Kapitola Šestnáctá: Proč právě ona? (část první)

20. září 2017 v 16:30 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
O týden později šla Bellatrix na ministerstvo. Dnes se konal poslední úkol, ve kterém měla Hermionu zacvičit v odolání imperiu. Dle jejího názoru to byla zkouška nejtěžší a vůbec si netroufala říct, jestli jí Hermiona zvládne projít. Nechovala se k ní po tom, co se událo, nijak zvláštně, dělala jako by se nestalo vůbec nic a Bella jí byla vděčná, protože další drama bylo právě to poslední, co teď potřebovala. Pokoušela se Andromedě posílat celý týden sovy, ale nic se nedělo. Psala také Narcisse, která se s ní samozřejmě sešla, avšak o plánu Andromedy pomlčela. Nevěděla, jaké by to mělo následky pro Tiberia. Ten se sice rozhodl zůstat s Narcissou, ale to by nebyla Andromeda, aby to nechala jen tak. Přišla si pro něj ještě s několika dalšími smrtijedy a "promluvila" mu do duše. Jedno crucio stačilo k tomu, aby souhlasil. Ne však on, to Narcissa jej donutila na to v ten okamžik kývnout. Plánovala požádat Bellu o pomoc, avšak až nastane ten správný okamžik. Nehodlala dovolit, aby to Andromedě jen tak prošlo. Nic netušící Bella se vydala na ministerstvo, jako by to byl den jako každý jiný.
,,Takže imperio. Co o něm víme?" Zeptala se, když byla s Frankem, Hermionou a Colinem v jedné místnosti.
Hermiona se přihlásila a hned také promluvila. ,,Imperio je jedna ze tří kleteb, které se nepromíjí, což znamená, že za jeho použití jdete rovnou do Azkabanu. Není na ni možno použít žádné obranné kouzlo, protože pronikne ihned do mysli oběti, kterou ovládá bez jejího souhlasu. Není snadné tuto kletbu odhalit."
,,Správně," přikývla Bella. ,,Deset bodů pro Nebelvír," ušklíbla se a Hermiona se hrdě usmála. ,,Takže já teď na vás zkusím imperio a vy se tomu pokusíte bránit, ano? Máte na to do pátku. Ten z vás, kdo to dokáže třikrát za sebou v tomto limitu, ten končí s výcvikem. Může se stát, že skončíte už dnes, i když o tom pochybuji. Kdo to do pátku nestihne, tomu výcvik končí taky. Je vše jasné?" Hermiona i Colin přikývli.
,,Imperio!" Řekla Bella a namířila hůlkou na Colina, Frank zase na Hermionu. ,,A teď naplácej Frankovi," uchechtla se a Frank se na ni podíval s otevřenými ústy a úžasem ve tváři.
,,Zbláznila ses?"
Bella se zasmála. ,,Ale notak, nebudou si to pamatovat."
Frank zakroutil hlavou. ,,To nevíš... něčí mysl je silná a může si to vybavit jako útržky nebo se jim to vrátí ve snech."
Bella převrátila panenky. ,,Pojďme se trochu bavit," řekla a Colin začal nahánět Franka po místnosti. ,,Odolej!!!" Řvala na něj Bella a Frank se ušklíbl.
,,Fajn, tuhle hru můžou hrát i dva! Hermiono, polib Bellu!" Řekl a Bellatrix vytřeštila oči.
,,Ale tohle už je trochu moc!" Řekla, nebylo jí to však nic platné, Frank pouze pokrčil rameny.
Bella si povzdychla a zastavila se. ,,Hermiono, slyšíš mě? Zkus tomu odolat. Nelíbej mě... sakra...," odstrkávala ji. ,,Ale já chci," vydechla Hermiona.
,,Fajn, konec, stáhněme to!" Řekla a protočila panenky. Frank jen přikývl a stáhl kletbu, Bella jej následovala.
,,Takže vy dva, snažili jste se vůbec?" Zeptal se Frank.
,,A co jsme vůbec dělali?" Poškrábal se Colin na hlavě, Bella s Frankem se na sebe významně podívali.
,,Řekněme, že to bylo dosti.....fyzické," řekla Bella a bylo vidět, že oba zadržují smích. ,,Příště se zkuste ovládat. Nemějte mozek jako salát, ale jako bystrozor! Silný a chytrý! Coline, připrav se, tentokrát to vezmeme po jednom. Imperio! Udělej stojku," řekla a Colin udělal, co mu přikázala.
,,Ne... odolej tomu... soustřeď se na můj hlas, nedělej to!" Pobízel ho Frank, ale nebylo to nic platné. Colin udělal stojku čtyřikrát za sebou. Bella stáhla kletbu a zkusila to ještě několikrát.
,,Já už nemůžu!" Zakřičel a Bella pozvedla obočí.
,,Takže ty už nemůžeš? Opravdu? Ty si myslíš, že by pán zla počkal, až se vydýcháš a pak byste to zkusili znovu? Aaaha, Colin nemůže, tak co kdybych ti nabídl čaj, učesal bys mi mou plešatou hlavu a pak bychom pokračovali, hm? Ne, takhle to nefunguje! Grangerová, nástup!" Křikla Bella víc, než zamýšlela a Hermiona sebou ošila. Tentokrát na ni namířil hůlku Frank.
,,Imperio! Udělej kotrmelec!"
Bella k ní udělala krok. ,,Hermiono, odolej tomu, poslouchej můj hlas...," naklonila se k jejímu uchu a zašeptala: ,,Zvládneš to... vím, že ano... jen mne poslouchej."
Hermiona hluboko uvnitř slyšela její hlas a jediné, co chtěla, bylo jít za ním. Vzepřít se té moci, která ji drží. A to také udělala. Z ničeho nic Bellu objala a přitiskla se k ni.
,,Páni, myslím, že to někdo zvládl," řekla hrdě, když Frank kletbu stáhl a poplácala Hermionu po zádech. ,,Gratuluji. Ale svého nepřítele zkus neobjímat," ušklíbla se. ,,Takže Coline. Zkusíš to ještě jednou," řekla a vyslala na něj znova kletbu. ,,Buď pes," přikázala mu, Frank si povzdychl a zase zkoušel Colina přemlouvat a povzbuzovat. Colin však neuspěl, ani po několikáté. Bella to nakonec rozpustila, protože byl čas oběda.
,,Takže, dáme si hodinu pauzu a pak se tady znovu sejdeme, dobře? Hermiono, ještě dvakrát a splněno," usmála se na ni a Hermiona přikývla.
,,Jdeme na oběd do kantýny?" Zeptal se Frank, Bella však zakroutila hlavou.
,,Budu ti muset dát tentokrát košem, mám schůzku se svou sestrou Narcissou."
,,Jo, Cissa, to ti zase závidím, ta byla vždycky kočka," uchechtl se.
,,Ale ale, nejsme náhodou ženatí?" Pozvedla Bella obočí.
,,No jo a šťastně, ale když vidím krásnou ženu, dovedu to ocenit. Tak ji alespoň pozdrav, třeba si mě ještě bude ze školy pamatovat."
Bella se rozloučila a přemístila se k jedné mudlovské kavárně na předměstí Londýna. Musely se scházet v mudlovské části, chtěla to tak Narcissa. Ta tam již čekala, měla objednaný čaj a když Bellu uviděla, zamávala na ni. Bellatrix se na Narcissu z dálky usmála a když k ní přistoupila, objala ji.
,,Cissy, drahoušku," dala ji pusu na tvář.
,,Tak co? Jak je ti?"
Bella pokrčila rameny. ,,Stále žádná odpověď od Andromedy a stále nevím, co jsem provedla, takže... ale co ty? Jak se mi máš? Něco nového s Tiberiem?"
Cissy se naoko usmála, věděla, že jí nemůže nic říct, zatím. ,,Já se mám dobře a Tiberius? Řekněme, že se s Andromedou nemusejí," povzdychla si. ,,Od té doby, co jsem já a Tiberius spolu... tedy, od té doby, co o nás ví, tak je kousavá."
Bella si povzdychla a podívala se do čaje, který si také objednala. Obě čekaly na svá jídla. Bellatrix si objednala stejk a Narcissa zase kuřecí salát. ,,Takže... se s ní vídáš?"
Přemýšlela, jak odpovědět. ,,Vyhýbá se mi," řekla vlastně pravdu.
,,Cissy... takhle to nemůže dál pokračovat. Dostaň mě k ní. Jakkoli, potřebuji si s ní promluvit, jen na chvíli," zaprosila Bella.
,,Nejde to," ošila se Narcissa.
,,Jak to myslíš nejde, Cissy? Musí to jít!"
,,Nemůžu ti to zařídit, protože... zkrátka se odstěhovala," řekla a uhnula pohledem.
,,Cože? A kam?"
Narcissa si skousla ret. ,,Nevím," odpověděla. Číšník jim právě přinesl jídlo.
,,Díky," řekla Narcissa.
,,Takže hádám, že se budu muset smířit s tím, že se v nejbližší době nedozvím, proč se mi straní," povzdychla si Bella.
,,Řekla, žes ji prý podvedla."
V Belle hrklo. ,,Daphne...," vybavila se ji ta noc, kdy ji Hermiona políbila a napadlo ji, že když Daphne slibovala pomstu, tak myslela tohle. Ale jak by věděla o ní a Andromedě? Tohle jí nesedělo. Řekla své domněnky Narcisse. ,,Co si o tom myslíš?"
,,Já nevím, Bell. Ale ty dny u ní strávila Lacerta. Nevycházela z pokoje a plakala."
,,Hermiona mne tehdy opravdu políbila, ale jen proto, že si špatně vyložila naši konverzaci a já ji nelíbala zpátky, vysvětlila jsem jí to. Sakra, přeci kvůli tomu nemůžu ztratit Andromedu... co mám dělat, Cissy? Musí být přeci možnost, jak s ní promluvit... a vysvětlit jí to. Vždyť je to pitomost!"
,,Bell...," hledala ta správná slova. ,,Já si prostě myslím, že jsme naši Andy ztratily už dávno."
Bella se zamračila. ,,Ne... Cissy... byla to ona... když jsme spolu byly samy, když jsme se milovaly. Byla to zase ta naše Andromeda. Je stále v ní. Za tou hordou svinstva, kterou ji život zavalil."
,,Nikdo to neměl lehké."
,,To ne... to, co se snažím říct je, že ona tam stále je. A já věřím, že jí můžeme pomoct."
,,Je tvrdohlavá nenechá si pomoct," zavrtěla Cissy hlavou. ,,Věř mi."
Bella se podívala na hodinky. ,,Na něco přijdeme, ale teď už musím jít. Máš dnes večer něco v plánu? Nechceš přijít ke mně?
Ne, nemám. Klidně pro změnu přijď ty," pousmála se. ,,Tak se měj," objala ji přes stůl. Rozloučily se a Bellatrix se vrátila na ministerstvo.
~ ~ ~
Andromeda seděla na Rosier Manor, který celý týden dávala do pořádku. Slétávali se zde různí kouzelníci, kteří věřili v pána zla a byli tehdy na jeho straně.
,,Jméno?" Zeptal se jeden ze smrtijedů, který seděl vedle Andromedy.
,,Krevní status," promluvila. ,,Vždy se nejprve ptej na krevní status!"
Smrtijed si povzdychl, ale přikývl. ,,Omlouvám se."
Andromeda se na něj podívala. ,,Zde se chyby nedělají, pro příště si to pamatuj," poznamenala a sledovala dál znuděně, co se zde děje. Daphne, která seděla vedle ní, se ušklíbla.
,,Takže... krevní status?"
,,Jsem poloviční... ale z větší části čaroděj..."
Andy si povzdychla, protože toho měla dost, postavila se proto a zakřičela. ,,Všichni, co jsou poloviční, se seberou a vypadnou!"
Daphne k ní přešla a zašeptala: ,,Můžou se nám hodit na jiné věci," dívala se jí zpříma do očí. Andromeda pochopila a přikývla. Pohlédla na ně a sladce se usmála.
,,Drahoušci, vy, kteří nemáte čistou krev počkáte dole, dobře? Za chvíli přijdu za vámi a osobně vám zadám důležitý úkol."
Daphne se ušklíbla nad tím, jak jí to hltali. Uměla přimět člověka, aby se cítil potřebný, i když nebyl.
Většina lidí odešla a zbylo jich tam asi dvacet. Andy si znova povzdychla. ,,Takže. Znamení si zaslouží čistokrevní, ale musíte se o to nějak zasloužit. Tím, že sem jen přijdete... nah, nah... to není ono," posadila se na stůl, dala si nohu přes nohu, nalila si víno do skleničky a upila. ,,Já jsem Andromeda. Za příjmení se maličko stydím, takže budu preferovat Blacková. Jsem tady šéf. Ti, kteří neposlouchají, tak budou potrestáni," ušklíbla se. ,,Jsem velmi přesvědčivá. Zeptejte se mého bývalého manžela," usmála se a položila skleničku. ,,Támhle ta dáma je má dcera, takže... pokud ji ohnete bez jejího svolení, trest vás nemine," zvedla se. ,,Teď mne omluvte, jdu za těma... ehm... nečistýma."
Když Andy řekla, že se za své příjmení stydí, Lacerta se zamračila, neřekla však nic, jen tak pozorovala ostatní, kteří sem přišli. Připadalo jí to jako šílenost, ale matka byla matka a ona musela stát při ní.
Andy šla za polovičními. ,,Drazí... kdo tu má děti v Bradavicích?" Zeptala se a rozhlédla, pár lidí se přihlásilo. Ostatní, co se nehlásili byli už mladí či starší lidé, kteří se chtěli přidat k smrtijedům. ,,Zjistěte mi přes vaše děti, kudy se dá jít do Bradavic, zda je tam stále rozplývavá skříň a kdy jsou Bradavice nejméně střežené, kdy jsou snadno získatelné," zachechtala se a upravila si výstřih. Jeden z mužů ji pozoroval víc, než ostatní. Byl to ještě chlapec, blonďatý a docela pohledný. Když ostatní odešli, on zůstal.
,,Slyšel jsem o vašem pověstném mučení," řekl.
Andy se na něj podívala. ,,Ale nerozdávám ho na požadavek a věř tomu, nikdo by dobrovolně nechtěl zmučit ode mne, chlapče. Možná tě ta představa vzrušuje, ale miliony obětí mne žádaly o milost."
,,Tomu věřím, zdáte se být nebezpečná," pousmál se chlapec. Jmenuji se Damien," mile se na ni znovu pousmál a políbil jí hřbet ruky, Andromeda se však ušklíbla.
,,Jestli ti jde o tamto, tak můžeš zase jít."
,,Nene, madam, já... jen jsem se snažil být zdvořilý... ve skutečnosti... líbí se mi vaše dcera," mírně se začervenal. ,,Je opravdu krásná, po vás."
,,A kolikpak ti je?" Zeptala se Andromeda. ,,Jak už jsem naznačila, nikdo se nesmí toulat kolem mé dcery. Jedině, když ona se bude toulat kolem vás," ušklíbla se.
,,Čtyřiadvacet, madam," pousmál se. ,,Věřím, že jste použila termín neohne... já... bych ji raději vzal na čaj," roztomile se červenal.
,,Vypadáš ale docela mladě na dvacet čtyři let," zatvářila se Andy nevěřícně. ,,Proč myslíš, že jsi hoden mé dcery?" Pozvedla obočí.
,,To musí posoudit ona sama, zda jsem jí hoden nebo ne. Já pro to můžu udělat to nejlepší, ale zdá se, že už jeden háček je. Kromě mého věku také můj krevní status, madam. Jsem mudlorozený."
Andromeda se zamračila. ,,Tak to vůbec nepřipadá v úvahu. Já přimhouřím oko u polovičních, ale u mudlovskýčh šmejdů ne! Vypadni odsud!"
Damien pozvedl obočí. ,,Jsem blázen do vaší dcery, copak na tom tolik záleží?" Zeptal se.
,,Matce na krevním statusu záleží," ušklíbla se Lacerta, která zaslechla kousek jejich konverzace a projela si ho odshora až dolů.
Andromeda přikývla. ,,Záleží mi na tom, jako nikdy předtím. Takoví jako ty mi ničí jenom život, tak se kliď z tohoto místa, jinak já zničím ten tvůj," zamračila se. ,,Vyprovoď ho, prosím tě," řekla Lacertě.
Lacerta se ušklíbla. ,,Tak jdeme," řekla a šla s ním.
,,Můžu tě vzít na čaj?" Zeptal se najednou, protože tak nějak cítil, že by další tak skvělou příležitost mít už nemusel.
Lacerta si povzdychla. ,,Neotravuj s tím. Matka slyší všechno a teď se to vážně nehodí. Není poslední dobou ve své kůži."
,,Notak, musím tě znovu vidět," zazubil se na ni.
Lacerta protočila panenky. ,,Prasinky, krásné to místo a hlavně kolem desáté hodiny a běž už."
,,Jsem Damien, mimochodem."
,,Lacerta."
,,Já vím," zeširoka se usmál, mrkl na ni a odešel.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama