Kapitola Šestá: První kouzelnická válka (část první)

9. června 2017 v 10:54 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
~ 1981 ~
Uběhlo již deset let od doby, kdy Andromeda přijala znamení zla. Se svým manželem, Tiberiem McLaggenem, měli mnohem důvěrnější vztah než před lety. Projevoval jí patřičnou úctu a lásku a ona mu ji v přiměřené míře opětovala. Nedokázala se však už po Tedovi znovu doopravdy zamilovat. Měla o své srdce strach, to už jí nedovolilo se komukoli otevřít, ale dělala, co mohla, aby dala svému muži šanci, kterou si tolik přál. Věděla, že pro něj láska znamená mnoho. V rodině byla ona ta dominantní. Nedalo se říct, že by byl Tiberius podpantoflák, ale díky Toma měla vždy ve všem poslední slovo. Tom se změnil, převážně vzhledově. Vypadal teď jako lidský had a také díky tomu vzbuzoval u nepřátel strach. Jeho moc stále sílila a běda tomu, kdo ho oslovil jinak, než Lord Voldemort. Andy byla jediná, která si to mohla dovolit. V soukromí si z něj dělala legraci, říkala mu Lord Vojeldort a připadalo jí to náramně vtipné. Tomovi už tolik ne a kdyby měl nějaký nos, jisto jistě by ho nakrčil. Andy před devíti lety porodila dceru, kterou pojmenovali Lacerta. Byla to zelenooká zrzavá holčička, která byla naprostou kopií své matky. Jen oči a vlasy zdědila po svém otci. Za dva roky se chystala nastoupit do Bradavic. Tiberius s Andy doufali, že se dostane do Zmijozelu, avšak nejvíce jim záleželo na tom, aby byla šťastná. Bohužel jí nemohli dovolit vzít si mudlorozeného. Už jen kvůli Toma a jeho přesvědčení. Vždyť přeci oba nosili znamení a bojovali za čistou krev. Andy tomuto přesvědčení o čisté krvi nikdy doopravdy nepodlehla, jen Tomovi hodně dlužila, proto za ním stála v každé situaci a navenek nosila masku chladné a zlé smrtijedky. Její matka s Leticií byly stále spolu. Leticia se přestěhovala na Black Manor a společně tam žily šťastně a spokojeně. Když Andy potřebovala, pohlídaly jí Lacertu. Leticiin syn, Matheas, měl studium v Bradavicích již za sebou. Nakonec se dostal do Mrzimoru, stejně jako jeho matka Abbigail. Našel si děvče a společně s ní žil v domě, který jim Leticia zanechala. Andy se po Cissiině svatbě přestěhovala na McLaggen Manor, který byl i nadále hlavním štábem smrtijedů. Tom tam už prakticky bydlel také. Jeho dům po rodině Gauntů i nadále chátral a on se do něj vracel jen zřídka. Andromeda byla již prakticky jeho rodina a nebýt Tiberia, jeden by řekl, že je jeho manželkou. Cissy žila na Malfoy Manor se svým manželem Luciusem Malfoyem. Před rokem se jim narodil chlapec, kterého pojmenovali Draco. Lucius před lety také vstoupil do řad smrtijedů a přijal jejich znamení, Narcissa však nechala své zápěstí neposkvrněné. Andy na Teda už tolik nemyslela, ani nevěděla, kde je mu konec. Jediné, co se dozvěděla bylo, že se oženil s nějakou ženou z ministerstva, což její srdce naplnilo ještě větším smutkem, avšak i toto se stalo již před lety. O Bellatrix Andy nevěděla zhola nic. Pouze to, že i nadále pracovala jako bystrozorka a byla jednou z nejlepších v celém kouzelnickém světě. Vedoucím oddělení bytrozorů se stal Moody a ona pracovala jako jeho pravá ruka. Eliot už byl velký a Bella si ho vycvičila tak, aby jí pomáhal při vyšetřování. Žila stále v tom samém bytě a stále sama. Měla sice několik známostí, ale žádná netrvala déle, než několik měsíců. Její rodina pro ni byla mrtvá. Nepokusili se ji za ta léta kontaktovat, dokonce ani Narcissa s Andromedou. Ona sama jim už znovu nenapsala. Otočili se k ní zády, zapřeli ji a tím pro ni skončili. Na pohřeb svého otce se dostavila. Stála v přítmí mezi stromy s kápí na hlavě. Přišla se naposledy rozloučit s mužem, který se jí zřekl. Stala se z ní workoholička, obdržela spoustu vyznamenání, odhalila spoustu případů, avšak jeden, ten jediný, který jí stále ležel v žaludku, ten nevyřešila nikdy. Případ stále mocnějšího Toma Riddla a jeho stoupenců.
~ ~ ~
Byl teplý podvečer a Severus Snape seděl v Prasinkách v hospodě U Prasečí hlavy. Patřil mezi smrtijedy, avšak znamení mu zápěstí nezdobilo. Bylo to z důvodu, že jej Lord Voldemort nasadil do Bradavic jako svého špeha a nedomníval se, že by jej Brumbál, současně uřadující ředitel, přijal, kdyby se mu na zápěstí vlnilo znamení zla. Severus cítil, že jeho potenciál není dostatečně oceněn. Přál si vyučovat Obranu proti černé magii, avšak nebylo mu vyhověno. Dostal místo učitele lektvarů po Horaciu Křiklanovi, který zde již učil pouze na půl úvazku a stále dělal ředitele zmijozelské koleje. Snape do sebe nalil další skleničku, když vtom si všiml známého černo-fialového pláště, který tak důvěrně znal. Do místnosti vstoupil Albus Brumbál. Nezdálo se, že by si jej všiml. Vypadalo to, že má naspěch. Vyšel schody k pokojům a do jednoho z nich vešel. Snape na nic nečekal a šel za ním. Postavil se za dveře a pozorně poslouchal. Brumbál se posadil ke stolu, u kterého seděla jakási žena, která působila poněkud neupraveným a neurotickým dojmem.
,,Takže, vy jste pravnučka Cassandry Trelawneyové, té známé jasnovidky?" Začal Brumbál.
,,A-ano, Sibylla Trelawneyová, pane," vykoktala žena.
,,A žádáte o práci v Bradavicích?" Přikývla. ,,Můžete to nějak dokázat, madam?" Sibylla mu věnovala nechápavý pohled. ,,Že jste její pravnučka a věštkyně?"
,,J-jak?"
Brumbál pozvedl obočí. ,,Řekněte mi, co bych si dal dnes k večeři," pochybovačně se na ni díval. Brumbál nikdy nevěřil těmto řečem o jasnovidectví. Pro něj tito lidé byli z velké většiny pouze šarlatáni. Když Sibylla mlčela, chtěl se zvednou a odejít. V ten moment se však stalo něco nepochopitelného. Sibylla byla jako v transu, začala se třást a oči se jí převrátily na druhou stranu. Konečně promluvila, avšak hlubokým hlasem.
,,Příchod toho, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se blíží. Narodí se těm, kteří se mu již třikrát postavili na samotném sklonku sedmého měsíce roku a Pán zla ho poznamená jako sobě rovného, on však bude mít moc, jakou Pán zla sám nezná. Proto jeden z nich musí zemřít rukou druhého neboť ani jeden nemůže žít, jestliže druhý zůstává naživu. Ten, v jehož moci je porazit Pána všeho zla, se narodí, až sedmý měsíc bude umírat..." dořekla, rozhlédla se kolem a zamlaskala.* ,,Říkal jste něco, pane profesore?" Dívala se na něj upřeně. Brumbál však na její otázku neodpověděl.
,,Sbalte si věci, ještě dnes nastoupíte na pozici profesorky jasnovidectví," řekl a přenesl se pryč.
~ ~ ~
Andy si hrála s Lacertou.
,,Lacerto, zlatíčko, nechceš si hrát s něčím jiným? Třeba se svými panenkami?" Dívka zakroutila nesouhlasně hlavou. Andy si povzdychla.
,,Maminko, já se chci procházet a povídat si... uhm... třeba s Antoninem, pokud na mě nemáš čas. Nebo s tatínkem, jestli je doma," Andy se na ni usmála a pohladila ji po vlasech. Ráda by si s ní hrála, ale Tom je svolal do velkého sálu, kde se smrtijedi scházeli, pokud potřebovali projednat něco důležitého.
,,Drahoušku musíme teď všichni na schůzi, víš? Je to důležité," řekla a Lacerta protočila panenky.
,,Kdybych alespoň mohla za babičkami, ty se mi věnují," odpověděla trochu vyčítavě a Andy si povzdychla.
,,Dobře, vezmu tě za babičkami. Oblékni si kabát," řekla, sama si vzala ten svůj a přenesla je na Black Manor.
,,Mami?" Zavolala. Nečekala dlouho a v obývacím pokoji se objevila Druella.
,,Krásky moje," objala je a dala jim pusu. ,,Leticie, máme návštěvu!" Zavolala na ni. ,,Je zrovna na zahradě a něco tam sází. Pořád teď zahradničí, musíte vidět, co všechno nám vyrostlo. Mám dojem, že ty její kytky za chvíli ovládnou celý kouzelnický svět," zachechtala se a zakroutila hlavou. ,,Co si dáte? Andy vínečko? A malá princezna si dá kakaíčko? Nebo tady mám horkou čokoládku a můžu ti na to dát šlehačku," pohladila ji po vlasech a Lacerta se usmála. Měla své babičky opravdu ráda. Chovaly se k ní jako k princezně a rozmazlovaly ji. Matka s otcem sice také, ale v některých věcech byli velmi přísní. Babičky jí však dovolily cokoli si zamanula a podstrkovaly jí různé dobroty a dárky.
,,Čokoládu se šlehačkou, prosím," řekla a zazubila se.
,,Já nic, mám na spěch, díky mami," řekla Andy. Leticia se objevila ve dveřích v teplácích a tričku, obličej měla umazaný od hlíny.
,,Babičkooooo!" Vypískla Lacerta nadšeně a běžela ji obejmout.
,,Mazlíčku můj, pozor, ať si nezašpiníš šatičky od hlíny," dala jí pusu. ,,Copak má oblíbená princezna dnes celý den prováděla, hm?"
,,Hrála jsem si s maminkou, ale pak ji zavolal Tom a ona už neměla čas si se mnou hrát. A tak jsem ji požádala, zda by mě nevzala sem za vámi, protože ty jejich schůze bývají vždy na dlouho. Dokonce ani Antonin neměl tentokrát čas si se mnou hrát," dořekla.
,,A tak jsme tady," usmála se Andy. ,,Omlouvám se, že jsem se dopředu neohlásila, ale vše je tak narychlo. Doufám, že vás neruším."
,,Ale kdepak, drahoušku," řekla Leticia a Druella mezitím postavila před Lacertu na stůl horkou čokoládu se šlehačkou. ,,Moc ráda malou vidím, je to naše malé štěstí," dala jí pusu, Lacerta se usmála a napila se horké čokolády, nos si přitom zašpinila od šlehačky.
,,Moc se přepínáš, Andy. Jsi pohublá, měla by ses najíst," řekla Druella.
,,Ty máš co mluvit," opáčila jí Andy a Leticia se uchechtla.
,,Snažila jsem se ji vykrmit, ale nebylo mi to nic platné."
,,Nejsem o moc hubenější, než ty sama," vrátila jí Druella.
,,Ale ty jsi extrém, drahoušku," dala jí Leticia pusu na tvář, Andy se usmála.
,,Jsem ráda, že vám všechno klape jak má. Omlouvám se, ale budu muset jít. Děkuji za všechno. Nevím, co bych bez vás dělala. A ty Lacerto, buď hodná a babičky nezlob," dala jim všem pusu na rozloučenou a přemístila se zpátky na McLaggen Manor. Vešla rovnou do zasedačky, kde už všichni seděli.
,,Omlouvám se, musela jsem odvést malou k babičkám. Tak o co jde?" Zeptala se a podívala se na Toma.
,,Tady Severus se domnívá, že zaslechl jistou věštbu. Zopakuj tady Andromedě to, cos řekl nám," Severus přikývl a vše znovu vylíčil.
,,A víš to určitě?" Pozvedla Andromeda obočí. Přikývl. ,,Pak musíme zjistit, o kterého chlapce se jedná," podívala se na Toma.
,,Na to samé jsem také myslel. Tady Yaxley může naše chlapce, Dolohova a McLaggena, dostat na ministerstvo, že ano?" Přikývl. ,,Dobře. Takže vy dva prohledáte archivy a zjistíte mi, kdo se narodil na konci července. Musíme zjistit o koho se jedná a zneškodnit ho. Nemůžeme nikomu dovolit, aby ohrozil naši věc, za kterou jsme tak dlouho a tvrdě bojovali."
~ ~ ~
Tiberius s Dolohovem se za pomoci Corbana Yaxleyho dostali na ministerstvo do sekce, kde se ukládaly dokumenty o narození kouzelnických dětí a začali se prohrabávat složkami.
,,Co máš?" Zeptal se Dolohov, když dokončili prohledávání.
,,Pottera a ty?"
,,Longbottoma."
,,Fajn, tak se vrátíme," Dolohov přikývl a přenesli se zpět na McLaggen Manor.
,,Takže?" Zeptala se nedočkavě Andy, když se ti dva vrátili.
,,Máme dva. Jak ale poznáme, který z nich je ten správný?" Zeptal se McLaggen.
,,Navrhuju je zabít oba," odpověděl Dolohov a poškrábal se na hlavě.
,,Ne. Jedno mrtvé dítě se dá ještě svést na nehodu, ale dvě? Brumbál bude vědět, že o té věštbě víme," odpověděla. ,,Možná bych však o něčem věděla. Sirius Black je blízký přítel Potterových. Kdybych si získala jeho důvěru, určitě by mi řekl, co bych chtěla. Vždy jsem byla jeho oblíbená sestřenice. Stačilo by zahrát na city a ty víš, jak to s muži umím," podívala se na Toma a Tiberius sebou ošil.
,,Vážím si tvé snahy, Andromedo, ale je to moc na dlouho a já si nemůžu dovolit čekat."
,,Uneseme tu ženu, která tu věštbu vyřkla! Může nám prozradit, o kterého z nich se jedná!" Napadlo Dolohova.
,,Ta už bude touto dobou dávno v Bradavicích. A tam se nedostaneme. A vyfouknout ji Brumbálovi pod nosem? Nemyslím si," zakroutila hlavou Andy. ,,Avšak něco mě napadlo. Pamatuješ si na Petera Pettigrewa? Malý buclatý chlapec, který věčně lítal za mým bratrancem, Potterem a Lupinem. Páté kolo u vozu. Vždy si přál být jedním z nich, ale myslím, že z něj převážně měli jen legraci. Kdybychom unesli jeho, myslím, že by nám měl toho hodně co vyprávět. A navíc nikdy nebyl nijak odvážný, takže pokud to nepůjde po dobrém, myslím, že mu stačí pohrozit a on zazpívá," ušklíbla se Andy.
,,Zatím nejlepší nápad," řekl Tom. ,,Vy dva se toho ujmete. Přiveďte mi toho Pettigrewa a já si s ním promluvím jako muž s mužem," ušklíbl se.
~ ~ ~
,,Zachraňte je! Jen vy jediný můžete!" Řekl Severus Snape prosebně a ve tváři měl zoufalý výraz.
,,Na to jsi měl myslet dřív, nežs Lily a Jamese vydal Voldemortovi," řekl Brumbál a díval se na něj přísně přes své půlměsícové brýle. ,,Ale uvidíme, co se dá dělat, Severusi. Ovšem budu chtít něco na oplátku."
,,Cokoli," odpověděl Severus rozhodně a upsal se tím k životu špeha pro Fénixův řád. Brumbál navštívil Lily s Jamese a poradil jim, aby použili Fideliovo zaklínadlo a ať udělají Siriuse Blacka strážcem tajemství. Souhlasili, avšak s drobnou změnou. Strážcem tajemství se totiž stal Peter Pettigrew.
~ ~ ~
Dolohov s McLaggenem stáli v jedné okrajové uličce nedaleko Příčné ulice, na které se, dle jejich zdroje, Pettigrew právě nacházel. Zahlédli jej, byl k nim zády. Tiberius jej chtěl překvapit, chytit ho za svetr a přemístit se s ním pryč, avšak Dolohov měl podle všeho svůj vlastní plán. Vyslal na něj omračující kletbu, bohužel však minul. Peter se otočil a když uviděl, kdo to je, začal vřískat na celé kolo. Několik lidí se na něj otočilo, avšak než stačil kdokoli cokoli říct či udělat, Tiberius je oba chytil a přenesl se s nimi na McLaggen Manor.
,,Zbláznil ses? Na cos sakra myslel?" Křičel po Dolohovovi Tiberius.
,,Chtěl jsem ho omráčil ať nevříská!"
,,Na ulici? Za bílého dne? Když nás mohl kdokoli vidět? Gratuluji, docílils totiž pravého opaku! Doufej jen, že nás tam nikdo nepoznal!" Naštvaně popadl Petera a šel s ním do Voldemortova pokoje. Andromeda stála u okna a Tom byl zrovna v části pokoje, kde nedopadalo žádné denní světlo, takže si ho Pettigrew nevšiml. Ten sebou zmítal, ale nebylo mu to nic platné. Dokonce se pokusil Dolohova kousnout, avšak vysloužil si tím jen pořádný kopanec do holeně. Andromeda nad tím kroutila hlavou.
,,Mohli byste se chovat alespoň trochu důstojně?" Dolohov shodil Petera na zem a ten dopadl přímo k nohám Andromedy a naskytl se mu dokonalý pohled. Chvíli tam jen tak ležel a kochal se, než ho Andy skopla na stranu. Vyškrábal se na nohy a v tom se zarazil. Uvědomil si, že tu dámu před sebou zná.
,,A-Andy?" Vykoktal ze sebe ,,T-ty jsi smrtijedka?" Díval se na ni nechápavě. ,,T-to nemůže být pravda! Vždyť ty jsi dobrá duše. Ty a Edward..."
,,TICHO!" Křikla na něj. ,,Už ani slovo! Neopovažuj se toho mudlovského šmejda přede mnou zmiňovat nebo ti useknu ten tvůj drzý jazyk!" Zavrčela. ,,A ano, jsem smrtijedkou a jsem na to hrdá!" Vytáhla si rukáv a ukázala mu znamení, které jí zdobilo ruku a pak si jej opět shrnula. ,,Chci po tobě menší službičku," pozorovala jej bez výrazu. Už to nebyla ta veselá a dobrá Andy, kterou Peter znával. Byla chladná a zlá nebo tak aspoň působila. ,,A můžeš skončit živ a zdráv, či dokonce být jedním z nás, když mi řekneš, co všechno víš o Jamesovi, Lily a jejich synovi," propichovala ho pohledem.
,,N-nic ti n-neřeknu!"
,,Pokud se nemýlím, na škole jsi byl jejich stínem, jejich páté kolo u vozu. Poberti a ten malý tlustý navíc. Nikdy jsi skutečně nebyl jedním z nich, nemám pravdu? Cítil ses tak opomíjen, přehlížen, tak zbytečný. Já ti teď dávám možnost být součástí něčeho skutečného. Něčeho, na co bys mohl být konečně řádně hrdý. Můžeš být víc, než jsi kdy doufal. Dostane se ti poct, o jakých se ti ani nesnilo. Můžeš těm třem ukázat, že je nepotřebuješ, že jsi víc než oni, co říkáš?" Chytila ho za bradu a usmála se. ,,Můžeš mít vše, po čem toužíš," dala mu provokativní polibek na tvář. Periferně viděla, jak se Tiberius zamračil. Tom stál stále stranou, vše pozoroval a musel se pousmát. Andromeda uměla muže vyslýchat, jen co je pravda. Líbilo se mu to. Byla sexy, když se takto zlobila, když ukazovala svou chladnou tvář a když ty nebohé muže sváděla, až podlehli jejímu kouzlu a vyzradili všechno. Peter se k ní instinktivně naklonil, ale Tiberius mu stiskl ruku takovou silou, že se zase uklidnil.
,,Kde se ukrývají? Co je to jejich dítě zač? Má nějakou zvláštní moc?" Zeptala se.
,,Nic ti nepovím, Andromedo!"
,,Když to neřekneš jí, řekneš to mně," ozvalo se za ním a sám Lord Voldemort vyšel ze stínu a ukázal mu svou odpudivou tvář, Peter před nim couvl a v očích měl hrůzu.
,,J-já nic nevím," řekl vystrašeně a Voldemort vytáhl hůlku.
,,Možná ti crucio oživí paměť," řekl a vyslal na něj kletbu. Peter se začal kroutit na zemi v křečích a skuhral.
,,Nic vám neřeknu!" Procedil skrz zuby, avšak stačilo vyslat crucio ještě dvakrát a... ,,Všechno řeknu, je mě už nechte na pokoji! Skrývají se v Godricově dole. Jsou chráněni Fideliovým zaklínadlem a já...já jsem strážce."
Dolohov se rozesmál. ,,Ty? Proč by tebe udělali strážce tajemství? Vždyť nejsi vůbec důležitý," kopl do něj.
,,Možná to je právě ten důvod. Nikdo by nepodezříval jeho. Pokud bychom ho náhodně teď nechytili, nikdy bychom se nedozvěděli, že on je strážcem tajemství. První, kdo by nás napadl, by byl logicky Sirius, avšak mohli bychom jej mučit, ale nikdy by nám to nevyzradil, protože by nemohl," řekla Andy a lišácky se usmála.
,,A jak víme, že je to právě tento chlapec a ne ten Longbottomovic?" Vložil se do toho Tiberius.
,,Proč by jinak byli pod Fideliovým zaklínadlem?" Zaťukala mu Andy na čelo. ,,Je to on," podívala se na Toma, který chtěl odpovědět, ale vtom se do domu přemístilo několik bystrozorů, včetně Bellatrix. Tom na nic nečekal, chytil Andy a přenesl se s ní. Tiberius jim byl v patách, avšak Dolohov se přenést nestihl, Moody po něm mrštil kletbu a on se skácel na zem. Dostali tip. Kdosi viděl, jak Petera unesli smrtijedi a nahlásili to na ministerstvo. Bella si byla jistá, že tentokrát nemůže udělat chybu. Bellatrix Andromedu zahlédla. Nikdo jiný si jí nevšiml, seběhlo se to opravdu rychle, ale ona si byla jistá, že viděla svou sestru. Byla v šoku. Rozhodla se však o tom pomlčet.
,,Tak a máme tě, chlapečku," řekl Moody a držel Dolohova, Bella pomohla Peterovi na nohy.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama