Kapitola Druhá: Sázka (část první)

4. října 2017 v 20:13 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ The world is divided into two classes, those who believe the incredible, and those who do the improbable. ~
- Oscar Wilde
Hermionu ráno probudil křik, který k jejímu pokoji doléhal zvenku. Přešla k oknu, aby se podívala, co je jeho původcem a uviděla Freda, George, Harryho, Ginny a Eddie, jak hrají famfrpál. Povzdychla si a sešla dolů na snídani. U stolu seděli pan Weasley s paní Weasleyovou a Andromeda.
,,Dobré ráno," pozdravila Hermiona a usmála se.
,,Dobré, Hermiono," usmála se na ni paní Weasleyová zpátky a nalila jí kávu. ,,Posaď se, máme tady cereálie, tousty, džus, dej si na co máš chuť, drahoušku," řekla a odháčila svetr, který se jí zadělal za židli.
,,Děkuji," posadila se a usmála se na Andromedu před sebou. Pan Weasley si četl noviny a u toho ukusoval toust.
,,Pročpak nehraješ s nimi, Hermiono?" Zeptala se Andromeda a upila kávy.
,,Protože nejsem zrovna nadšenec famfrpálu. A abych pravdu řekla, létání mi tolik nejde," nasypala si do misky cereálie a zalila je mlékem.
,,Není nic, co by tobě nešlo, drahoušku," řekla paní Weasleyová a dolila svému manželovi čaj.
,,Děkuji, ale tak to není," řekla Hermiona. ,,Jen se ráda učím, ale jsou věci, které se nedají naučit nazpaměť," pokrčila rameny.
,,A co tě nejvíce ve škole baví?" Zeptala se Andromeda.
,,Mám ráda přeměňování a také obranu. Formule jsou také zajímavé, stejně tak péče o kouzelnické tvory... nevím, asi tak od každého něco. Dokonce i dějiny mne docela bavily," pokrčila rameny a dala si do pusy lžičku cereálií.
,,Opravdu?" Pozvedla Andromeda obočí. ,,I dějiny? Upřímně, jsi první člověk, který mi tohle řekl," tiše se zasmála a utřela si ústa ubrouskem.
Hermiona se uchechtla a chystala se něco říct, když vtom se dovnitř vřítili Eddie s dvojčaty.
,,Ale tys podváděla, tohle nebyla čestná hra!" Skuhral Fred.
,,Přiznejte si to, hoši, jsem prostě lepší," řekla, pozdravila sedící u stolu, mrkla na Adnromedu a šla rovnou do koupelny.
,,Vy dva, běžte se taky umýt, děláte mi tady svinčík!" Zamračila se Molly.
,,Jo, mamko! Půjdeme se koupat s Eddou, stejně je to skoro kluk," uchechtli se George.
,,Použijte koupelnu nahoře!" Zamračila se.
,,Fáááájn!" Řekli unisono a vyběhli nahoru.
,,A ten svinčík si uklidíte!" Zakřičela ještě za nimi a povzdychla si. ,,Promiň, Andromedo, oni jsou nepoučitelní," zakroutila hlavou.
,,Ne, to je v pořádku, alespoň je tady veselo," pousmála se trochu smutně na Molly.
,,To ano," řekla a začala zametat zaschlé bláto, které tady po sobě zanechali. Když vysypávala lopatku do koše, náhodou z okna zahlédla Ginny s Harrym, jak se prohánějí na koštěti.
,,Příští rok nás čeká velká svatba," řekla Molly. ,,Musíme ještě hodně našetřit, Arthure. Teď, když už jsou děti velké, přemýšlela jsem, že vezmu nějakou práci," levitovala lopatku zpátky do skříně.
Pan Weasley složil noviny.,,A co bys ráda dělala?" Pousmál se.
,,Já nevím, možná bych si šla udělat zdravotnický kurz k Mungovi," pokrčila rameny. ,,Jako žena v domácnosti s tolika dětmi jsem se nenudila, ale teď už bych se ráda k práci vrátila."
,,Pokud budeš chtít," pousmál se Arthur a Molly přikývla.
,,A co ty, Andromedo, jak se těšíš do Bradavic?"
,,Já vlastně ani nevím. Bude tam spousta vzpomínek na mé sestry a na Teda," povzdychla si. ,,Ale jsem vděčná, že ta nabídka přišla, jelikož bych nemohla jen tak sedět doma, spát v posteli, ve které jsem spala s ním, chodit kolem pokoje, který patřil Nym a ve kterém jsou věci uložené tak, jak je tam zanechala," povzdychla si. Hlavně si to teď nemohu dovolit. Měli jsme s Tedem nějaké úspory, takže bych chvíli dokázala žít jen z toho, ale co potom? Musím se postarat o Teddyho," podívala se na maličkého, který vedle ní ležel v kolébce a natahoval ručičky k hračkám, které visely nad ním.
,,Bude to zase dobré, Andromedo, uvidíš, rozptýlíš se, budeš mezi mladými, poznáš nové lidi a hlavně nebudeš sama," řekl Arthur.
,,Asi ano. Já mám jen strach, jak to tam zvládnu s Teddym. Bude tam spousta lidí a to není místo pro malé dítě. Není tam klid."
,,Uvidíš, že to bude dobré a že si to tam Teddy zamiluje. Jaké dítě dostane příležitost vyrůstat v Bradavicích, kde se toho může tolik naučit?" Pousmála se Molly a pohladila ji po ruce.
,,Jen aby se z něj pak nechtěl stát také bystrozor," ušklíbla se. ,,To bych mu nedovolila," zakroutila hlavou.
,,To je ještě daleko, Andy," poplácala jí Molly po rameni a dala umýt nádobí. ,,Mmm, tak co si dáme na oběd?"
Pan Weasley zpozorněl. ,,Já bych si dal svíčkovou," olízl se a Molly se usmála. ,,A co ty, Andy?"
,,Já ti s ní pomůžu," řekla a zvedla se.
,,Tak jsem to nemyslela," uchechtla se Molly.
,,Já vím, ale je to bez diskuze. Půjdu Teddyho nakrmit a uložit a pak se do toho dáme," řekla, mávla hůlkou a dítě i s postýlkou levitovala vedle do pokoje.
,,A já se půjdu podívat ven na Harryho a Ginny," řekl Arthur a odešel ven. Molly sklidila zbytek stolu, smetla pár drobků z toustu, které tam Arthur zanechal a připravila si ingredience k obědu.
~ ~ ~
Pozdě večer toho dne se Eddie vydala na tajnou misi do kuchyně, aby klukům ukradla pár čokoládových žabek. Eddie kluky měla ráda, vždy si přála sourozence, ale nikdy žádného neměla, protože matka po ní už děti mít nemohla. Už odmala byla více kluk než holka a přemlouvala otce, že chce chodit do Kruvalu, což striktně odmítl. Bylo to moc daleko a neměl tam žádné příbuzné. Navíc mezi tolika muži měl o svou holčičku strach. Eddie poté přišla s nápadem, že chce chodit do Bradavic. Molly souhlasila s tím, že by mohla u nich bydlet, jako dítě u ní trávili alespoň dva týdny každé léto. Jednou dokonce přijeli na Vánoce a pro Eddie to byly nejlepší Vánoce, které kdy zažila. Měla tam kluky a nenudila se, kdežto doma moc přátel neměla. V Krásnohůlkách byly pouze něžné dívenky a Eddie se tam necítila dobře. Hlavně v jejich školní uniformě. Byla šťastná, když si ony stříbrné šaty mohla na víkend sundat a obléct si pohodlné kalhoty.
Eddie se potichu plížila dolů ze schodů a všimla si, že Molly s Arthurem sedí venku na lavičce před domem, ušklíbla se. Vkradla se do kuchyně a opatrně potichu našlapovala. Když došla ke špajzu, otevřela jej a nahlédla dovnitř.
,,Noční mlsání?" Ozvalo se za ní a Eddie nadskočila, až shodila na zem kovové síto, které udělalo obrovský hluk. Otočila se a v šeru místnosti uviděla sedět Andromedu, která se na ni pobaveně usmívala.
,,N-ne, já... já jen..."
,,To je v pořádku, já to nepovím," zazubila se Andy a Eddie se uchechtla. Vytáhla dvě čokoládové žabky, zavřela špajzku a posadila se naproti Andromedě. Jednu žabku jí podala.
,,Proč tady sedíte tak sama ve tmě?" Rozbalila si svou žabku a kousla si.
,,Občas to tak dělám. Uspím Teddyho a jdu se posadit ven, ale tam teď sedí Molly s Arthurem, tak jsem šla sem," odpověděla a také si kousla do čokoládové žabky. ,,Mmm, tohle jsem dlouho neměla," zatvářila se slastně.
Eddie se uchechtla. ,,A co tady děláte?"
,,Přemýšlím, vracím se ve vzpomínkách."
,,Ve vzpomínkách?" Pozvedla obočí.
,,Ano, na to, jaké to bylo před válkou."
,,Také vám válka někoho vzala?" Zeptala se Eddie a dala si do pusy zbytek žabky, obal hodila do koše.
,,Manžela i dceru," řekla Andromeda a Eddie by přísahala, že v jejích očích viděla slzy, ale v tom šeru to šlo špatně určit.
,,To je na nic," povzdychla si. ,,Ve válce vždy zemře spousta dobrých lidí, ale je fajn na ně myslet, vracet se k nim zpátky. Zkoušela jste myslánku?"
Andy se na ni mírně pousmála. ,,Víš, že jsi první člověk, který mi řekl něco takového? Ostatní řeknou, jak moc je jim to líto a jak na to nemám myslet a dělat něco, co mě rozptýlí, ale já na ně nechci nemyslet, zapomenout."
,,Ani byste neměla. Ale s tím rozptýlením to také není nejhorší nápad. Půjdete zítra na tu oslavu?"
,,Asi ano. Potřebuji slyšet kolem sebe smích a dlouho jsem nebyla nikde, kde je živá hudba," pousmála se.
,,Měla jste živou hudbu na své svatbě?"
Andromeda zakroutila hlavou. ,,Má svatba byla překvapením od mého bratrance Siriuse a jeho přítelkyně Marlene. Přichystali nám to, dokonce nám udělali postaršující lektvar. Ale jakmile přestal působit, kněz se vylekal tak, že mu Sirius musel nakonec vymazat paměť. Byl to totiž mudla," zasmála se při té vzpomínce. ,,Tehdy mě Ted viděl starou a stejně řekl, že mne bude milovat i jako babičku," stále se usmívala.
,,To musel být docela šok, taková svatba jako překvapení," uchechtla se Eddie.
,,To ano," přikývla Andromeda.
,,Jaký byl?"
,,Edward?" Eddie přikývla. ,,Byl to neskutečně milý člověk, se srdcem na správném místě. Mudlorozený, s čímž se má rodina nedokázala smířit. Má sestra Bellatrix se mnohokrát postarala o to, aby nám ve škole udělala ze života peklo na zemi. Ale my jsme to stejně dokázali. Vzali jsme se, utekli, vybudovali si společný život, měli dceru. Nikdy jsme neměli moc peněz, ale na tom nezáleželo. Hlavně, že jsme měli sebe. A malou Nym," slza jí stekla po tváři. ,,Naši holčičku..."
,,Zemřela jako hrdinka," řekla Eddie, avšak Andromeda zakroutila hlavou.
,,Smrt není hrdinská nebo nehrdinská. Smrt je prostě smrt. Když zemřeš, necháš za sebou trpící lidi a už nezáleží na tom, jak jsi zemřela. Výsledek je stále stejný a bolí to úplně stejně. Zabila ji má sestra," v její tváři byl znatelný náznak vzteku. ,,Má sestra proti ní pozvedla hůlku a řekla a ta dvě slova. Stejně tak jako proti jejímu manželovi. Bellatrix," vyslovila její jméno s opovržením. ,,Konečně dostala to, co chtěla, svou pomstu. Připravila mne o někoho, koho jsem tolik milovala jen proto, že neměla čistou krev," pohlédla Eddie přímo do očí. ,,Řekni mi, Eddie, zaslouží si člověk zemřít na základě něčeho jako je jeho původ? Jak ho to odlišuje od ostatních lidí jako jsem třeba já nebo ty?" Eddie nic neříkala, neměla na to slova. Jen těžko si uměla představit, kolik bolesti v sobě Andromeda nesla a jediné, co ji drželo nad vodou, byl ten malý uplakaný uzlíček, který tady s nimi bydlel a který teď spinkal nahoře v pokoji. Andy se na ni usmála se setřela si slzy. ,,Odpusť, Eddie, nechtěla jsem tě s tím zatěžovat."
,,Ne, to je v pořádku, kdykoli se mnou o tom můžete mluvit, o čemkoli, jsem tady pro vás," řekla a stiskla její ruku. Andy se pousmála a stisk jí opětovala.
,,Díky," přikývla. ,,Myslím, že si půjdu lehnout. Tak dobrou noc," postavila se a dala se na odchod.
,,Tak zítra," řekla Eddie ještě a Andy se ohlédla.
,,Zítra," a zmizela za rohem.
~ ~ ~
Eddie měla v plánu ten večer Andromedě vyrazit dech, a proto se rozhodla, že alespoň na pro tento okamžik změní svůj styl. Oblékla si upnuté černé šaty, namalovala si rty tmavou rtěnkou, udělala si kouřové oči a postavila se před zrcadlo, aby zkontrolovala svůj vzhled.
,,Rawr," mrkla na sebe, vzala si psaníčko vydala se dolů za ostatními. Andy stála v kuchyni společně s Molly, Arthurem a dvojčaty a když Eddie vstoupila, dvojčata zapískala.
,,Páni, ty jsi holka!" Řekl Fred a Eddie se ušklíbla. ,,Tys věděl, že je holka, Georgi?" Provokoval s chutí dál.
,,Kluci, nechte toho!" Zamračila se paní Weasleyová a dala oběma pohlavek. ,,Vypadáš skvěle, Eduardo," řekla Molly.
Eddie vytřeštila oči a zrudla. ,,Sakra teto, jsem Eddie!"
,,Eeeeeduuuuaaaaardooooo!" Začala zpívat dvojčata jednohlasně a Eddie po nich chtěla vystartovat, když vtom se na ni Andromeda usmála a promluvila.
,,Moc ti to sluší," řekla mile a Eddie uvažovala, zda to myslela upřímně nebo jen chtěla zabránit tomu, aby z těch dvou udělala fašírku.
,,Ummm, díky," zazubila se Eddie a nesměle si prohrábla vlasy. ,,Vám to také sluší a mnohem víc než mně," mrkla. Andromeda měla na sobě poprvé od smrti svého manžela jinou barvu než černou. Měla červené šaty nad kolena, které rýsovaly její štíhlou postavu a výstřih, který jí zvýraznil dekolt. Eddie si pomyslela, že fakt, že nemá žádná prsa, je na ní vlastně docela roztomilý. Normálně byla o půl hlavy vyšší než Eddie, ale s podpatky dokonce o celou. Andromeda se podívala kamsi za ni a Eddie si všimla, že všechny pohledy teď směřují směrem do chodby, otočila se proto také. Na schodech stály Hermiona s Ginny v nádherných šatech.
,,Vypadáte kouzelně, dámy," poznamenala Andromeda.
,,To i ty," řekla Ginny a usmála se.
,,Tak můžeme vyrazit?" Zeptala se Molly a Arthur jí nabídl rámě. Vyšli ven z domu, kde už to pořádně žilo. Přijela celá rodina Weasleyů, kteří zaplnili celou louku za zahradou.Na louce byl postaven obrovský stan, ve kterém ležel taneční parket, okolo kterého se nacházely stoly a židle. Na vyvýšeném místě bylo pódium, kde hrála živá kapela.
,,Mami! Tati!" Vykřikla Eddie, když zpozorovala své rodiče, jak se baví s jakýmsi vzdáleným příbuzným, kterého ani neznala.
,,Kdo jsi a co jsi udělala s Eddie?" Objal ji její otec.
,,Dnes bude výjimečný večer, který si zasluhuje velké oběti jako je tato," uchechtla se.
,,Copak, někdo výjimečný na obzoru?"
,,Možná," řekla a podívala se směrem k Andromedě. Otec pozvedl obočí, avšak neřekl nic.
,,Stále si myslím, že by sis měla najít nějakého pěkného chlapce, mon coeur," poznamenala její matka. Byla to elegantní Francouzka s blond vlasy a modrýma očima, která byla stejně velká jako Eddie, což znamenalo menší, než většina přítomných.
Eddie protočila panenky. ,,Mami, prosímtě, nezačínej zase."
,,Já jen nechápu prrroč. Co jsme udělali spatně?" Pohlédla zoufale na svého manžela. Byl tomu teprve rok, co rodiče Eddie zjistili, že se jí líbí dívky. Přišli na to náhodně. Šli ji vyzvednout ze školy a ona na rozloučenou políbila jednu ze svých spolužaček. Paní Prewettovou to složilo, její otec se však tomu jen zasmál a ještě ten den dal Eddie typy, jak na ženy nejlépe zapůsobit.
,,Nic jsme neudělali špatně, drahoušku, Eddie je zkrátka už taková. Příroda si to tak zařídila. Není to nic tak hrozného," zopakoval pan Prewett své manželce již po několikáté a Eddie se raději nenápadně vytratila, než aby si musela vyslechnout další přednášku o tom, jak jí někoho najde sama, že ještě nenašla toho pravého a podobně, až to vyvrcholí k slzám její matky. Dnes večer si nehodlala nechat zkazit něčím tak triviálním.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama