Kapitola Patnáctá: Nadvláda smrtijedů znovu započíná (část první)

17. září 2017 v 21:15 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
Hermiona s Colinem prošli další den třetí a předposlední zkouškou. Tento týden neprobíhalo žádné cvičení, šlo pouze o to, že Bella s Frankem vymysleli únikový plán a ti dva se přes něj měli dostat. Oba uspěli. Bellatrix se vrátila domů a několikrát zkontrolovala všechna okna, zda jí sova někde neupustila vzkaz od Andromedy, avšak nikde žádný nebyl. Začala být pořádně nervózní z toho, že se něco doopravdy stalo. Rozhodla se tedy, že zajde k Andromedě domů a přesvědčí se, zda je všechno v pořádku. Přemístila se tedy před její dům, kde jí otevřela Lacerta, nedočkala se však velmi vřelého uvítání.
,,Co tady chcete?" Zamračila se.
,,Ahoj, uhm, ty budeš Lacerta, že ano?" Lacerta neodpověděla, pouze pozvedla obočí a tak Bella pokračovala. ,,Přišla jsem za maminkou. Musím s ní mluvit."
Lacerta se ušklíbla. ,,Vy už se k mé matce nikdy v životě nepřiblížíte!"
Bellatrix vytřeštila oči. ,,C-co prosím?" Nechápavě se na ni dívala.
,,Vy máte ještě tu drzost se tady objevit a chtít s ní mluvit po tom, co jste udělala?"
Bella stále nechápala. ,,Co jsem udělala?"
,,Vy se ještě tak blbě ptáte?" Zamračila se. ,,Děláte si ze mě snad legraci?! To byste totiž neměla! Ublížila jste matce neskutečným způsobem. Plakala tu kvůli vám a kvůli vám je zase zmatená a citově ublížená. Jděte si laskavě za tou svou a nás už nechte na pokoji. Děkuji," zavřela jí dveře před nosem. Bellatrix se notnou chvíli na dveře dívala. Byla dost zaražená, protože vůbec nechápala, co se to stalo. Nevěděla, co udělala a o to víc ji to sžíralo. Poslala proto po příchodu domů sovu Narcisse, protože to byla jediná věc, která ji napadla.
Drahá Cissy, je něco, co bys měla vědět. Nechci to řešit po sově a nejsem si jistá, zda ti o tom Andromeda řekla, ale pokud máš teď čas, přijď ke mně domů krbem co nejdříve. Musíme si promluvit a to naléhavě. -Bellatrix
Když Narcissa dopis dostala, nechápavě se na něj dívala. Svou sestru neviděla spoustu let, nemluvila s ní od té doby, co odešla. Nechápala, co po ní může chtít. Dole byla napsaná adresa. Oblékla se proto a vstoupila do krbu. Objevila se v obývacím pokoji a rozhlížela se kolem sebe.
,,Uhm, Bello?" Řekla trochu nejistě, protože přeci jen ji neviděla léta.
,,Cissy," vydechla Bella, když ji uviděla a rozešla se k ní, objala ji. ,,Drahoušku, já tě tak ráda vidím... po tolika letech," řekla Bella, pustila ji a začala pobíhat sem a tam, zdála se být velmi rozrušená. ,,Dáš si něco k pití? Určitě máš žízeň, mám tady čaj, víno a možná i něco k jídlu. Já jsem původně návštěvu neplánovala, takže jsem nic neupekla," řekla a Cissy ji pozorovala, jak pobíhala sem a tam.
,,Nepotřebuji nic, děkuji, Bello."
,,Ne, jistě něco musíš chtít," nalila čaj do sklenice. ,,A ještě víno, dojdu pro něj, počkej," Cissy ji však chytila za ruce.
,,Vážně, je to v pořádku," řekla, najednou se však Bella rozplakala, sesunula se k zemi a dala si obličej do dlaní. Cissy vytřeštila oči.
,,J-já... já jsem to... zkazila... ublížila jsem jí a nevím čím," vzlykala.
Cissy se k ní posadila a začala ji hladit. ,,Co se stalo? Proč pláčeš? Čím jsi komu ublížila?"
Bella se na ni podívala zoufalým pohledem. ,,Andromedě. A čím? To je to, co právě nevím... Cissy... víš... po tom, co se Andromeda rozvedla, jak to říct... no... zkrátka se stalo to, v co jsem vždy doufala. Víš, co mám na mysli, že ano?"
Narcissa se na ni chvíli nechápavě dívala, pak jen otevřela ústa dokořán a vyšlo z ní: ,,U Merlina! To myslíš vážně?!" Vytřeštila oči. ,,Ty a ona?!"
,,Ano, já a ona... byly jsme spolu, i intimně," povzdychla si při té vzpomínce. ,,Dnes jsem byla u vás, na manoru, a její dcera mě vyhodila se slovy, jak moc jsem jí ublížila, jak kvůli mně plakala a jak už ji nikdy neuvidím. Ale tohle nemůže být pravda... Cissy... prosím... pomoz mi. Zeptej se jí nenápadně, co se stalo, zjisti, co jsem udělala, musím to vědět a pokusit se to odčinit. Strašlivě mě to sžírá... Cissy, prosím, že mi pomůžeš?" Dívala se na ni uplakanýma očima plnýma zoufalství.
,,Zajímavé," řekla Cissy možná trochu chladněji, než zamýšlela. ,,Je zvláštní, že se tobě pokusila otevřít, zatímco na Tiberia svrchu kašlala," povzdychla si. ,,Ale fajn. Nic mu neřeknu. A tobě pomohu a zeptám se."
,,O jejich vztahu nic nevím. Ale děkuji ti, Cissy," skousla si ret. ,,Myslíš, že bych tě mohla ještě o něco požádat?" Polkla. ,,Nezůstala bys tady se mnou přes noc? Chybí mi má malá sestřička a chvíle, kdy ke mně přišla, když měla noční můry, přitulila se... možná jsem hloupě sentimentální, ale... je to tak," povzdychla si.
,,Dobře, pousmála se. Jen napíšu Tiberiovi sovu," jak řekla, tak i udělala a pak se posadila s Bellou na gauč. Bella se jen mírně pousmála.
,,Povídej mi, Cissy, jak jsi se za ty roky měla? Jaká byla tvá svatba s Luciusem? Co tvůj syn? A co tvůj vztah teď? Jaké to je?"
,,Lucius byl exot," povzdychla si Cissy. ,,Takže svatba byla na nic. Ale byla velká. Draco je už velký a vede si svůj život, ale má se dobře. A Tiberius a já? Dáváme si to, co jsme za ty roky neměli. Je to skvělé," pousmála se při vzpomínce na něj.
,,Jak až velký exot?" Pozvedla obočí. ,,Co si pod tím mám představit? Takže.. jsi teď s Tiberiem šťastná? A jak na to reagovala Andy? Na váš vztah."
,,Představ si někoho, kdo tě zneužívá jen kvůli jménu tvé rodiny, kráse a... to bylo asi vše," ušklíbla se. ,,A ano, jsem šťastná a možná víc, než bych měla a čekám, kdy mi to zase někdo vezme. Andromeda nereagovala nejlépe. Řekla, že to byl podraz a že jsem jí ublížila."
,,Nikdy jsi ho nemilovala, že ne? A Andy... zdá se, že máme všichni tak trochu podíl na tom, že je teď jaká je. Každý jí nějak ublížil," pohladila ji po tváři. ,,Cissy, nemůžu uvěřit tomu, že to tak uteklo, že nám vzali všechen ten čas, co jsme mohly být spolu, všechny tři, šťastné. Odcházela jsem a tys byla ještě malá holčička, neznalá života, bylo ti třináct. A teď... nemůžu si zvyknout na to, že už jí nejsi. Odpustíš mi někdy? Že jsem tě tam s nimi nechala? S těmi, kteří tu tvou nevinnou dušičku rozcupovali na kousky?"
,,Už jsem dospělá žena, ano," uchechtla se. ,,Já už ti odpustila dávno, Bello. Měla jsi své důvody a já je sice tehdy nechápala, ale teď už ano. Chtěla jsi pryč od rodiny, ostatně jako my všechny. I matka."
Bellatrix přikývla. Zbytek odpoledne si povídaly, popíjely víno a doháněly ta léta, co jim život vzal. Večer se uložily ke spánku k Belle do postele. Přitulily se.
,,Miluji tě, víš to?" Řekla Bella najednou.
,,Ale jen sestersky, viď?" Zavtipkovala Narcissa.
,,Ovšem," protočila Bella panenky. ,,Nemusím milovat obě své sestry takto, že ne?" Zamyslela se. ,,I když...," zavtipkovala, zatvářila se však u toho vážně a vylezla si na Narcissu, v očích jí hrály pobavené jiskřičky.
,,Bello, začínám být nervózní," řekla Cissy a píchla ji prstem do tváře.
,,Z čehopak?" Zatvářila se Bella nevinně a našpulila rty.
,,Z tohohle! Neděleeeej tooo, Bellooo!" Dala jí dlaň na obličej, odtahovala ho do sebe dál a smála se u toho. Bella se uchechtla a začala ji lechtat, Cissy se začala svíjet a smát.
,,Moje miminko je pořád stejně lechtivé," zubila se Bella a nepřestávala ji lechtat.
Cissy se svíjela smíchy. ,,NÉÉÉ, přestaaaaaň!"
,,No jo, raději přestanu, nechci, abys mi tu počůrala postel," zazubila se, lehla si a převalila si ji na sebe. ,,Proč jsi mi tak vyrostla, broučku?" Našpulila spodní ret.
,,Nevím, už nejsem ta malá holčička, ale paní," ušklíbla se a položila jí hlavu na hrudník.
Bella jí obtočila ruce kolem krku a dala jí pusu do vlasů. ,,Ano, už jsi paní, všechny jsme. Ale v mých očích budeš stále ta malá Cissinka, poklad, který jsem nechala za sebou a který neskutečně moc miluji," tiskla ji k sobě.
Cissy spokojeně zavřela oči. ,,To je milé," zašeptala.
Bella se usmívala a hladila Narcissu, dokud neusnula. Pak ji opatrně položila vedle sebe, přitulila se k ní a usnula taky.
~ ~ ~
Andromeda seděla ve svém pokoji a přemýšlela o tom, co jí řekla Daphne. Silně uvažovala, že to přijme či si alespoň s Daphne znovu promluví. Napsala jí proto dopis.
Dnes v 6pm se sejdeme u sochy Petra Pana v Hyde Parku. -Andromeda
Andromeda nečekala dlouho a přišla jí odpověď.
Dobrá, budu na vás čekat. -D.
Když nastala hodna H, oblékla se do adekvátnějších věcí a přenesla se do Hyde parku, na opačnou stranu, než byla socha Petra Pana, protože se chtěla trochu projít. Měla na hlavě klobouk. Sice byla v mudlovské části Londýna, nechtěla však nic riskovat. Zastavila se u jednoho stromu a nadechla se, byl krásný, ale připadal jí sám, stál dál od ostatních a Andromeda si povzdychla.
,,Tohle já znám," řekla nakonec a rozešla se dál. Když došla až k oné soše, Daphne tam na ni už čekala. Na tváři měla potutelný úsměv a pohledem ji sjela odshora až dolů.
,,Madam McLaggenová," jemným pokývnutím hlavy ji pozdravila. Andy jí to oplatila.
,,Neposadíme se, slečno?"
,,Ovšem," souhlasila Daphne a poukázala na lavičku pod stromy, na kterou se posadily. Daphne stále fascinovala její podoba s Bellatrix. Byla jí unesená. Chvíli si ji proto jen prohlížela a nepřišlo jí vůbec hloupé, že tak zírá. Dívala se na ni jako by to bylo úplně přirozené. Jako by to bylo její základní právo jen tak si ji prohlížet a u toho mít na tváři ten vše a zároveň nic neříkající úsměv.
Andy si odkašlala. ,,Je nutné na mne takto zírat?" Pozvedla obočí.
,,Omlouvám se, jen... vypadáte jako ona," drze zvedla ruku k jejímu obličeji a pohladila ji po tváři. ,,Jen máte hebčí kůži."
Andy se ošila. ,,Jsme tady snad abychom probraly tu věc, co jste mi navrhla a ne, abyste mne srovnávala s... krvezrádkyní," nakrčila nos.
Daphne se ušklíbla. ,,Chcete to probrat? Co konkrétně byste od toho tedy očekávala?"
Andromeda se podívala před sebe a poté opět na Daphne. ,,Chci přijmout to, co jste navrhovala. Chtěla bych pokračovat v tom, co Tom, ale s jednou podmínkou. Nechci si špinit ruce, tudíž nebudu dělat nic, co by jakkoli ublížilo mému jménu."
,,To ani nemusíte. Stačí je svolat. Ty, co zbyli a oni už udělají vše pro vás. Musí si však myslet, že jste velká vůdkyně, která to myslí vážně."
,,Žádný problém," ušklíbla se chladně Andromeda. ,,Půjdeme k Zapovězenému lesu a svoláme je, hned teď," řekla, postavila se, vzala Daphne za ruku a přemístila se s ní k zapovězenému lesu. ,,Tak schválně," vyhrnula si rukáv a se záměrem všechny přivolat, se znamení lehce dotkla. Odhodila stranou svůj kabát a klobouk, postavila se hrdě vedle Daphne a vyčkávala.
,,Myslíte, že to ještě funguje?" Pozvedla Daphne obočí. ,,Že budou věřit, že je doopravdy někdo volá?"
Andromeda se zamračila. ,,Měli by. Jejich ruka je jinak bude pěkně bolet," uchechtla se.
Daphne se ušklíbla nad tím dvojsmyslem a pomyslela si, že když se Andromeda směje, vypadala ještě víc jako Bellatrix. Čekaly, zda bude nějaká odezva a opravdu. Po chvíli se začali přenášet smrtijedi k Zapovězenému lesu.
Andromeda se ušklíbla. ,,Zdravím, pánové. Ještě, než si ze mne začnete utahovat, proč vás svolávám a jen doufám, že se z vás nestali zmrzlináři, tak vám to objasním. Lze to považovat za nemožné, protože původ už nemá v této době žádnou hodnotu, i tak bych vás chtěla požádat, abyste zase" přešla k nim a pohladila je po tváři ,,přemýšleli, jestli byste nechtěli toto změnit."
Daphne ji pozorovala, jak mluví, jak svůdně se k nim chová, jak se jich dotýká. Věděla, že je to jen jako, ale oni jako muži vnímali jen to, jak přitažlivá žena to byla. Daphne se ji za tu chvíli naučila obdivovat. Ona i Bella byly v něčem jedinečné a nikdo na ně neměl a pokud si byla něčím jistá, tak to bylo to, že tohle vyjde.
,,Není to zas tak dlouho, co jsme se všichni viděli. Pán zla sice padl, ale teď jsem tady já a postarám se o to, abychom byli zase na vrcholu hierarchie. Po vás chci, abyste sehnali co nejvíce stoupenců, kteří budou ochotni bojovat za naši věc a jít ve stopách našeho pána. Já vás povedu opět k velikosti. Teď se o tuto revoluci budu starat sama. Já, Andromeda McLaggenová. To si zapamatujte. Jestliže odmítnete, budete litovat. Však víte, jak jsem mučila své oběti," ušklíbla se. ,,Mimochodem, co byste udělali s mužem, který by mne podvedl?" Ušklíbla se na Tiberia, který s Lacertou stál vzadu.
,,Já bych se nechal zmučit rád, paninko," uchechtl se jeden z nich. ,,A ohledně toho muže? Ufikl bych mu ptáka a zaujal jeho místo," mrkl na ni. ,,Copak? Jste teď volná, madam?" Tiberius se ošil.
,,Nikdo nikoho fikat nebude," ušklíbla se Lacerta. ,,A do mé matky taky nikdo z vás nezasune, o to se postarám!" Řekla rozhodně.
,,A co do tebe, květinko?" Uchechtl se jeden z nich.
Lacerta se otočila. ,,Tak ufiknu ptáka tobě," zatvářila se sladce.
Andromeda se ušklíbla a ujala se znovu slova: ,,Každý z vás tady měl někoho, koho miloval a kdo byl ve válce zabit. Teď máte možnost ty lidi pomstít. Musíme vyčkat, až nás bude víc a dokončíme to, co náš pán začal. Ovládneme Bradavice, protože tam má většina vysoce postavených lidí z ministerstva své děti. A jak nejlépe "vyjednávat"?" Chladně se zasmála.
,,Ano! Správně!" Začali vyřvávat. ,,Jen do nich! Zaplatí nám za vše! Za pána! Půjdeme za lady McLaggenovou!" Křičeli a Daphne se spokojeně usmívala. Už si malovala, jak namíří hůlkou na Bellatrix, jak jí dá crucio a bude ji mučit tak dlouho, dokud nevypustí duši za to, jak moc ji ponížila. Jak ji využila a pak s ní vytřela podlahu jako se špinavým hadrem. Nic lepšího si Bellatrix ani nezasloužila.
,,Je zde však pár výjimek, kterým nikdo neublíží," pokračovala Andromeda. ,,Mé rodiny se nikdo nedotkne. Určitě si pár z vás pamatuje na Leticii Felcherovou. Je poloviční, ale nikdo jí nezkřiví ani vlásek, protože si vede společně s mou matkou krásný život," vzpomněla si, jak jednou matka vlítla s rozmazaným makeupem a rozepnutými šaty na jednu schůzku smrtijedů. ,,První oficiální schůze, kdy přijmeme nové členy bude na..." přemýšlela ,,Rosier Manor za týden," řekla, protože věděla, že už tam dlouho nikdo nebydlí. ,,A ten muž, o kterém jsem hovořila, stojí právě tady," ukázala na Tiberia, ušklíbla se a otočila k odchodu. Tiberius na ni vytřeštil oči a pak pohledem projel smrtijedy, kteří se na něj dívali. Naprázdno polkl. Lacerta jen zakroutila hlavou a jakmile byli zase všichni pryč, přišla k matce a promluvila.
,,Bylo tohle opravdu nutné, mami? Ti chlapi jsou blázni! Nevíš, co tátovi udělají," zamračila se.
Andromeda se ušklíbla. ,,Jeho pohled vystrašeného štěněte mě ale pobavil. Já vím, ti chlapi jsou k zulíbání, jak poslouchají na slovo a očekávám to teď jak od tebe, tak i od tvého otce, jakožto smrtijeda. Co by na to asi řekla Narcissa, což?" Řekla zle směrem k Tiberiovi, který tam pořád stál. Ten už to ponižování nevydržel a vybouchl.
,,Andromedo, uvědom si, že já nejsem tvůj pes. Ty ses pro rozvod rozhodla taky, shodla ses na tom se mnou. Naše manželství bylo naprosto o ničem a proč? Protože tys mi odmítla dát to, co mi právem patřilo a já byl takový idiot, že jsem si nechával srát od tebe na hlavu a ještě ti toleroval, žes rozhazovala nohy Riddleovi jako nějaká děvka. Měl jsem být trochu jako tvůj otec, dát ti pár facek, hodit tě na postel a na nic se tě neptat, ale na to já nemám jaksi povahu, ubližovat ženám, ale uvědom si, že tys ubližovala mně! Ty sis tohle všechno zavinila sama, že jsem teď s Narcissou. Tys mi něco nedala, našel jsem si to jinde, nenutil jsem tě, když jsi nechtěla. Mělas tu možnost a poslalas mě někam, tak se teď sakra přestaň divit a chovat se ke mně jako bych byl největší parchant na světě!" Zhluboka dýchal.
Andromeda se zamračila a začala křičet zpátky. ,,Jak něco takového vůbec můžeš říct? Jak se opovažuješ? Ty si myslíš, že jsi jediný, kdo trpěl? Kdo toho obětoval víc, než mu bylo dáno? Otec mi odepřel lásku, tebe jsem nechtěla a tak jsem našla někoho, kdo se aspoň trochu jemu podobal, byl to Tom, ale toho mi vzali, pak ty a Narcissa. Bellatrix, další pokus se otevřít po těch letech a ona mne podvedla! Ty buď aspoň rád, že máš dceru. A jsi ubohý, že něco takového vůbec vypustíš z úst! Tohle bys Narcisse neřekl, protože ti dala, cos chtěl," vrazila mu facku a pak se otočila. ,,Je ostuda mít příjmení McLaggenová," řekla jen a odcházela si pro kabát, který ji Daphne s úšklebkem podávala.
,,C-co prosím? Jak jako Bellatrix? Jaks to myslela?" Když mu neodpovídala, tak se celý vzteky bez sebe rozešel k ní, vzal ji za loket a otočil ji na sebe. ,,Můžeš mi sakra vysvětlit, jaks to myslela?" Lacerta pro jistotu sáhla po hůlce.
,,Byla jsem s Bellatrix, měla s ní pohlavní styk, milovala ji, ona mne podvedla," zakřičela na něj se slzami v očích. ,,Stačí?"
Tiberius od ní o krok odstoupil a nevěřícně se na ni díval. ,,Bellatrix? Bellatrix Blacková? Tvá sestra? Nebo jiná Bellatrix?" Podíval se na Lacertu, která sklopila zrak před jeho pohledem.
,,Jen a pouze Bellatrix Blacková. Není to má sestra, už nikdy víc nebude," řekla Andromeda a přemístila se na jediné místo, kde se opravdu cítila jako doma. Na Black Manor. Beze slova vešla do svého starého pokoje, kde si otevřela flašku whiskey, která jí jako jediná měla tuto noc dělat společnost.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama