Kapitola Sedmá: Návrat Pána zla (část druhá)

18. června 2017 v 10:25 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
~ 1996-1997 ~
Harryho šestý ročník začal poněkud podivně. U bran stáli profesoři s bystrozory a kontrolovali studentům osobní věci předtím, než prošli bránou do Bradavic. Ve škole přibyl také 'nový' profesor lektvarů, Horacio Křiklan. Harry se stal jeho oblíbencem, jelikož vlastnil knihu s velmi užitečnými poznámkami, která kdysi patřila jistému princi dvojí krve. Harry ten rok dostal velmi důležitý úkol od Brumbála. Ten přivedl do školy Křiklana z jediného důvodu. Aby od něj získal jednu velmi důležitou vzpomínku a tohoto úkolu se ujal právě Harry. Byla to vzpomínka na Toma Riddla, dnes spíše známého po jménem Lord Voldemort. Harry nebyl jediný, kdo měl starosti. Plavovlasá žena aristokratických rysů právě seděla se svou sestrou v domě Severuse Snapea a žádala ho o pomoc. Její syn, Draco, vstoupil nedávno do Voldemortových řad a dostal od něj také nesnadný úkol. Opravit rozplývavou skříň, aby se smrtijedi mohli dostat do Bradavic a také musel zabít Albuse Brumbála. Plánovali Bradavice ovládnout. Měli už pod palcem ministerstvo, Bradavice však stále ne. Snape Narcisse vyhověl. Zavázal se neporušitelným slibem, že pokud Draco neuspěje, sám se ujme onoho úkolu a Brumbála zabije.
~ ~ ~
Bellatrix byla v tomto roce poslána do Bradavic, aby cvičila sedmé ročníky v přemisťování. Každou středu po dobu jednoho měsíce musela být přítomna. Připadalo jí, že jí to Moody udělal naschvál.
,,Bellatrix, mám pro tebe úkol. A bude se ti líbit," zvláštně se na ni zubil a jeho oko se pohybovalo ze strany na stranu.
,,Jaký?" Pozvedla obočí a upila kávu z hrnku, který svírala v dlaních.
,,Půjdeš něco naučit ty flákače do Bradavic. Čekají tě hodiny přemisťování."
Bella se zamračila. ,,Cože? Tohle je nějaký hloupý vtip?"
Moody zakroutil hlavou. ,,A začínáš zítra, každou středu v následujícím měsíci," řekl, zachechtal se a zavřel za sebou dveře.
,,Slečno Blacková," oslovila ji profesorka McGonagallová, když vstoupila i se svým kolegou, Jamesem, do Velké síně, kde mělo probíhat přemisťování. Když Bella uviděla tu chásku, musela si povzdychnout. Rozhlížela se, jestli zde náhodou neuvidí Hermionu, nebyla si jistá, jaký je ročník. K její smůle nikde nebyla.
,,Tak začneme! Na místa a žádné flákání!" Zavelela. ,,Mé jméno je Belaltrix Blacková a tohle je můj kolega James Griffin. Přišli jsme vás něco naučit, takže se postavte na vyznačená místa a jdeme na to!"
Po namáhavé hodině vešla dovnitř opět Minerva ,,Tak co, jak jim to šlo?"
Bella zakroutila hlavou. ,,Nic moc, ale to je napoprvé normální."
Hermiona, Harry a Ron šli zrovna z nudné, všemi neoblíbené hodiny dějin, když vtom si Hermiona všimla Bellatrix. Jejich oči se na okamžik setkaly a Hermiona se usmála.
,,Co tady dělá Blacková?" Zeptala se.
,,Hodiny přemisťování," odpověděl Harry.
,,Myslíte, že ji příští rok taky dostaneme?" Harry se na ni podíval s pozvednutým obočím. ,,Chci říci, je přece zkušená bystrozorka a mohla by nás toho hodně naučit," dodala rychle.
,,A koho to zajímá?" Pokrčil rameny Ron. ,,Mám dostatečnou práci s tím udělat ten projekt do lektvarů a ještě bych měl myslet na nějaké přemisťování? Harry doufám, že mi s tím pomůžeš. Tedy ta tvá magická kniha."
Harry se díval na Hermionu, všiml si něčeho zvláštního ohledně jí a Bellatrix už tehdy na ministerstvu. ,,Chceš se tam jít podívat?" Navrhl jí.
,,J-já nevím," skousla si Hermiona ret.
,,Ale notak. Navíc já a Ron chceme být bystrozory. Možná bychom se jí mohli na něco zeptat," řekl Harry a už táhl Hermionu sebou, Bella si jich všimla a zamračila se.
,,Tak vás tedy uvidíme zase za týden," poděkovala jí Minerva a rozloučila se s ní. Prošla kolem trojice, která ji pozdravila a odešla ze síně.
,,Dobrý den, rád bych se zeptal, u kolik procent lidí vyvolává přemístění z jiného bodu do druhého závrať a jak dlouho bychom to měli cvičit, aby to bylo dokonalé?" Vypadlo z Harryho.
Bellatrix pozvedla obočí. ,,Který že jste vy tři ročník?"
,,Šestý Bell," odpověděl jí Ron. Tykal jí, Bella ho znala od dítěte, byla přítelkyně Molly. Chodila k nim na návštěvy, jednou s nimi dokonce oslavila Vánoce. Dle Molly byla Bella velice laskavá osoba, se kterou si však pohrál osud.
,,Tak to máte ještě rok čas na takové otázky," řekla a podívala se na Hermionu, která v tu chvíli zčervenala. ,,Copak, slečno Grangerová? Zdáte se být nějak nesvá."
,,Ehm, já... nejsem. To jen z té představy přemisťování. A... uh... jak často tady budete?" Skousla si Hermiona ret. Bellatrix se na ni podívala tím vševědoucím pohledem.
,,Proč se ptáš? Chceš si snad se mnou o něčem popovídat?" Hermiona nevěděla, co na to říct. ,,Jestli tě Minerva pustí, můžu tě vzít na čaj ke Třem košťatům a můžu ti odpovědět na to všechno, co máš na srdci," navrhla jí a Harry se vítězoslavně pousmál, Ron vůbec nechápal o co jde.
,,Co máš za otázky, Hermiono? Ty chceš být taky bystrozorka?" Zeptal se Ron, Harry však odpověděl za ni.
,,Nech to být, Rone, dobře? Hermiono, měla bys dohnat profesorku McGonagallovou, než ti uteče," stiskl jí povzbudivě rameno. Hermiona přikývla a rychlým krokem vyšla z Velké síně. Profesorku McGonagallovou zastihla před jejím kabinetem. Zadýchaně k ní doběhla.
,,Paní... uh... profesorko! Já..." špatně se jí to říkalo, protože nemohla popadnout dech, nakonec se nadechla a narovnala se. ,,Mohla bych jít se slečnou Blackovou ke Třem košťatům, abych se dozvěděla, co na mne příští rok čeká a na co bych se měla připravit?"
McGonagallová pozvedla obočí. ,,Slečno Grangerová, proč mě to nepřekvapuje. Ale jistě, proč ne. Jděte."
Hermiona překvapeně zamrkala. ,,Děkuji," řekla a rozběhla se zpátky.
Minerva se uchechtla. ,,Alespoň nám naženete více bodů a Nebelvír zase vyhraje pohár," řekla si pro sebe.
Hermiona doběhla zpátky k nim. Harry si zrovna povídal s Bellou.
,,Tak můžeme," usmála se. Bella přikývla a společně vyšly ven před hrad.
,,První přemístění?" Zeptala se Bella.
,,Ano," odpověděla jí Hermiona nervózně.
,,Nemusíš se bát. Sem tam někdo někde nechá ucho nebo prst, ale na to se neumírá, že?" Zachechtala se a Hermiona naprázdno polkla. Bell ji vzala za ruku a přenesla se s ní do Prasinek. ,,Tak co?" Ušklíbla se, když uviděla, jak se Hermiona chytila za břicho.
,,A-ale jo, dalo se to," mračila se a do toho se snažila usmát, takže vytvořila poměrně vtipnou grimasu, nad kterou se Bella musela zasmát. Vešly dovnitř a usadily se. Obě si objednaly máslový ležák.
,,Takže co máš na srdci? A neříkej mi, že nic, protože si myslím, že to tam máš už nějakou dobu," řekla Bellatrix a napila se.
,,Já," nevěděla jak začít. Sevřel se jí žaludek a slova z úst se jí vytratila, takže seděla naproti Belle s otevřenou pusou a koukala se na ni. Chtěla jí říct, jak moc se jí líbí, ale nemohla vydat ani hlásku, takže vypadala poměrně hloupě.
Bella si povzdychla a zakroutila hlavou. ,,Hele, drahoušku. Když to neřekneš ty, řeknu to já. Jsi moc roztomilá, Hermiono, krásná a chytrá dívka, ale to poslední, co teď potřebuju, je zamilované mládě, které se bude snažit být tam, kde jsem já," řekla jí na rovinu a dopila svůj ležák. ,,Takže pokud nemáš na srdci nic jiného, vezmu tě zpátky do hradu," věděla, že to vyznělo krutě, ale sama už ani netušila, jak to ve vztahu chodí. Za ty roky samoty už na tohle byla zvyklá a nechtěla, aby Hermiona byla jednou z jejích zastávek na jednu noc. Na to byla moc dobrá. Nemohla jí dát to, co chtěla a ani si nemohla od ní nic vzít. Tedy mohla. Stačilo by jediné slovo a Hermiona by před ní zvlhla a rozevřela se jako kvítek před sluncem, ale to ona nechtěla.
Hermionu to zabolelo. ,,Já už ani nevím, co jsem chtěla. Byla hloupost sem chodit," postavila se, svůj ležák ani nedopila. ,,Do Bradavic dojdu po svých," dořekla a vyběhla ze dveří. Venku se rozbrečela. ,,Co jsem si sakra myslela?" Zeptala se sama sebe a utřela si slzy, protože neviděla na cestu a omylem do někoho vrazila. ,,Omlouvám se," pípla, ani se nezastavila a rychlým krokem pokračovala v cestě. Kdyby si však onu ženu pořádně prohlédla, zjistila by, že to byla Andromeda. Ta se svým vnukem Perseem stavěla venku sněhuláka. Potřebovala si vyčistit hlavu. Odejít na okamžik od všeho, co se kolem ní dělo.
,,Perseusi, opatrně a opovaž se po mně zase házet koule," mírně se usmála. Byla zahalená v černém plášti a na hlavě měla kápi. Na zádech se jí leskla tři bílá kolečka od toho, jak po ní Perseus házel sněhové koule.
Bellatrix si povzdychla. ,,Tak tohle šlo jako po másle," řekla si pro sebe sarkasticky, zaplatila a vyšla ven. Rozhlédla se a uviděla, jak na ni letí koule a jen tak tak uhnula. ,,Pozor chlapče, ať někoho nezraníš," řekla Bella a usmála se na Persea. V Andy zatnulo, Bella ji však nepoznala. Prošla kolem ní, aniž by věděla, kdo je. Zvláštní věc ten osud, pomyslela si. Bella se přemístila domů. Dnes už měla volno a klid. Což se však nedalo říci o Tomovi a ostatních smrtijedech.
~ ~ ~
,,Jdu s vámi a tečka!" Křičela Andromeda, když se vrátila zpátky domů. Dnes večer Voldemort plánoval získat Bradavice.
,,Ale pán si to nepřeje," odpověděl jí Dolohov, kterého se podařilo dostat z Azkabanu. Díky Voldemortovi uprchl on i spousta dalších smrtijedů.
,,S tím si to vyřídím sama. Nebudu sedět doma a pozorovat mou matku jak plete, zatímco vy budete bojovat!"
,,Ale-"
,,Žádné ale, Antonine! Jestli chceš, tak se koukej na moji matku sám jak plete. Usneš po deseti minutách," sykla a odešla z místnosti. Byla rozhodnutá tam jít. Nechtěla tu jen tak sedět. V tom Toma poslouchat nebude. Jak si umínila, tak také udělala. Přemístili se na smluvené místo a prošli rozplývavou skříní přímo do Bradavic. Bradavice byly tiché. Andy se rozhlížela a vzpomínala na léta, kdy sama tuto školu navštěvovala. Na okamžik se jí zmocnila nostalgie. Když vystoupali na Astronomickou věž, uviděli Draca, jak míří hůlkou na Brumbála.
,,Jak zvláštní, že zrovna tak mocný čaroděj, jako jste vy, Brumbále, je teď zcela bezmocný," řekla Andy, když vystoupala schody.
,,Dobrý večer, Andromedo," usmíval se na ni. ,,Také hrdě nosíte znamení?"
Andy si vyhrnula rukáv šatů. ,,Krásné, že ano?" Ušklíbla se.
,,Dokonči to, Draco!" Řekl Dolohov, který už ztrácel trpělivost. Andy, i když to nedávala na sobě znát, s tímto nesouhlasila. Brumbála odjakživa obdivovala, ale nehodlala jít proti někomu, kdo jí tolik pomohl, proti Tomovi. Brumbál, jako by jí četl myšlenky, se na ni konejšivě pousmál.
,,Ustup Draco," řekl Severus, který se náhle odněkud zjevil. Pozvedl hůlku a namířil ji na Brumbála. Andy na něm poznala, že s tím bojuje stejně jako ona sama.
,,Severusi, prosím," řekl Brumbál polohlasem.
,,Avada kedavra!" Zakřičel Snape a Andromeda odvrátila zrak. Brumbálovo tělo se snášelo z věže dolů na školní pozemky. Andy se celá chvěla. Nesměla to však dát najevo, a tak nasadilo opět svou chladnou masku, vytasila hůlku a namířila ji na oblohu.
,,Morsmordre!" Na obloze se objevila lebka s hadem. ,,Pojďme," zavelela, avšak odešla jako poslední, nasadila si kápi a pohlédla z věže dolů. ,,Odpočívejte v pokoji, Albusi Brumbále," řekla a odešla za ostatními smrtijedy. Všichni šli směr k Zapovězenému lesu. Cestu z Bradavic si smrtijedi užívali, rozbíjeli vše, co jim přišlo pod ruku, Draco se na to díval s bolestí, Andy na něm viděla jeho strach a objala ho kolem ramen. ,,Draco, musíš být silný," ten se od ní však odtrhl. Hrdý po otci, pomyslela si. Najednou se všichni otočili, slyšeli, jak za nimi kdosi běží a nahlas křičí. Byl to Harry Potter.
,,Snape!!!! On vám věřil!!! A vy jste ho zradil!!! Sectum Sempra!" Snape kletbu odrazil.
,,Používáte proti mně má vlastní kouzla? Ano, já jsem princ dvojí krve!" Řekl a odkopl mu hůlku.
Smrtijedi tu noc slavili velké vítězství. ,,Drazí přátelé," začal Voldemort. Dnes jste prokázali velkou odvahu a vyhráli jste pro mě důležitou bitvu. Válka nás však teprve čeká. Ale teď, když je Brumbál pryč a Bradavice jsou naše, řekl bych, že máme téměř vyhráno. Stačí už jen chytit a zabít toho kluka, Harryho Pottera.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama