšími bystrozory, když se dovnitř vřítil Frank, který obdržel sovu. ,,Bellatrix, máme problém."
Bella se zvedla a zamračila se. ,,Jaký?" Frank jí dopis podal a Bella zalapala po dechu. ,,Rychle! Mobilizujte řád a ostatní bystrozory, budeme potřebovat každou hůlku!" Rozkázala Bella a poslala sovu Tedovi, ve které mu psala, ať sežene co nejvíce členů bývalého řádu a dalších, co budou ochotni bojovat, jelikož Bradavice jsou obklíčeny. To, že ministerstvo je na tom stejně, to zatím netušila. Společně s Frankem, Colinem a Hermionou se přemístili před bradavický hrad.
~ ~ ~
Jakmile Ted sovu obdržel, přemístil se postupně za všemi členy řádu a všichni se přesunuli před Bradavice. Společně s Bellou, Frankem, Colinem a Hermionou odzbrojili jednoho ze smrtijedů, který hlídal hlavní vchod. Druhý z nich se rozběhl dovnitř.
,,Jsou tady! Členové řádu jsou tady!" Křičel, aby Andromedu a ostatní upozornil.
,,Tede," zastavila ho ještě Bella. ,,Kdyby cokoli, omrač Andy. Není to ta Andy, kterou si znal. Je schopna všeho," řekla Bella a Ted přikývl. ,,Buď opatrný," řekla mu a oba se rozešli za ostatními dovnitř.
,,Andromedo! Vzdejte se!" Řekla Bellatrix a namířila na svou sestru hůlku. Ted stál vzadu, hlavu měl sklopenou. Neměl odvahu na ni pohlédnout. ,,Bystrozorové jsou na cestě, máme převahu!" Řekla, ale Andromeda se šíleně zasmála.
,,Ach, drahá Bello, jak moc se pleteš. Tví drazí bystrozorové mají teď dost práce na ministerstvu, aby se sami ubránili," uchechtla se. Bella vytřeštila oči a podívala se na Franka. ,,Ach ne, tys to nevěděla?" Zatvářila se naoko smutně. ,,To je mi tak líto, Bellinko," fňukla. ,,A ještě jedno nepatrné překvapení," řekla. Chvíli se nic nedělo, ale najednou uslyšeli venku, jak někdo běží. Dusot nohou se stále přibližoval a byl hlasitější a hlasitější. Najednou do hradu vnikly desítky lidí a bylo jich stále víc a víc. ,,Nečistokrevní. Nemají sice znamení, ale stejně mne podporují. No co na to říct, jsem prostě okouzlující," pohodila vlasy.
,,Bello, co budeme dělat?" Naprázdno polkla Molly.
,,Molly, tohle zvládneme," odpověděla, ale zněla nejistě.
,,Nevím jak... je nás dvacet plus děti a jich je asi sto," zapochybovala Molly, ale Bella už nic neřekla. Věděla, že má pravdu. Pokud nedorazí posily, nebudou mít nejmenší šanci. Dav se na ně řítil a členové řádu proti nim pozvedli své hůlky. Boj pokračoval. Ted konečně zvedl pohled a když uviděl Andromedu, srdce mu bušilo tak rychle, že ho slyšel až v uších. Rozběhl se za ní. Nebyl jediný. Hermiona jej oběhla a vypálila proti Andromedě kletbu, ta ji však odrazila.
,,Co si myslíš, že děláš, mudlovská šmejdko?" Ušklíbla se.
,,Zaplatíte mi za to, co jste mi udělala!" Vyslala další kletbu, Andy ji však odrazila a vzápětí vyslala jednu zpátky. Hermiona odletěla několik metrů dozadu a praštila se hlavou o zeď. Andromeda se ušklíbla, chystala se jít k ní, když vtom ji někdo oslovil.
,,Dromedo?" Otočila se. Před ní stál Ted. Andromeda sebou trhla, otočila se a rozběhla se do bojujícího davu. ,,Dromedo, počkej!" Křikl za ní, pak si však všiml Hermiony, která tam ležela. ,,Sakra!" Zaklel a sehnul se k ní. Zjistil, že je v bezvědomí. Otočil se za Andromedou, která mu mizela v davu. Chtěl za ní jít, ale věděl, že tady nemůže Hermionu jen tak nechat. Řekl si tedy, že Andromedu najde později. Vzal Hermionu bokem a pokoušel se ji probudit. Mezitím se Andy prodírala davem a když ji Bella uviděla, rozběhla se za ní. Dohnala ji až téměř na školních pozemcích.
,,Andromedo!" Pozvedla proti ní hůlku a několik lidí se na ně ohlédlo.
Andromeda se otočila a pozvedla tu svou. ,,Co je? Co je, Bellatrix? Chceš mi říct, že mne zatýkáš za vraždu Evelyn Tonksové, kterou jsem nespáchala? Huh? Teď máš důvod mne zatknout za tohle všechno," ušklíbla se.
,,Ne... ty mě teď budeš poslouchat. Vzdáš se, přestaneš s touhle hloupou komedií a snad to půjde nějak udělat, aby se ti snížil trest!" Řekla a stále na ni mířila hůlkou. ,,Jestli to neuděláš, přinutím tě, i kdybych na tebe měla použít imperio! Nebudu se dívat, jak hniješ po zbytek života za mřížemi azkabanské cely! To prostě nedovolím!"
,,Ty mě chceš donutit? To mě ale nejprve budeš muset porazit! Pouta na tebe!"
Bella kletbu odrazila. ,,Andromedo, sakra! Tohle vážně chceš? Doopravdy? Chceš hloupý souboj proti své sestře?" Zamračila se.
,,Možná, mohla by to být zábava!" Uchechtla se. ,,Reducto!"
,,Protego!"
,,Hmm, tohle je nuda! Zaútoč na mne také! Notak, Bellatrix!"
Bella měla svou hůlku připravenou, ale neměla v nejmenším úmyslu proti ní vyslat kletbu. ,,Je tady Ted, víš to?"
,,Všimla jsem si. Neměla jsi ho sem pouštět," zamračila se.
,,Proč? Nedokážeš mu pohlédnout do očí? Nedokážeš se podívat do tváře tomu, kterého jsi odkopla?"
Andromeda se zamračila. ,,Jak se opovažuješ?! Já musela a ty to víš!" Křikla. ,,Já musela prožít všechno tohle kvůli otci! To ty jsi utekla jako zbabělec! A nechala jsi nás v tom, mě i Narcissu! A ty mi tady budeš něco vykládat! Ty nevíš, jaké to bylo, protože ty sis žila spokojeně!" Vypálila na ni další kletbu a další a další. Jedla z nich zasáhla Bellu do ruky a ta vykřikla bolestí. ,,Bombarda!" Křikla Andromeda a kletba zasáhla místo těsně před Bellou. Kolem se rozvířil prach. Andromeda utíkala zpátky do hradu.
,,Sakra!" Zaklela Belaltrix a když prach trochu slehl, všimla si, že už před ní nestojí. Rozběhla se zpátky ke škole. Všude kolem byl zmatek, mrtvá těla ležela na zemi. Kus zdi upadl přímo před ni a rozvířil prach, který se jí nahnal do nosu i očí, takže nic neviděla. O něco zakopla a spadla. ,,Auuu, sakra!" Chytila se za nohu. Když prach opět opadl, zjistila, že ten, o koho zakopla, byl Colin Creevey. Vyjekla a zakryla si ústa. Ruce se jí třepaly, ale zkusila jeho tep na krku. Necítila puls, byl mrtvý. Někdo proti ní vyslal kletbu, která ji tak tak minula. Rychle se postavila a nedbala na svůj nejspíše vymknutý kotník. V davu hledala Andromedu. Ta se prodírala mezi bojujícími kouzelníky a odrážela kletby, které na ni letěly. Nakonec se zastavila a rozhlížela kolem sebe. Jako by se svět zastavil, cítila jen svůj dech. Pozorovala kouzelníky a kouzelnice, jak spolu bojují, jasně slyšela své tlukoucí srdce a téměř nevnímala okolní svět. Hlava se jí zatočila.
,,Andromedo?" Ozvalo se za ní. Byl to opět Ted. Stáli od sebe necelé dva metry a ani jeden nebyl schopen uhnout pohledem. Čas se na okamžik zastavil. Jako by to zase byli ti dva studenti, kteří se potkali na chodbě v Bradavicích, bez starostí a šťastní, žijící jen pro svou lásku. ,,Andromedo...," řekl a udělal krok k ní, najednou však ztuhl, vytřeštil oči a sesunul se k zemi.
~ ~ ~
,,Lacerto!" Zakřičel Damien, který přišel s ostatními nečistokrevnými. Nechtěl bojovat, přišel sem s jediným záměrem. Přesvědčit Lacertu, aby s ním odešla pryč a neztratila zbytečně svůj život. Musel jí říct, jak moc ji miluje.
,,Neměl jsi sem chodit," řekla, když k němu došla. ,,Co když se ti něco stane?" Zeptala se a odrazila kletbu, kterou na ni vyslal jakýsi student. Omráčila jej.
,,A co když se něco stane tobě, hm? Umřeme spolu, což bude to velmi romantické," uchechtl se. ,,Nebo budeme žít, vezmeme se a zestárneme spolu. Tak co si vybereš?"
,,Nemohu zemřít, mám syna, na kterým mi záleží a který nemůže vyrůstat bez matky. Už ztratil otce," povzdychla si. ,,Brala bych spíše tu druhou variantu, Damiane," tak tak uhnula kletbě.
,,Tak pojďme odsud, tento boj nemá smysl. Pojďme za tvým synem," omráčil jistého studenta Nebelvíru, který se chystal proti němu vyslat kletbu. ,,Kde vůbec teď je?" Zeptal se.
,,Hlídají ho babičky s Narcissou. Ta odmítla jít do boje, prý se nehodlá dívat, jak jí zabíjejí milované osoby, ne znovu. A byla velmi rozzlobená na otce, že šel, ale neměl na výběr, má matka mu moc alternativ nenabídla," ušklíbla se.
,,Určitě mu moc chybíš. A představ si, že by se ti něco stalo... jak by to asi nesl?" Pohlédl jí do očí.
,,Ale co má matka?"
,,Rozhlédni se, Lacerto. Vidíš, kolik lidí je pro ni ochotno zemřít? Ta bude v pořádku."
Lacerta přikývla. ,,Dobrá, vraťme se za mým synem," skousla si ret. Damien ji chytil za ruku a společně se prodrali davem ven před Bradavice, odkud se přenesli na Black Manor.
,,Mamiii!" Rozběhl se k ní Perseus, když ji uviděl.
,,Lacerto?!" Překvapeně zamrkala Druella, rozešla se k ní a objala ji. ,,Co tady děláš?"
,,A kdo je tento sympatický mladík?" Zeptala se Leticia a usmívala se.
,,Miláčku," dala mu pusu na tvář a pak objala Druellu. ,,Vrátili jsme se, musela jsem vidět Persea," vzala ho do náruče. ,,Ale boj ještě není u konce. A to je... můj přítel," začervenala se. Damien se na ni usmál a pak políbil ruku Druelle i Leticii.
,,Gentleman," poznamenala Leticia.
Druella si povzdychla. ,,Zlatíčko, zůstaň u něho. Je vždy smutný když ty či Andromeda odejdete. Má vás rád, miluje vás," řekla a Lacerta přikývla.
,,Kde je teta Cissy?" Rozhlédla se Lacerta.
,,Měla nervy na pochodu. Dala jsem jí uspávací lektvar do čaje, aby se nám z toho tady nezbláznila," povzdychla si Druella.
,,Mami, kde je babička?" Zeptal se Perseus starostlivě. ,,Teta Cissy byla smutná a rozzlobená zároveň. Říkala, že se bojí, že dědeček umře. Co se děje?"
,,Babička s dědečkem jsou venku, brzy se jistě vrátí, nemusíš se bát, broučku," přitulila si ho a starostlivě se podívala na Damiena.
,,Až přijde, dám jí eskymáckou pusu! Je to náš zvyk!" Řekl Perseus.
,,Dobře Persee, až přijde," pousmála se. ,,Co kdyby sis šel mezitím lehnout? Už je celkem pozdě. Ráno, až se probudíš, budeš mít babičku i s dědečkem zpátky," dala mu eskymáckou pusu místo ní. ,,A já s tebou zůstanu, dokud neusneš. Co říkáš? Damiene, půjdeš s námi?" Pohlédla na něj a usmála se. Přikývl.
,,Tak jo!" Usmál se Perseus. ,,Babičky mi udělaly kakao a daly mi do něj marshmallow!" Řekl a Druella se pousmála.
,,Babičky nejlépe ví, jak miláčka rozmazlit," řekla a dala mu pusu na čelo, pak se podívala na Lacertu. ,,Budeme v ložnici, kdyby něco," řekla a Lacerta přikývla. Rozešla se společně s Damienem a Perseem do pokoje. Když malého i sebe připravila na spaní, lehla si vedle něj z jedné strany a Damien zase z druhé.
,,Jsem rád, že maminka už není sama. Budu mít zase maminku s tatínkem!"
Damien se na něj usmál a pocuchal mu vlasy. ,,Rád budu tvůj taťka! Vždy jsem si přál syna. Budu tě učit všechny ty chlapské záležitosti a budeme parťáci a maminku vždy ochráníme, dobře?" Mrkl na něj.
Perseus se usmál. ,, Ano! Maminku a babičku! A prababičky!" Rozzářil se.
,,Ano, ochráníme všechny naše dámy a budeme jedna velká šťastná rodina," usmál se na Lacertu a přes Persea si s ní propletl prsty. Perseus přikývl a pak zavřel oči. ,,Udělám všechno na světě, abyste byli spokojení," naklonil se a políbil Lacertu na rty, poté dal pusu Perseovi do vlasů.
,,Dobrou noc, chlapáku," řekl a všichni tři se společně vydali do říše snů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama