Kapitola První: Střípky minulosti (část první)

26. září 2017 v 8:53 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession II
~ I can resist everything except temptation. ~
- Oscar Wilde
~ 1992 ~
Bradavický expres zastavil na nástupišti devět a tři čtvrtě. Hnědovlasá dívenka vycupitala z vlaku a šla pozdravit Hagrida. Nechápala, kam se poděli její dva nejlepší přátelé, Ron a Harry, nikde ve vlaku je nenašla, avšak doufala, že se potkají na večeři ve škole. Byl to její druhý rok zde v Bradavicích. Když jí víc jak před rokem přišel dopis, zůstala stát v kamenném úžasu a konečně pochopila, proč se tolik liší od ostatních dětí. Byla totiž čarodějka.
,,Ahoj! Jak sis užila prázdniny, Hermiono?" Zeširoka se na ni usmíval Hagrid. Hagrid byl poloobr, vysoký a robustní muž s hustým černým plnovousem a vlasy, které mu lítaly na všechny strany.
,,Díky, skvěle, byla jsem s rodiči v Paříži, trávíme tam každé léto," pousmála se a Hagrid přikývl. ,,Neviděls tady Rona a Harryho?" Zeptala se a z jejího tónu hlasu byly znatelné obavy.
,,Neviděl, nejeli s tebou?"
Hermiona zakroutila hlavou.
,,Však voni se zas najdou, neměj strach, Hermiono," zeširoka se usmál a zavolal k sobě prváky. Hermiona si povzdychla a vydala se ke kočárům, které ji odvezly přímo do Bradavic. Zvláštní na nich bylo, že je vůbec nic netáhlo. Jely samy, avšak čas od času se našel někdo, kdo tvrdil, že je táhnou jakási magická stvoření, které vidí jen oni.
Harry s Ronem nepřišli ani na večeři a to už měla Hermiona opravdový strach. Vstala proto od stolu a řekla si, že se půjde podívat do nebelvírské společenské místnosti, zda nejsou právě tam a nedostali se opět do nějakého problému. Tak nějak spíše doufala, že se jim jen nechtělo jít na další rozřazovací ceremoniál, ale zase nemohla uvěřit tomu, že by si Ron nechal ujít kuřecí stehýnka. Šla tak chodbou, když vtom se kolem ní něco mihlo. Hermiona se vylekala na nadskočila. Zastavila se a rozhlížela se kolem sebe.
,,Kdo je to? Ukaž se!" V kapse svírala svou hůlku.
,,Uíííííííííííííí!" Ozvalo se vedle ní. Otočila se, ale nikdo tam nebyl. Vytáhla proto hůlku z hábitu.
,,Kde jsi?" Otočila se na místě a rozhlížela kolem, když se za ní ozval hlasitý smích.
,,Protivo! Mazej odsud!" Zamračila se Hermiona.
,,Protiva si chce hrát!" Začal kolem ní kroužit a prolétávat jí skrz naskrz. Hermiona kolem sebe máchala rukama. Vůbec se jí to nelíbilo.
,,Že na tebe zavolám Krvavého barona!" Zamračila se a Protiva v tu chvíli ztuhl. Ještě jednou jí prolétl a byl ten tam. U zdi, kterou zmizel, se ozvala tichá rána. Jako kdyby na zem dopadlo něco malého a kovového. Hermiona k tomu opatrně přistoupila, sehnula se a uviděla malý přívěsek stříbrné barvy ve tvaru ptačí lebky. Vzala si jej do ruky a prohlížela.
,,Hermiono!" Ozvalo se za ní. Otočila se a přívěsek zastrčila do kapsy svého hábitu.
,,Harry, Rone!" Objala své dva přátele. ,,Kde jste byli? Všude vás hledám!" Řekla přísně, když se opět odtáhla.
,,To je dlouhý příběh," řekl Harry a podíval se na Rona. ,,A málem nás kvůli tomu vyloučili."
~ ~ ~
~ 1994 ~
Narcissa Malfoyová nebyla zrovna nadšeným fanouškem famfrpálu, avšak když jí manžel oznámil, že je ministr kouzel pozval do své lóže, nemohla říct ne. Ona, Lucius i Draco teď stáli u obrovského hřiště a snažili se projít tak, aby se jich nikdo nedotkl. Na tváři měli snobské výrazy a na všechny pohlíželi jako by snad měli lepru. Když vtom se Narcissa zarazila. Nemohla uvěřit svým očím, připadalo jí, že nemůže dýchat, srdce jí bušilo tak silně, že jej slyšela až v uších. Dole, v davu lidí, stála Anastázie. Narcissa nevnímala slova svého manžela a rozběhla se dolů za onou dívkou.
,,Narcisso?" Zamrkal překvapeně Lucius.
,,Mami?" Nechápavě se za ní otočil Draco.
Když však Narcissa doběhla na místo, kde Anastázii spatřila, nikde nebyla. Narcissa se celá zadýchaná rozhlížela zmateně kolem, doufala, že ji někde zahlédne, ale dívka už byla dávno pryč. Blázním snad, pomyslela si Narcissa a vrátila se zpátky.
,,Co to mělo znamenat?" Zamračil se Lucius.
,,Udělalo se mi nevolno," odvětila stroze. ,,Můžeme?"
,,Ano," řekl nepřívětivě a nabídl jí rámě.
Vyšli až do ministerské lóže, kde se posadili. Bylo na ně skvěle vidět, pohledy všech závistivců mířily právě na ně. Malfoyovi byli nenáviděni a zároveň obdivováni. Každá žena ve skrytu duše teď toužila být jako Narcissa. Zaujala pozici nekorunované královny, kterou měla v Bradavicích Bellatrix. Ta teď hnila v azkabanské vlhké cele. Narcissa ji tam byla jednou navštívit, ale Lucius jí to do budoucna zatrhl, prý by to nevrhalo dobrý stín na jejich jméno. Litovala ji. Vypadala hrozně. Její pleť byla suchá, zuby zkažené, vlasy jí prořídly a neskutečně páchla, avšak to nejhorší bylo to, co viděla v jejích očích. Byla to čistá šílenost. Pronikavý maniacký smích její sestry jí zněl v uších i teď a přiváděl jí husí kůži.
,,Podívejte, támhle sedí ostuda kouzelnické společnosti," nakrčil Draco nos a kývl směrem k místu, kde seděli Weasleyovi s Harrym a Hermionou. Narcissa se podívala tím směrem a polilo ji horko. Anastázie.
Hermiona seděla na tribuně a rozhlížela se kolem. Bylo to tam opravdu obrovské. Na podobném zápase nikdy nebyla a i když nebyla největším fanouškem famfrpálu, byla ráda, že může poslední dny prázdnin strávit se svými přáteli.
,,Podívejte se, jak důležitě se ten Malfoyovic spratek tváří," nakrčil Ron nos. ,,A stejně tak i jeho otec. Myslí si, že jsou něco víc než ostatní. A z Malfoyové mám taky husí kůži, ten její pohled ti pronikne do těla a udělá ti ze srdce kostku ledu."
,,Byla by celkem pohledná, kdyby se neustále netvářila, jako by měla pod nosem lejno," dodal Harry a Ron se rozesmál. Hermiona si všimla, že ji Narcissa Malfoyová pozoruje nebo si to alespoň myslela. Mohla se klidně dívat na Harryho či Rona, přesto se jí Hermiona dívala přímo do očí a měla pocit, že jí Narcissa vidí až do duše. Bylo to zvláštní, jako by ji nějaká zvláštní síla nutila oční kontakt s ní udržet. Vtom si uvědomila, že je Narcissa vyděšená. Vypadala, jako by viděla něco strašlivého. Hermiona se na ni konejšivě pousmála. Nevěděla, proč to udělala, ale cítila to tak. V ten okamžik Narcissa odvrátila pohled.
To není možné, pomyslela si. To nemůže být ona, skousla si ret.
,,A to je ta nejhorší mudlovská šmejdka všeho druhu, Grangerová," poznamenal Draco.
,,Grangerová? Hermiona? Ta, o které pořád mluvíš?" Zamrkala Narcissa.
,,Říkáš to jako kdybych o ní snad říkal něco dobrého. Je to špína," nakrčil nos. ,,A otravná šprtka k tomu."
Narcissa na ni znovu pohlédla, Hermiona už se však dívala jinam. Hermiona Grangerová, opakovala si Narcissa v hlavě a její myšlenky přerušil až ministr kouzel, který oznámil začátek zápasu.
~ ~ ~
~ 1995 ~
Harry, Ron, Hermiona a jejich přátelé stáli zády k sobě, každý z nich mířil hůlkou do jedné chodby před sebou. Každou chvíli se mohl ze tmy vynořit smrtijed a napadnout je, když vtom se ozval velmi známý hlas.
,,Harry Potter," řekl smrtijed, který kráčel přímo k němu. Mávnutím hůlky sňal masku a před Harrym stál tváří v tvář Lucius Malfoy.
,,Kde je můj kmotr?" Zamračil se Harry.
,,Možná byste měl rozlišovat mezi snem a realitou, Pane Pottere. Viděl jste jen to, co temný pán chtěl, abyste viděl. A teď mi dejte tu věštbu."
,,Pokud si něco zkusíte, rozbiju ji," zamračil se Harry a za Luciusem se ozval skřehotavý smích.
,,On ví, jak si hrát," kráčela k nim Bellatrix se svým šíleným úsměvem na tváři. Hermiona zalapala po dechu.
,,Bellatrix Lestrageová!" Zamračil se Neville.
,,Neville Longbottom, že ano?" Ušklíbla se. ,,Jak se mají rodiče?"
,,Budou se mít lépe, až je pomstím!" Řekl a vytasil hůlku, Harry jej však zastavil.
,,Co kdybychom se teď všichni uklidnili?" Navrhl Lucius. ,,Jen chceme tu věštbu."
,,Tak si pro ni Voldemort bude muset přijít sám," řekl Harry a Bellatrix vytřeštila oči.
,,Ty sis dovolil vyslovit jeho jméno?! Ty špinavý kříženče!"
,,Notak, Bellatrix, je pouze zvědavý," snažil se ji uklidnit Lucius. ,,Věštbu může přečíst jen ten, o kom byla pronesena. Nejste ani trochu zvědavý na spojení, které je mezi vámi a temným pánem? Jak je možné, že vás nemohl zabít, když jste byl jen dítě? Všechny odpovědi jsou ve vaší ruce. Vše, co musíte udělat, je dát to mně a já vám ukážu vše, co jste kdy chtěl vědět," řekl, Bellatrix se však zamračila. Zpozorovala totiž, jak na Hermionině krku visí její přívěsek. Hermiona jej pozorovala, bylo to jako kdyby ten kus kovu vycítil svou paní a snažil se ji přivolat.
Harry se podíval na kouli plnou dýmu ve své ruce. ,,Čekal jsem čtrnáct let."
,,Já vím."
,,Tak můžu počkat ještě chvíli. Teď! Zavelel a v ten okamžik on i jeho přátelé vyslali kletby do všech stran. Začali utíkat. Bellatrix v podobě černého dýmu vystartovala za Hermionou. Dohnala ji na konci další chodby a srazila k zemi.
,,Kde jsi vzala ten přívěsek, mudlovská šmejdko?" Zamračila se a Hermiona se za něj chytila. ,,Tak mluv! Nebo ti mám snad dopomoct?"
,,Našla jsem jej před třemi lety ve škole," řekla a zvedla se ze země. Bellatrix k ní udělala několik kroků, až stála úplně u ní. Hermionu zamrazilo.
,,Teď si jej s dovolením vezmu," řekla a natáhla se po něm, Hermiona však uhnula.
,,Ne!"
,,Ty se mi budeš vzpouzet, ty špíno? Cru-"
Nestihla to však doříct, protože ji zezadu zasáhla kletba. Byl to Ron, který popadl Hermionu za ruku a utíkal s ní za ostatními.
,,Reducto!" Zakřičela Ginny a vyslala kletbu před sebe. Ta však zasáhla regály s věštbami a ty se teď bořily jako domino.
,,Rychle! Musíme jít!" Zvolal Harry a všichni jej následovali ke dveřím. Otevřel je a vykřikl. On i jeho přátelé začali padat dolů k zemi. Těsně u podlahy je však zbrzdilo jakési kouzlo. Hermiona se posadila a zhluboka dýchala. Přívěsek na jejím krku stále žil a ona si pomyslela, že v něm musí být jakási temná magie. Sundala si jej raději z krku a schovala jej do boty. Harry hypnotizoval oblouk, který byl jedinou věcí v oné místnosti. Hermiona k němu přistoupila a položila mu ruku na rameno, Harry sebou trhl.
,,Slyšíte to taky?" Podíval se na své přátele.
,,Co jestli slyšíme?" Pozvedla Hermiona obočí.
,,Ty hlasy."
,,Hlasy? Harry, žádné tady nejsou," sotva to dořekla, místnost se zaplnila černým kouřovým mrakem. Byli to smrtijedi. Než se nadála, jeden z nich ji držel pod krkem. Rozhlédla se a zjistila, že to není Bellatrix, ta držela Nevilla, na Hermionu se však ušklíbla. Skenovala ji pohledem, nevnímala, o čem se Harry s Luciusem bavili, cítila pouze její pronikavý pohled a přívěsek, který se jí vzpouzel v botě.
Měla by sis zavřít mysl, vidím v ní spoustu nekalých věcí, ozvalo se Hermioně v hlavě a Bellatrix se na ni podle usmívala. Hermiona se zamračila.
Nehrabejte se mi v hlavě, pokusila se jí vyslat zpátky. Nebyla si jistá, jestli to zachytila, avšak na jejích rtech se objevil další úsměv. Hermiona uhnula pohledem. Všechno se seběhlo tak rychle. Bystrozorové se náhle objevili v místnosti v čele se Siriusem a začal boj, který ukončila dvě prostá slova.
,,Avada kedavra!" Vyřkla Bellatrix a Sirius se sesunul mrtvý k zemi.
~ ~ ~
~ 1997 ~
Harry s Hagridem přistáli na dvorku rodiny Tonksových. Molly stála ve dveřích a vyhlížela skupinu, která letěla zachránit Harryho.
,,Paní Weasleyová, ostatní už jsou uvnitř?" Zeptal se Harry, Molly však zakroutila hlavou a oči se jí zalily slzami. Měla strach, že se něco stane jejím dětem či přátelům.
Molly Harryho objala. ,,Jdi dovnitř, Arthur tam sedí s Tonksovými, já nemohla, běž, drahoušku," řekla, když ho opět pustila. Harry přikývl. Vešel do malého domku Edwarda a Andromedy Tonksových. Nikdy je nepotkal, osobně je neznal, pouze z vyprávění Siriuse. Andromeda byla jeho oblíbená sestřenice, kterou, stejně jako jeho, rodina vypálila z gobelínu. Když však vešel dovnitř, zůstal stát s otevřenými ústy.
,,Vy!" Sáhl po hůlce a namířil ji na ženu stojící před ním.
,,Harry, to je v pořádku," ozval se Arthur Weasley a Harry na něj pootočil hlavou, hůlkou však stále mířil na onu ženu.
,,Skloň tu hůlku, chlapče," řekl muž vedle Arthura, Harry se na něj zmateně díval, proto pokračoval. ,,Já jsem Edward Tonks a ta žena, na kterou míříš hůlkou, je má manželka Andromeda," řekl a Harry na ni znovu pohlédl. Vypadala jako Bellatrix, avšak když si ji prohlédl detailněji, všiml si, že má světlejší upravené vlasy a mnohem vřelejší oči. Harry sklonil hůlku.
,,Omlouvám se," řekl, Andromeda se však usmála.
,,To je v pořádku, Harry, nejsi první, kdo ve mně viděl ji," řekla a nabídla mu místo k sezení.
,,Čaj?"
,,Ne, díky," řekl Harry a vtom se venku ozvalo hlasité prásk, jak se někdo přenesl. Harry vyběhl ven. Byla to Hermiona, která jej okamžitě objala.
,,Někdo další?"
Harry zakroutil hlavou. ,,Jen ty a já. Pojď dovnitř," řekl a Hermiona přikývla. Když však uviděla Andromedu, zůstala stát stejně překvapeně jako předtím Harry.
,,To je v pořádku, je to jen její sestra," řekl Harry a Hermiona si odkašlala.
,,Ty musíš být Hermiona, ta bystrá čarodějka," pousmála se Andy a podala jí čaj. Harrymu nalila také šálek a když chtěl zaprotestovat, věnovala mu pohled, při kterém mu připomínala Molly. Nemohl nic namítnout a vzal si také sušenku.
,,Takže vy jste rodiče Tonksové," usmála se Hermiona a Ted přikývl, Andromeda si však pouze povzdychla a zakroutila hlavou.
,,Nechápu, proč si nechává říkat příjmením, když jsme jí dali tak krásné jméno, viď Tede?"
Pan Tonks si odkašlal. ,,Myslím, že já jsem v tomto slovo moc neměl, Dromedko," zazubil se a dal své manželce polibek. Harry se podíval jinam a Hermiona se jen pousmála. Prohlížela si ji, vypadala opravdu jako Bellatrix a Hermionu zamrazilo. Měla z toho zvláštní pocit. Věděla, že to není ona, přesto si instinktivně přívěsek zastrčila pod svetr.
Najednou se venku začalo ozývat prásknutí za prásknutím a zbytek skupiny se přenesl před dům. Všichni vyšli ven, Hermiona objala Rona.
,,Moody je mrtvý," řekl Bill. ,,Mundungus zpanikařil a přenesl se."
Rozhostilo se ticho, které prolínalo pouze vzlyky paní Weasleyové.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Tánička Tánička | Web | 26. září 2017 v 20:18 | Reagovat

Zajímavý blog doufám že se podíváš i na ten můj.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama