Den Třetí

14. září 2017 v 13:35 | Stázka |  Povídka: Sappho
+18

~ You will have memories because of what we did. Yes, we did many things - all beautiful. ~
- Sappho
Byl poslední den oslav a Narcissa s Hermionou se zde sešly stejně jako předchozí dny. Rozhodly se, že si dnes projdou vše, co bude možné a večer si zajdou na závěrečné představení dramatika Euripida, Médea. Tento poslední den byl speciální program. Narcissa s Hermionou dostaly mapu, na které byly zakresleny různé body. Když k určitému bodu došly, dostaly otázku a podle odpovědi, kterou si zvolily, měly najít svého antického boha či bohyni.
,,Vypadá to, že se dnes nachodíme," uchechtla se Hermiona. ,,Ta stanoviště jsou po celé střední části ostrova."
,,To nevadí, stejně máme další tři hodiny čas, než začne představení," pousmála se Narcissa. ,,Ale nejprve bych chtěla jít ochutnat nějaké antické jídlo."
,,Tak pojďme támhle," ukázala Hermiona před sebe na obrovský stan, ve kterém byly různé speciality, jak pokrmy, tak pití, které se v antice pilo.
,,Mohu vám něco nabídnout, dámy?" Zeptal se sympaticky vyhlížející mladík, soudě dle projevu, protože do tváře mu, jelikož měl masku, nebylo vidět.
,,Co doporučujete?" Pousmála se na něj Hermiona.
,,Od každého něco," zasmál se. ,,Řekové jedli hlavně chléb, ale ne takový, jaký ho známe dnes. Jsou to spíše takové moučné placičky," podal jim je.
,,Nemá to žádnou chuť," podotkla Narcissa.
,,Přesně proto si jej odlamovali a máčeli ve víně," podal jim kalíšek, do které si obě namočily kousek chleba.
,,Brrr," otřepala se Hermiona. ,,Tohle není nic moc."
Narcissa se zasmála. ,,No jo, není to jako vína, která pijeme dnes. A co dalšího tady máte?"
,,Tady," podal jim dvě misky a do každé dal jednu naběračku.
,,Co je to?" Podezřele to Hermiona zkoumala.
,,Kaše z luštěnin ochucená medem," řekl a Narcissa mu misku vzápětí podala zpátky. Hermiona trochu ochutnala, avšak zatvářila se podobně jako předtím.
Chlapec se zachechtal. ,,Tohle vám však chutnat bude," podal jim misku s nafialkovělým ovocem.
,,Fíky," zajásala Hermiona a jeden si vzala. Rozdělala jej a zakousla se do sladké růžové dužiny, jejíž šťáva jí stekla po bradě. Narcissa se nad tím pousmála a také si jeden vzala.
,,A olivy tady nemáte?" Zeptala se. Mladík přikývl a podal jí je. Narcissa si jednu vzala, dala si ji do úst a zatvářila se spokojeně.
,,Já nemám olivy ráda," podotkla Hermiona a vzala si ještě jeden fík.
Když chlapci poděkovaly a rozloučily se s ním, vydaly se na první stanoviště. Hermiona přemluvila Narcissu k tomu, aby si našla svého boha či bohyni raději ona. Byla velmi zvědavá, kdo jí vyjde.
,,Měl by zde být pergamen s otázkou," řekla a rozhlédla se. Pergamen byl zavěšen na stromě. Hermiona k němu přistoupila, sundala jej, rozložila a přečetla.
,,Ctnost, milování, moc, zábava, vědění, věčný život," zvedla hlavu od pergamenu. ,,Myslím, že byste si měla jedno vybrat."
,,Milování," odpověděla Narcissa automaticky a Hermiona přikývla.
,,Co byste si vybrala vy?" Zeptala se jí Narcissa.
,,Vlastně ani nevím. Vždy jsem toužila po vědění, avšak milovat je také důležité, stejně, ne li víc."
,,Vědění z nás udělá samotáře. Čím chytřejší člověk je, čím více toho pozná, tím méně si rozumí s ostatními, protože mu nikdo nerozumí, nikdo mu nestíhá," Hermiona přikývla. Moc dobře to znala. Byla z tria nejchytřejší a nemohla si s nimi promluvit o věcech, které znala, které se naučila. Chtěla je sdílet, ale nemohla. Cítila se uvnitř sama.
,,Musíme sem," ukázala Hermiona prstem na mapě dle volby, kterou si Narcissa zvolila. Když došly na místo, rozložila další pergamen. ,,Voda, země, oheň či vzduch?"
,,Čtyři živly?"
,,Ano."
,,Vzduch," odpověděla Narcissa bez delšího přemýšlení.
,,Proč zrovna ten?"
,,Protože představuje svobodu."
Další stanoviště bylo kousek dál od ostatních. Stálo vysoko na kopci, kde byla studna. Hermiona do ní hodila galeon.
,,Co jste si přála?" Zeptala se Narcissa.
,,Aby to takhle zůstalo už navždy," odpověděla a Narcissa přesně věděla, co tím myslí. Bylo jí tady také krásně. V této sladké iluzi, s touto milou dívkou. Nic neřekla, pouze se pousmála. Hermiona rozložila další pergamen a přečetla dvě slova, která tam byla napsaná.
,,Láska nebo smrt?"
Narcissu podivně zamrazilo. Vzpomněla si na dobu těsně po škole, kdy se stala lady Malfoyovou. Tehdy to pro ni bylo bezvýchodné. Doteky muže, kterého nemilovala, stále jen uzavřená ve stejném chladném domě, stále se jen usmívat na hosty, když Lucius pořádal pracovní večírek, stále jen splňovat manželské povinnosti, i když se na to cítila méně než kdy jindy. Tehdy myslela na to, že jedinou cestou z toho všeho ven byla smrt. Tehdy si opravdu přála ze všeho nejvíce zemřít. Ptala se sama sebe, komu by chyběla. Jedna sestra byla fanatický blázen, kterou zajímal jen její pán a druhá od ní odešla, opustila ji kvůli muži a ani se neohlédla zpátky. Měla jen Luciuse a domácího skřítka a pro tohle žít nechtěla. Až jednou, kdy se dozvěděla, že je těhotná, obrátil se jí celý svět. Její dítě jí opět dalo naději a chuť do života.
,,Smrt si všichni jednou užijeme dostatečně. V životě je nejdůležitější láska," řekla a Hermiona se pousmála.
,,Tak tedy jdeme k cílovému bodu," řekla a společně vyšly. Těžko říct, jestli překvapilo cílové místo více Narcissu či Hermionu, vyšly totiž u chrámu, pod kterým se nacházela skála, ze které skočila Sapfó a u kterého včerejší večer prosila Narcissa o lásku. Byly u chrámu bohyně Afrodité. ,,Tak už víte, která bohyně je ta vaše," pousmála se na ni.
,,Moc zvláštní na to, aby to bylo vše jen pouhá náhoda. Jistě si s námi hrají bohové," ušklíbla se Narcissa pobaveně. ,,Jsem zvědavá, co nám dnes ještě přichystají."
,,To já také," zachechtala se Hermiona.
,,Vrátíme se, představení brzy začne," řekla Narcissa a Hermiona souhlasně přikývla.
Když představení skončilo, promluvila jako první Narcissa.
,,Ta milovala celým svým srdcem."
,,A byla zrazena. Tak to chodí, pokud někdo miluje plně a bez hranic," odpověděla Hermiona suše.
,,Ale, ale, my jsme nějací skeptičtí," podívala se na ni Narcissa pobaveně.
,,Ale je to tak. Milujte někoho a on vás stejně jednou opustí nebo vám zlomí srdce, aniž by mu dal šanci."
,,Proto jste jí to neřekla?"
,,Nechci o ní mluvit."
,,Dobrá."
Zvedly se. Došly až na pláž a posadily se na molo.
,,Zde jsme se poprvé setkaly," prolomila Hermiona ticho.
,,Ano," odpověděla Narcissa a dívala se kamsi za obzor. Hermiona na ni pohlédla a chvíli si ji zkoumavě prohlížela. Přísahala by, že od první chvíle, co ji potkala, měla dojem, že ji zná velmi dlouhou dobu.
,,A jsem za to ráda," řekla a opřela hlavu Narcisse o rameno. Ta sebou trochu trhla, ale nechala ji.
,,Já také," vzala její ruku do své. Hermiona na okamžik zaváhala, ale pak jejich prsty propletla. Zdálo se to být tak přirozené, tak uklidňující, jako by to byla jediná věc, která na světě dávala smysl. Chvíli tam tak seděly a dívaly se na téměř klidné moře, až Narcissa promluvila.
,,Nechceš jít ke mně?"
Hermiona bez zaváhání odpověděla. ,,Ano, chci."
~ ~ ~
Narcissa žila ve vile lorda Gordona Byrona. Hermionu to velmi překvapilo. Slyšela, že si tento dům koupila jakási velmi bohatá rodina.
,,Kdo jste, madam?" Zeptala se jí Hermiona, když seděly v jejím pokoji.
,,Afrodité přeci, tvá bohyně lásky a krásy, Sapfó," odpověděla jí s úsměvem.
,,Ne, já myslím... kdo jste doopravdy?"
,,Záleží na tom?"
,,Ano... ne... možná. Já vlastně nevím."
,,Jsme těmi, za které se považujeme," odpověděla Narcissa a natáhla k Hermioně ruku. Ta položila svou skleničku a posadila se k ní na postel. Sáhla na její masku, kterou se jí chystala sundat, Narcissa ji však zastavila. ,,Jen my rozhodujeme o tom, kdo sami jsme a kým chceme být," řekla, naklonila se k ní a políbila ji na rty. Hermiona tiše zasténala. Když se od ní Narcissa zase odtáhla, tak ji chvíli zmateně pozorovala, nakonec se k ní však naklonila také a polibek jí opětovala. Nemohla přestat. Ona žena pro ni začala být slastným opojením ve chvíli, kdy přitiskla své rty na ty její. Svlékala ji. Narcissa nic nenamítala, naopak se to Hermioně snažila co nejvíce usnadnit. Svlékala ji také. Když byly obě nahé, jejich těla se propojila a z jejich úst se linuly hlasité stény. Hermiona prozkoumávala tělo své společnice, zasypávala jej polibky, cumlala její bradavky jako by to bylo nejčerstvější a nejchutnější ovoce. Narcissa nebyla schopná se pohnout, byla jako v transu. Její tělo poprvé patřilo někomu, koho si sama vybrala. A bylo to intenzivní a nádherné. Sténala, její ruce se zarývaly do zad Hermiony pokaždé, co jí projela vlna vzrušení zapříčiněná rukou oné dívky kroužící na nejcitlivějším místě jejího těla. Nečekala. Svou rukou jí tam zajela také, chtěla, aby cítila stejné potěšení jako ona sama. Hermiona zasténala a skousla si ret. Netrvalo dlouho a obě dosáhly vrcholu. Hermiona se položila vedle Narcissy a ztěžka oddychovala. Notnou chvíli nic neříkaly, jen se vzájemně dívaly do očí, až nakonec Hermiona promluvila.
,,Nechci, aby to skončilo. Aby se to rozplynulo jako nádherný sen po probuzení. Chci, aby to bylo skutečné a navždy," řekla Hermiona, kterou Narcissa svírala v objetí.
,,Já také. Přála bych si tě takto držet náručí neustále, Sapfó má nádherná," zašeptala a jemně ji políbila na rty. Hermionu zamrazilo.
,,Je jediná možnost, jak z toho všeho udělat realitu," pozvedla Hermiona mírně hlavu a podívala se Narcisse do očí. Cissy nic neřekla. Věděla, co má namysli. Chtěla po ní, ať sundá svou masku, ale Narcissa si nebyla jistá, zda byla na něco takového připravena. Nechtěla se srazit s realitou. Mám přeci svou rodinu, říkal jí jeden hlas v hlavě. Jakou? Vždyť Draco už je velký a Luciuse doopravdy nemiluješ. Možná přecijen můžeš být šťastná, říkal druhý. ,,Sundáme si ji společně," navrhla Hermiona a posadila se. Narcissa stále váhala, ale nakonec přikývla. Říkala si, že to nakonec přeci tolik nezmění. Jak moc se mýlila. Hermiona sňala svou masku, stejně tak ona. Obě zalapaly po dechu.
,,A- ale... to není možné," vydechla Narcissa a Hermiona přitiskla své dlaně k ústům. Nemohla uvěřit, že před ní seděla Narcissa Malfoyová. Že s ní se právě teď milovala, s ženou, po které tolik toužila. To proto jí byla tolik povědomá. ,,Běž, odejdi!" Řekla Narcissa najednou a zakryla své tělo peřinou.
Hermiona začala zběsile kroutit hlavou. ,,Neodejdu, Cissy, ne. Tentokrát už tě jít nenechám, tentokrát ne."
Narcissa se na ni nechápavě dívala. ,,Jak to myslíš tentokrát?"
,,Jednou už jsem tě jít nechala, vzdala se tě, protože jsem nevěřila, že by tohle bylo možné, ale je. Je to možné, teď už to vím," řekla jí a Narcissa se zamračila.
,,Ta žena..."
Hermiona přikývla. ,,Jsi to ty, celou dobu jsi to byla ty. Neodháněj mě od sebe, ne teď, ne znovu," řekla, naklonila se k ní a políbila ji na rty. Narcissa se však odtáhla. Cítila se podvedená. Jako by se proti ní všichni bohové Olympu právě spikli. Zamilovala se do mudlovské šmejdky.
,,Odejdi, prosím. Moc tě prosím, běž," řekla a odvrátila pohled, aby Hermiona neviděla slzy, které se jí hromadily v očích.
,,Cissy..."
,,Prosím..."
Hermiona přikývla. Vzala si své šaty a oblékla se. Naposledy se ještě ve dveřích na Narcissu ohlédla a promluvila: ,,You will have memories because of what we did. Yes, we did many things - all beautiful," a poté zmizela v šeru chladné noci.
---------------------------------------------------------------------
Povídka bude mít dva konce. Dle názvu kapitoly si vyberete, jak si budete přát, aby povídka skončila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama