Kapitola Šestá: První kouzelnická válka (část třetí)

9. června 2017 v 10:58 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
,,Tiberie, předpokládám, že by sis rád vyžehlil, cos zpackal. Mám pro tebe úkol a tentokrát nemůžeš neuspět. Pettigrew leží u Munga. Ta drzá bystrozorka Bellatrix Blacková jej určitě bude chtít vyslechnout. A já chci, aby ses ty k němu dostal dříve a přivedl ho sem. Nepotřebujeme, aby jí vyžvanil, že víme o Fideliově zaklínadle. Před domem Potterových by byl zástup bystrozorů a to je to poslední, co ještě potřebujeme," Tiberius přikývl, na nic nečekal a přemístil se před nemocnici. Prošel přes recepci a nenápadně vklouzl do jeho pokoje. Když ho Peter uviděl, zhrozil se.
,,Nechte mě!" Schoval se pod peřinu.
,,Sklapni! Jestli zjistím, žes Blackové něco řekl, jsi mrtvý!" Přiblížil se k jeho posteli.
,,Nic jsem neřekl, přísahám!" Tiberius ho chtěl chytit a přenést se, když vtom se rozletěly dveře.
,,McLaggene! Běž od něj!" Ve dveřích stála Bellatrix a mířila na něj hůlkou. McLaggen se ušklíbl a před sebou držel napřaženou tu svou. Bellatrix se zatoulaly myšlenky k její sestře. Nemohla odolat, najednou to z ní vypadlo.
,,Kde je Andromeda?"
,,Andromeda?" Uchechtl se.
,,Ano, má sestra Andromeda!" Zavrčela. McLaggenovi hrál na tváři posměšný úšklebek.
,,Ty nějakou máš? Nejsem si jistý, ale když jsem Andy viděl naposledy, měla jen jednu sestru," Bella si odfrkla, ale uvnitř ji to zabolelo. Pettigrew se stále schovával pod peřinou, jen oči mu vykukovaly ven. Bella s Tiberiem na sebe mířili hůlkami.
,,Chci s ní mluvit!" Řekla rozhodně, Petera jako by si nevšímala.
,,Mmm," dělal, že se zamýšlí. ,,Ale ona s tebou ne," ušklíbl se a udělal krok k Peterovi.
,,Ještě jeden krok a omráčím tě!"
,,Nebo možná dříve já tebe," řekl, chytil Petera a i s peřinou se s ním chystal přemístit pryč. Bella to však vycítila, skočila k nim a stačila se McLaggena chytit dřív, než se přemístil. Všichni tři se objevili před Malfoy Manor.
,,Tos neměla, Blacková!" Mířil na ni stále hůlkou, Pettigrewa držel zezadu pod krkem.
Bella se ušklíbla. ,,Já? To tys právě udělal chybu. Řekni mi, poděkoval by ti tvůj pán, kdybych se teď přenesla a sdělila bystrozorům, kde se schováváte? Za minutu tady můžou být a všechny vás odvést do Azkabanu," ušklíbla se na něj a když uviděla strach v jeho očích věděla, že má vyhráno. ,,Nebo mi sem hezky zavoláš Andromedu. A žádné triky! Nebo se přemístím!" Tiberius se zamyslel. Věděl, že druhou chybu už by mu Voldemort neodpustil. Nejspíše by udělal z Andy vdovu a ta představa, že by ji pak měl sám pro sebe, se mu dvakrát nezamlouvala. Věděl, že nemá na výběr.
,,Dobrá tedy, počkej tady!" Řekl nasupeně a přenesl se i s Peterem přímo do sídla. Bella se skryla za nejbližší strom a byla ve střehu, kdyby se snad pokusil ji podrazit. Tiberius si vzal Andy bokem.
,,Zvoral jsem to."
,,Jak to myslíš?" Nechápavě se na něj dívala. ,,Vždyť je Pettigrew tady!" Tiberius zakroutil hlavou.
,,Bellatrix se mě chytila, když jsem se sem přenášel. Byla tam, překvapila mě. Vyhrožuje, že když tě neuvidí a nepromluví si s tebou, tak tady naběhne s bystrozory."
Andy se zamračila. ,,Ty jsi vážně pitomec! A kde je teď?"
,,Venku."
,,Fajn! Jdu ti zachránit kůži! A Lacertě otce!" Naštvaně se přemístila před Manor.
,,Andy?" Vyslovila Bella nevěřícně její jméno a Andy se otočila. ,,Andy..." rozešla se k ní a chtěla ji obejmout, ale v poslední chvíli si to rozmyslela a odkašlala si. ,,Proč? Proč jsi se dala na jeho stranu?"
Andy si ji přeměřovala pohledem. ,,Protože on tady byl, když nikdo jiný ne. Protože on mne zachránil, udělal pro mne první poslední a já jsem mu za to neskonale vděčná. Budu mu sloužit, dokud mě on sám bude potřebovat. Ale kdes byla ty, Bello? Když jsem tě nejvíce potřebovala? Neodpovídej, odpovím si sama. Prostě jsi se na mě vykašlala. Ve skutečnosti jsi nemohla Teda po mém boku ani vidět, že je to tak? Byla to taková tvá pomsta za to, že jsem byla šťastná a ty ne. Jak se vůbec opovažuješ přijít mi po tom všem na oči? Kde bereš tu drzost po tom, cos udělala? Dalas mi slib, který jsi porušila! Jsi lhářka a já lháře nenávidím! Nenávidím tebe! Už nejsi má sestra!"
,,Ale tak to nebylo! Nešlo to, Andy, nemohla jsem. Víš, jak těžké pro mě bylo získat to málo, co jsem měla? Kdybych přišla o ochranu Moodyho a Brumbála, otec by mě zabil, nemohla jsem to riskovat. Nečekám, že to pochopíš," zakroutila hlavou. ,,Ale tohle? Andy, Tom Riddle dělá hrozné věci, vraždí nevinné! Sakra, máš ty vůbec ponětí? Víš o tom vůbec?" Doufala, že jí řekne že ne, ale Andy na to nereagovala.
,,Jestli se sem hodláš vrátit i s bystrozory, mysli na to, jak já i tvá malá sestra Narcissa budeme trpět. Jak nás vysávají Mozkomoři. Jak nám dávají polibek. Tohle by sis přála? Ale možná ano. Ty mě totiž nesneseš vidět šťastnou, ale hádej co? Já jsem, protože tady mám svou rodinu. Sestru, manžela, matky, dceru. Jsem vážená a vysoce postavená, mám moc. Ano, já mám za co bojovat," vzala Bellu za bradu a přiblížila se k jejím rtům. ,,Tvé patetické city, které nemohly být naplněny. Řekni mi, Bellatrix, žiješ vůbec s někým nebo stále jen v malém bytě se psem? Hádám, že ne. Že jsi se nikdy nepřenesla přes své pocity," stála u ní tak blízko, svými rty se téměř dotýkala těch jejích. Belle začalo bušit srdce, v mžiku se jí vrátily pocity, které k ní vždy chovala.
,,Andy..." vzdychla.
,,Ano? Copak by sis přála? Chtěla bys ode mě něco, Bello?" pohladila ji po tváři. Dívala se jí přímo do očí. Stačilo se přiblížit o pouhý centimetr a jejich rty by se spojily. Bellou projížděly vlny vzrušení. ,,Také jsem si před lety něco přála, prosila tě, chtěla jsem to víc než cokoli, ale tys mne odmítla," pustila jí bradu a odtáhla se. Dívala se na Bellu ledovýma očima. ,,Už tě nechci v životě vidět, Bellatrix. Smiř se s tím. Pro mě jsi prostě mrtvá," Bellu tato slova zasáhla jako dýka do srdce. ,,A pokud nechceš vidět mě a Cissy trpět, radím ti, abys držela jazyk za zuby," dodala a přemístila se pryč. Andy si byla jistá, že Belliina láska k její osobě a láska k Narcisse jí nedovolí to udělat. Věděla, že nic neřekne. Nikdy by je neohrozila na životě. Andy si vzala svého manžela bokem.
,,Příště rozmýšlej, co uděláš a pak čiň. Mohls nás ohrozit. V tento den se už nesmí nic pokazit, Tiberie, jasné? Jestli se to dozví Tom, tak budu nejspíše vdovou!" Zavrčela a nespokojeně vešla do místnosti, kde z Petera zkoušeli tahat další informace.
,,Tak co?" Posadila se. ,,Opravdu nikomu nic neřekl?"
,,Zdá se, že ne," odpověděl jí Lucius Malfoy.
,,To je dobře, protože teď, můj milý, patříš na naši stranu," řekla Andy se zlým úšklebkem a přehodila si nohu přes nohu.
~ ~ ~
Bellatrix bylo mizerně. Ta žena, která před ní stála, to už nebyla její Andy. Ta Andy, kterou tolik milovala, ta starostlivá, milá a usměvavá dívka. Ta byla pryč. Zůstala tato chladná a pomstychtivá žena. Alespoň to si Bella myslela. Netušila, co se Andromedě po jejich setkání skutečně honilo hlavou. Netušila, že ji Andromeda nemohla dostat z hlavy, že se její, už tak zlomené srdce, při jejích vlastních slovech ještě více nalomilo. Přenesla se domů. Šla se projít s Eliotem, aby přišla na jiné myšlenky. Musela dostat Andru z hlavy a soustředit se na to, co měla před sebou. Přišla o jediného svědka a neměla nic, čeho by se mohla chytit. Ovšem, mohla říct Moodymu, kde se skrývají, avšak neudělala by to. Nemohla by své sestry ohrozit, na to je moc milovala. Najednou se obloha zatáhla. Bellatrix zvedla hlavu a v ten moment věděla, že je něco v nepořádku. Eliot to vycítil taky a začal štěkat. Marlene si zrovna chystala potřebné věci k Potterovým, když se dveře jejího domu rozletěly. Dole uslyšela křik jejích rodičů. Vzala hůlku a běžela po schodech dolů. Před ní na zemi ležel její otec a měl doširoka otevřené ústa i oči. Její matka se krčila v koutě. Marlene zalapala po dechu. Před ní totiž stál samotný Lord Voldemort.
,,Marlene, uteč!" Zakřičela na ni její matka, Marlene však jako by to ani neslyšela. Byla v šoku a dívala se na svého otce.
,,Leda tak do hrobu," ušklíbl se Tom a vyslal na ženu smrtící kletbu. Ta ještě stačila zakřičet: ,,Běž!" A pak už se jen dívala na Marlene svýma mrtvýma očima. Ta na své rodiče upřeně hleděla a nebyla schopná se pohnout. Slzy jí stékaly po tváři. Nezmohla se už na nic. Jediné, co viděla, byl záblesk zeleného světla, který mířil přímo k ní. Zavřela oči a řekla si, jak nádherný život měla a proč nikdy nepřijala Siriusovo pozvání ven. Její poslední myšlenky byly s ním. Jakmile ji kletba zasáhla, padla na zem a její bezvládné tělo se skutálelo ze schodů dolů. Po tvářích jí stékaly poslední slzy. Sirius byl zatím u Jamese a Lily a nervózně se díval na hodinky.
,,Už by tady měla být- před dvaceti minutami. Kde sakra vězí?"
Lily se dívala z okna. ,,Nevypadá to moc hezky. Myslím, že už něco začalo," řekla a tiskla k sobě malého Harryho.
,,Klid brachu, určitě bude v pořádku. Víš, jak dlouho to ženským trvá, než se vypraví ven," poplácal ho James po rameni.
,,Snad máš pravdu, ale stejně si myslím, že bych ji měl zkontrolovat."
,,Ovšem, jen běž. My to tady mezitím zvládneme," ujistil ho James a Sirius přikývl.
,,Budu pryč nanejvýš pět minut," odpověděl a přemístil se před dům McKinnonových. Už na první pohled věděl, že něco není v pořádku. Dveře byly totiž pootevřené. Rozběhl se dovnitř s hůlkou připravenou a když uviděl před sebou tu hrůzu, neudržel se na nohou. Musel se chytit dveří.
,,MARLENE!" Zakřičel a klekl si k ní. ,,Marlene vstávej!" Křičel a třásl s ní, ale uvnitř věděl, že už se nikdy neprobudí. Nakonec si ji přitulil k sobě a propukl v pláč. ,,Miluju tě, Marlene, miluju," říkal mezi vzlyky a políbil ji na rty. Byl to polibek, který nikdy jeden druhému nedopřáli, ale po kterém oba ze srdce toužili. Byli však moc paličatí na to, aby si přiznali, že jeden druhého miluje silně a upřímně. Sirius ji k sobě tiskl a netušil, že právě teď se k domu jeho přátel blížil Lord Voldemort.
~ ~ ~
Andromedě bylo přikázáno, aby zůstala s rodinou. Tom nemohl riskovat, že by se jí cokoli stalo. Na to ji moc miloval. Byla jeho největší oporou a jedinou pravou přítelkyní. Nikdy by ji nemohl vystavit skutečnému nebezpečí. Ostatní, včetně Tiberia, do terénu poslal. Po skupinkách měli překvapit členy řádu a jejich rodiny, nejlépe je všechny pozabíjet. Venku nastal krutý boj na život a na smrt.
,,Drahoušku, celá se třeseš," podala Leticia Andromedě deku.
,,Děkuji," usmála se na ni, Leticia jí konejšivě stiskla rameno a usmála se na ni.
,,Budou v pořádku," Andy jen přikývla. Nesnesla pomyšlení, že Tiberius s Tomem jsou tam venku, bojují a ona sedí na Black Manor se svou dcerou, matkami a Narcissou, která právě uspávala uvnitř malého Draca. Andromeda seděla na terase a pozorovala tmavou oblohu. Lacerta jí usínala v náruči.
,,Teplé čaje se nesou," řekla Druella a společně s Minkey před sebou levitovaly několik hrnků. Každému jeden podala a sama se posadila vedle Leticie, která ji objala. Narcissa přišla za nimi a povzdychla si.
,,Tak se to skutečně děje. Čistokrevní a smrtijedi proti mudlorozeným a řádu. Pokud Tom padne, padneme s ním a ztratíme všechno," řekla Narcissa a ohlédla se na postýlku, ve které zrovna spal Draco.
,,Tom nepadne. A tobě ani Dracovi se nic nestane. Nikdy jsi pro smrtijedy nepracovala, nemáš ani znamení, tudíž se nemáš čeho bát," usmála se na ni Andromeda.
,,Já se ale nebojím o sebe. Bojím se o vás, o svou rodinu, o Draca. Jste všechno co mám."
,,Drahoušku, pojď sem," řekla Druella a natáhla k Narcisse ruku. Ta se zvedla a posadila se k matce, která ji schovala do náruče. ,,O nás nikdy nepřijdeš. My tady pro tebe vždy budeme, slibuji."
Andromeda se podívala na spící Lacertu v jejím náručí a jemně ji hladila po ruce.
,,Už jen kvůli tobě musím zůstat silná," zašeptala a dala jí pusu do vlasů.
~ ~ ~
Tiberius s Červíčkem stáli před domem Potterových, zatímco Voldemort vešel dovnitř. První, koho potkal, byl James. Neměl u sebe hůlku, šel dolů, protože si myslel, že jsou to Sirius s Marlene a hůlku si nechal nahoře. Voldemort jej ihned zabil, nestačil ani vykřiknout. Padl tváří k zemi a z očí se mu vytratil život. Voldemort vešel do pokoje, kde stála Lily a skláněla nad postelí malého chlapce. Stála k němu zády.
,,Jamesi, jsou to oni?" Zeptala se a otočila. Jakmile uviděla Voldemorta, nadskočila a tasila svou hůlku, avšak on ji okamžitě odzbrojil a namířil hůlku na dítě.
,,Zabijte mě, ale Harryho ušetřete, prosím!" Žadonila.
Tom se však jen ušklíbl. ,,Musím ho zabít, musím zlomit věštbu," řekl a vyslal na chlapce smrtící kletbu. Lily se postavila mezi ně a kletba zasáhla ji. Padla mrtvá k zemi. Harry se díval vyděšeně na svou matku. Voldemort překročil její tělo, napřáhl hůlku a řekl: ,,Avada Kedavra!"
~ ~ ~
Sirius se po půl hodině přenesl zpátky k domu Potterových. Když uviděl Červíčka s Tiberiem, který byl však zahalen v kápi, takže mu neviděl do obličeje, rozběhl se k němu.
,,T-ty!!! Tys je zradil! Zradil jsi Jamese a Lily! Kvůli tobě je Marlene mrtvá!" Vytáhl hůlku a namířil ji na Petera, když vtom se kolem začali objevoval členové řádu s Brumbálem v čele. Brumbál na nic nečekal a vešel do domu. Tiberius se rychle přenesl pryč. Peter využil toho zmatku a usekl si prst. Sirius na něj nechápavě hleděl.
,,Sbohem, Siriusi," řekl, proměnil se v krysu a v mžiku byl pryč.
,,Odhoď svou hůlku!" Křičela na Siriuse Bellatrix.
,,Bello, to není tak jak si myslíš!" Odkudsi přiletělo odzbrojovací kouzlo. Byl to Moody. V dalším okamžiku už Sirius ležel na zemi a několik bystrozorů na něj mířilo hůlkami.
Albus Brumbál vyšel z domu Jamese a Lily.
,,Je po všem. Pán zla je mrtev," řekl a všichni propukli v nadšený jásot.
------------------------------------------------------------------------------------------------
* ROWLINGOVÁ, Joanne. Harry Potter a Fénixův řád. Překlad Pavel Medek. 2. vyd. [s.l.] : Albatros, c2004. 796 s. ISBN 978-80-00-03276-4. Kapitola Ztracená věštba, s. 770.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama