Kapitola Čtrnáctá: Znovu zlomená (část první)

27. srpna 2017 v 14:25 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
Hermiona již měla po první zkoušce, a tak si užívala ten klid a zasloužený odpočinek s tím spojený. Byla vděčná za těch pět bodů, co jí Frank s Bellou udělili za snahu a píli. Hermiona si tedy usmyslela, že pozve Bellu na oběd jako poděkování. Vzala si do ruky brk a pergamen a začala psát.
Milá Bello,
ráda bych Vám poděkovala za to, jak jste mi pomohla projít první zkouškou. Přijměte proto prosím mé pozvání na oběd.
Hezký den, Hermiona
Bellatrix byla už dávno vzhůru a zamilovaně pozorovala Andromedu, jak spí. Vypadala jako andílek, ač ve skutečnosti byla pěkný ďábel. Z myšlenek ji vyrušila sova ťukající na okno. Bella si povzdychla a neochotně odtrhla pohled od Andromedy, aby si dopis vzala. Překvapilo ji, že jí psala Hermiona. Nápad jít s ní na oběd se jí nelíbil z toho důvodu, že byla stále její tutorkou a nemohly tedy být viděny spolu nikde na veřejnosti. Někdo by její úspěch pak mohl připsat tomu, že má u Bellatrix protekci. Povzdychla si a ihned jí odepsala.
Nemyslím si, že je to dobrý nápad, někdo by nás mohl vidět a já tě stále musím zkoušet.
B.
Hermioně přišla odpověď ve chvíli, kdy krájela zeleninu na salát. Omyla si proto ruce, otřela je do zástěry a dopis otevřela. Zakroutila hlavou nad tím, že zapomněla dodat jistý nepatrný detail. Posadila se a odpověděla.
Napadlo mě, že bychom se sešly u mě doma. Dnes dělám španělskou kuchyni. Řekněme tedy ve 12 u mě?
H.
Bella si povzdychla, když si dopis přečetla, ale nakonec souhlasila. Vložila obálku s odpovědí sově do zobáku a vrátila se zpátky do postele k Andromedě. Usmála se na ni a pohladila ji po tváři. Nechtěla ji budit, ale nemohla si pomoci. Dívala se na ni, jak je krásná a naklonila se k ní. Jemně jí přiložila své rty na ty její a políbila ji. Andy sebou trošku trhla, otevřela oči a musela se pousmát.
,,On to nebyl jen sen?" Zeptala se ještě rozespalým hlasem a omotala jí ruce kolem krku.
,,Ne, drahoušku, nebyl," líbla ji opět na rty. ,,Ani nevíš, jak jsem šťastná, že ležíš vedle mě," pousmála se a dala jí polibek na krk. ,,Jsi celá jen moje," začala ji jemně do krku kousat.
,,Chceš mě sníst nebo co?" Zasmála se Andy.
,,Možná," zazubila se na ni Bella a znovu ji políbila.
,,Bell, napadlo mě," skousla si ret. ,,Nechtěla bys třeba vidět zase matku? Tak dlouho jsi ji neviděla a chybíš jí. I když spolu o tobě nemluvíme, jsem si tím jistá. A taky bych byla moc ráda, kdybys poznala mou dceru a vnuka."
,,Ovšem, moc ráda je uvidím," pousmála se. ,,Jak je to dlouho? Dvacet let? Víc?" Andy přikývla. ,,Takže určitě budu ráda, když mě představíš své mamince," zavtipkovala. ,,To už pak bude vážné! Snad nám dá maminka požehnání," zachechtala se a dala jí pusu na nos. ,,Tvou dceru i vnuka poznám také ráda, i když toho divocha už jsem poznala, když po mně hodil sněhovou koulí," zachechtala se při té vzpomínce.
Andy se uchechtla. ,,Ano, moje maminka bude velice ráda, že tě pozná. A Lacerta, ta byla pro mě velkou podporou v tomto rozhodnutí. Upřímně jsem se její reakce bála, ale vzala to docela v pohodě."
,,Možná bych jí měla poděkovat," usmála se Bella a pak se podívala na hodiny. ,,Měla bych se jít chystat."
Andy překvapeně zamrkala. ,,A kam jdeš?"
,,Mám pracovní oběd," usmála se na ni a pohladila ji po vlasech. ,,S tou Grangerovic holkou, teď ji zacvičuju na bystrozorku."
Andy se trochu zamračila. ,,Mám důvod žárlit?"
Bella se zachechtala. ,,Ne, to opravdu nemáš," řekla a políbila ji na rty. ,,Teď, když mám tebe, je se starým životem konec. Je to jen oběd, nic víc," pohladila ji po tváři, zamilovaně se jí dívala do očí a usmívala se.
,,Dobře, ale jestli se něco stane, tu mudlovskou šmejdku si najdu!" Řekla naoko uraženě a nakonec ji políbila také.
,,Neboj," zachechtala se. ,,Ale je to celkem sexy, jak jste ke mně majetnická, madam McLaggenová," mrkla. ,,Já však patřím jen a jen tobě, miláčku," dodala ještě a dala jí eskymáckou pusu.
,,Vrr," zavrčela na ni Andromeda. ,,Jsem majetnická, protože nechci zase skončit se zlomeným srdcem. Tohle je poslední šance, kterou lásce dávám," odpověděla.
Bella přikývla. ,,V to doufám, chci být tvá poslední zastávka," políbila ji na nos a poté na rty.
,,Tak už jdi, ať tě nezdržuji a přijdeš tam včas," řekla a jak se tak na ni dívala dodala ještě: ,,Mohla bych tě namalovat? Slušely by ti stíny pleťové barvy s nádechem hnědé tady na konci víček. A rudá rtěnka, ale zas nechci, aby z tebe zvlhla," uchechtla se.
,,No, proč ne," pousmála se Bellatrix. Věděla, že Andromeda umí nalíčit nádherně. Ona sama se líčila jako prase. Vždy vypadala jako by na ní bylo provozováno domácí násilí, ať si dala tvářenku nebo se zkoušela stínovat, takže to raději vzdala.
Když ji Andromeda nalíčila a pomohla jí vybrat černé šaty s černými šněrovacími botami na podpatku, zeptala se: ,,Zdržíš se dlouho nebo tě tady mám počkat?"
,,Přála bych si, abys tady zůstala, pokud bys mohla. Moc neznám ten pocit, když se vrátím domů a někdo mě tady čeká, někdo koho můžu políbit a obejmout," usmála se na ni.
,,Dobře, budu tedy na tebe čekat, až se vrátíš, manželko moje," usmála se, líbla Bell na rty a ta se přenesla k Hermioně před dům. Zaklepala.
Hermiona si právě četla. Jídlo už bylo hotové, ona byla oblečená a nalíčená a tak už pouze vyčkávala, až Bellatrix dorazí. Když uslyšela zaklepání, zaklapla knihu a šla ke dveřím. Ještě u zrcadla nad botníkem zkontrolovala svůj vzhled, upravila si mírně rozmazanou řasenku pod pravým okem a otevřela dveře. Když Bellu uviděla v těch šatech a botech, zůstala stát jako opařená.
,,D-dobrý večer, pojďte dál," řekla asi po třiceti sekundách, co na ni koukala s otevřenou pusou.
Bella jen pozvedla obočí, ale pak se usmála. ,,Dobrý večer? Je teprve dvanáct hodin," zasmála se. ,,Jsi trošku mimo, ne?" Dívala se na ni pobaveně. Hermiona zčervenala a raději už nic neříkala. Pokynula Bella, ať jde dál a zavřela za ní dveře. To nám to ale pěkně začíná, pomyslela si a její pohled sjel na zadek starší čarodějky. Ovládej se, Hermiono, zamračila se pro sebe a ukázala jí cestu do kuchyně, která sloužila také jako jídelna. Bellu praštila do nosu příjemná vůně něčeho kořeněného.
,,Nikdy jsem španělskou kuchyni nezkoušela," řekla Bella, když před ní Hermiona postavila nejprve gazpacho, španělskou zeleninovou polévku podávanou za studena. Do skleničky jí nalila červené víno Rioja.
,,Tak doufám, že vám bude chutnat," usmála se na ni a posadila se také. ,,Chtěla jsem vám poděkovat za těch pět bodů, co jste mi přidala. Slibuji, že odteď to bude lepší. Já jen prostě nejsem na tu fyzickou zátěž," povzdychla si.
Bella se uchechtla. ,,Byla jsem na tom stejně. Také jsem spíše myslela hlavou než zvládla ručkovat," pokrčila rameny a zadívala se na polévku, kterou Hermiona ozdobila lístečky. ,,Vypadá to moc hezky."
,,To rozhodně," odvětila Hermiona, protože se zadívala na to, jak je Bella v šatech nádherná, ale když se Bella usmála se zdviženým obočím, odkašlala si a na okamžik sklopila oči k polévce. ,,Takže vy jste taky měla problém s tou fyzickou částí," pousmála se. ,,Tehdy vás cvičil Moody, že ano? Muselo to s ním být těžké. Ten vám toho moc neodpustil, co?"
,,To tedy ne. Ale hodně mě toho naučil. Kdyby mi toho tolik nepředal, nemyslím si, že bych ještě byla naživu," uchechtla se, protože se jí vybavil jeden případ, kdy ji dali pod imperio. Tehdy se ještě neučilo se kletbě ubránit, ale Moody to považoval za nezbytné a měl pravdu. ,,Ale to papírování, fíhá," naznačila rukou, že si otírá čelo.
,,Papírování taky nepatří zrovna mezi mé oblíbené činnosti," zasmála se Hermiona. ,,Ale nezaobírá se tímto teď Daphne Greengrassová? Všimla jsem si, že vám dělá asistentku."
,,Ano, zaobírá, ale ta dělá papírování jen mně, protože toho mám jakožto šéfka oddělení nejvíce a nemám čas se zatěžovat ještě tímto. Navíc s Moodym jsem si to papírování vybrala ještě na další dva životy dopředu," uchechtla se.
,,Ahh, to je škoda," rozesmála se. ,,Myslela jsem si, že se toho papírování zbavím," naoko posmutněla a sklidila talíře, protože polévku už obě dojedly a postavila na stůl druhé.
,,Copak to je?" Pozvedla Bella obočí.
,,To jsou chobotničky, jmenuje se to pulpo ala gallega," uchechtla se Hermiona a v ten moment vyskočil Křivonožka na stůl a začal očichávat Hermioně talíř.
,,Křivonožko, dolů!" Zamračila se. ,,Dám ti tvé papání!"
Křivonožka se však nedal, ukradl jí z talíře kus masa a rychle odběhl. Bella se na to vesele dívala.
,,Taky má rád exotiku," uchechtla se a poté si znovu jídlo prohlédla.
,,To ano, on je exotický sám o sobě," řekla a kocour se na ni naštvaně podíval. ,,Jsem zvědavá, jestli se mi to povedlo."
,,Křivonožkovi to očividně chutná," usmála se na ni Bellatrix a dala si sousto do úst. ,,Mmm, to je tak výborné maso a to koření," zasténala.
,,Děkuji, dělala jsem, co jsem mohla," usmála se na ni.
,,Hermiono, myslíš, že bych se tě mohla na něco osobního zeptat?" Zatvářila se Bella najednou vážně. Hermiona přikývla, ve tváři se jí však zrcadlily obavy z toho, na co se jí chystala zeptat. ,,Co se stalo mezi tebou a Ronaldem?"
Hermiona si povzdychla. ,,Odmítla jsem ho a on to nedokáže pochopit. Už od posledního ročníku v Bradavicích mu říkám ne, ale on to stále odmítá vzdát. Nevěří mi, že jsem na dívky a myslí si, že je to Merlin ví proč jen nějaká výmluva. Začal se chovat agresivně a ten zbytek víte," povzdychla si. ,,Asi si jaksi myslí, že mu patřím, i když nevím, co ho k tomu, myslet si toto, přimělo. A teď svým chováním a neustálým pitím netrestá jen mě, ale také celou svou rodinu."
,,On měl vždy delší vedení. Ale že by byl schopen i něčeho takového, to jsem teda nečekala," ušklíbla se Bella.
,,To asi nikdo," povzdychla si Hermiona. ,,A jak vůbec teď po válce vycházíte se svou sestrou?"
Bella se mírně zakuckala. ,,No, ještě jsme se neviděly... s ...Narcissou... ehm...," Hermiona pozvedla obočí. ,,Myslela jsem Andromedu."
,,N-no, my se vídáme. Nějak jsme se to... smířily. Myslím, že jsme si opět hodně blízké," odpověděla rozpačitě a napila se vína.
,,To jsem ráda. Přecijen, je to vaše sestra," odpověděla a Bellatrix se na ni jen rozpačitě usmála.
Před domem stál Ronald a pozoroval je. Byla jedna hodina odpoledne a on už teď byl opilý. Díval se, jak se ty dvě skvěle baví a měl čím dál tím větší vztek.
,,Takže Blacková? Voní ti víc, než já? Ta mrcha, co mě připravila o budoucnost na ministerstvu si myslí, že mě připraví i o tebe? Tak to je na omylu!" Mumlal si pro sebe.
Bella se nevinně usmála. ,,Ano, přesně.... je to má... sestra."
Najednou Křivonožka zpozorněl a začal čuchat. Cítil známý pach a zaprskal. Šel ke dveřím a začal na ně prskat a drápat.
Bella pozvedla obočí. ,,Ty dveře mu něco udělaly?"
Hermiona se na něj nechápavě otočila. ,,Nevím, co se děje," odpověděla a šla k němu. ,,Křivonožko, co je? Co cítíš?" Chtěla ho odtáhnout od dveří, ale on prskal ještě víc, Hermiona se tedy podívala přes kukátko a trhla sebou. Začala se klepat. Bellatrix se postavila.
,,Co se děje? Kdo je tam?"
,,R-Ronald," řekla a ustoupila Belle, která se chtěla přesvědčit na vlastní oči.
,,Nepožádalas náhodou o zákaz přiblížení?" Zamračila se, když od kukátka zase odstoupila. ,,Tohle je už porušení nařízení ministerstva," vytáhla hůlku. ,,Půjdu to vyřídit."
Hermiona se celá třásla. Bellatrix otevřela dveře, hůlku měla před sebou a rozešla se rychlým krokem k němu.
,,Co tady chceš? Máš zákaz přiblížení se k tomuto domu a osobě, která v něm žije," zamračila se a Ron se rozesmál.
,,Taková stará děvka mě nebude o ničem poučovat," odsekl a namířil na ni hůlku. ,,Vezmu si, co mi patří, Blacková! Myslíš si, že ji můžeš šukat ty, ty stará ochechule? Uvalilas na ni imperio, smrtijedko?" Nakrčil nos a Bella se zamračila.
,,Jenže ona ti nepatří," odpověděla mu klidně. ,,Já ji nešukám a ani jsem to neměla v plánu a i kdyby, co ti je po tom?" Zakroutila hlavou. ,,Já jsem možná stará ochechule, ale ty jsi troska, Ronalde. Je ti alespoň dobře, když takto ubližuješ Molly, Arthurovi a svým sourozencům? Je ti lépe? A jen pro tvou informaci, nejsem smrtijedka, pracovala jsem celou tu dobu pro řád a na ministerstvu, co na tom nedokážeš pochopit? A ne, nemám potřebu na ni nic uvalovat, ale tobě brzy uvalím pěstí, jestliže nebudeš respektovat Hermionu a ministerstvo."
,,Už se bojím," uchechtl se a udělal krok k ní.
,,Ještě krok a uvidíš!" Pohrozila mu.
,,Co uvidím? Ukážeš mi své povislé cecky a já omdlím? Jo, to možná jo! Myslím, že až tě uvidí Hermiona nahou, tak taky uteče! Naprosto nechápu, co na tobě vidí! Hermiono!!!" Zakřičel směrem k domu. ,,Tohle je to, za co jsi mě vyměnila? Líže alespoň dobře? Vylez Hermiono, pojď sem za námi, ty lesbická couro!"
Bellu tato slova vytočila a jednu mu vrazila. ,,Ubožáku! Takto se mluví s dámou? To tě Molly snad nenaučila? Já myslím, že ano, ale tys nejspíše nebyl přítomen! Stojí ti tohle všechno aspoň za to? Získal sis tímto přístupem Hermionu? Ne, bojí se tě! A ty jsi až na úplném dně, opilý už po obědě a myl ses naposledy někdy po válce, co?" Nakrčila nos.
Ronald se rozzuřil a zakřičel: ,,Crucio!" Avšak jak byl opilý, nedokázal pořádně zamířit a kletba Bellu jen tak tak minula.
,,Tak, hošánku, teď sis vysloužil jednosměrný lístek do Azkabanu," řekla, Ron se však rychle vzpamatoval a než na něj stačila vyslat kletbu, přenesl se pryč.
,,Bello!" Rozběhla se k ní Hermiona. ,,Jste v pořádku?"
,,Já ano, ale on mi zdrhnul! Musím ho najít a předvést. Azkaban ho tentokrát nemine," řekla rozhodně, pak se však zamyslela. ,,Ale jak to řeknu Molly?"
,,Molly to zničí, Bello, nechte ho jít. Nevrátí se. Bude si myslet, že jej teď ministerstvo hledá za to, že napadl bystrozorku a někam se ukryje. Nikomu se nic nestalo a on... třeba to vzdá. Dejme mu ještě jednu šanci, kvůli Molly," naléhala na ni Hermiona a Bella si povzdychla.
,,Dobře, děláme to pro Molly, avšak pokud se ještě objeví blízko tebe nebo udělá nějakou botu, navrhnu mu dekádu natvrdo," zamračila se.
,,Díky," usmála se mírně Hermiona a vydaly se zpátky dovnitř. Hermiona se posadila na gauč. Neměla už chuť nic jíst, celá se třásla. Bellatrix se posadila vedle ní a objala ji okolo ramen.
,,Chceš, abych tady někoho poslala? Přes noc? Aby ses nebála?" Hermiona přikývla. Ovšem, že by raději Bellu, ale nevěděla jak to říct, aby to nevyznělo špatně. ,,Někoho sem pošlu," pousmála se. ,,Děkuji za výborný oběd, Hermiono. V pondělí se uvidíme na cvičišti. Ale teď už půjdu, mám ještě nějaké vyřizování," zalhala a postavila se. Ve skutečnosti ji doma čekala Andromeda a ona se nemohla dočkat, až ji opět políbí.
Hermiona se pousmála. ,,Děkuji ještě jednou, Bello. Dobrá, tak v pondělí. Mějte se hezky," řekla a vyprovodila Bellu před dům, odkud se přemístila zpátky domů. Tam už ji Andromeda očekávala a jakmile ji uviděla, rozběhla se k ní a políbila ji na rty.
,,Tohle byla věčnost!"
,,Opravdu? A to jsem byla pryč jen hodinu a půl," zachechtala se a její smích přerušil další polibek. ,,Tolik touhy, tos musela v sobě hromadit celé roky," nadzvedla ji, zatočila s ní a políbila ji zpátky. ,,Chceš mě cítit, drahá?" Zeptala se a šla s ní k posteli, na kterou ji položila, Andy se ušklíbla.
,,Ano prosím," skousla si spodní ret.
,,Tvé přání je mým rozkazem," odpověděla Bella a skryla je obě pod peřinou.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama