Kapitola Osmá: Čtyři zakladatelé (část první)

2. června 2017 v 13:04 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession I
~ Some are born great, some achieve greatness, and some have greatness thrust upon them. ~
- William Shakespeare
Bellatrix se dalšího rána probudila velmi časně. V ložnici byla opravdová zima, jelikož přes noc někdo zapomněl zavřít okno. Protáhla se a vylezla z postele. Venku dopadaly vločky na zamrzlé jezero a starý školník Filch před vstupním vchodem odhrabával sníh. Bellatrix nikdy nepochopila, proč to dělá. Stačilo, aby někdo z vyučujících mávl hůlkou a problém by byl vyřešen. Avšak Filch, místo toho aby někoho požádal, si raději časně ráno přivstal a šel ven dělat zbytečnou práci. Zakroutila hlavou a okno přibouchla. Když se znovu otočila, uvědomila si, že něco není v pořádku. Andromeda. Její postel byla prázdná. Bellatrix se zamračila a k posteli se sehnula. Byla ještě teplá, takže musela odejít teprve před chvílí a ani se nemusela ptát, kam tak brzy po probuzení mohla jít, bylo jí to úplně jasné. Šla za tím mudlovským šmejdem Tonksem. Určitě ho chtěla ještě vidět předtím, než odjede domů. Jen ať se rozloučí, ušklíbla se Bellatrix pro sebe. Andromedu totiž doma čekalo veliké překvapení, o kterém prozatím neměla ani tušení. Narcissa ještě spala. Bellatrix k ní přistoupila, posadila se na okraj postele a přikryla ji.
,,Už jako malá holčička jsi se odkopávala," zašeptala, s úsměvem se k ní naklonila a na tvář jí věnovala letmý polibek. Narcissa se trochu ošila, ale neprobudila se. Bellatrix si k ní lehla, přitulila se a hladila ji po vlasech. Cissy jako by to cítila a ze spánku se usmívala. Vtom vešla Andromeda a na tváři jí hrál spokojený úsměv. Bellatrix se usmívala také. Ne však proto, že by byla ráda za sestřino štěstí, ale proto, že mělo brzy skončit.
,,Rozloučila ses pořádně?" Ušklíbla se Bella a vstala z postele.
,,Neloučili jsme se na dlouho," stále se usmívala Andy.
,,To bych neřekla."
,,Jak prosím?" Podívala se Andromeda konečně na ni a pozvedla nad jejími slovy obočí. ,,Jestli chceš, tak to otci řekni. Alespoň mi dá další záminku, abych se na tuto rodinu vykašlala." Bellatrix se nahlas rozesmála a zapříčinila tím, že sebou Cissy trhla a zmateně se začala rozhlížet kolem.
,,Nemusím mu říkat vůbec nic. Jak moc dobře víš, já už zasnoubená jsem. Za kouzelníka z dobré rodiny s vysokým postavením. Ty, na druhou stranu, ještě ne. Máš vybraného manžela, stejně jako Narcissa, avšak oficiální oznámení ještě neproběhlo. Zatím," řekla Bella a vytáhla ze své kapsy dopis, který Andromedě s úšklebkem podala. ,,Tohle přišlo dnes ráno. Čeká nás veliká hostina a podle toho, co matka píše, tak se na tebe Tiberius velice těší. Snad nebudeš mít na ruce větší diamant než já. To bych nesnesla," usmála se na ni a zamrkala. Andromeda se zamračila, dopis si očima projela a udělalo se jí mdlo. Musela se posadit. Jako by najednou bylo všechno jinak. Když o tom její rodiče mluvili, znělo to tak vzdáleně, tak nereálně, avšak teď to měla černé na bílém. A už zítra večer. Nevěděla, co dělat. Cítila se zoufale. Najednou jako by z jejího života vyprchalo všechno štěstí. Ještě před chvílí byla v Tedově náruči a slibovala mu, že se k němu brzy vrátí. Vtipkovali o tom, jak bude muset přežít setkání se svou rodinou, jak budou znovu mluvit o čisté krvi, pomlouvat ostatní a vychloubat se tím, co mají. Andromeda napodobovala tetičku Walburgu a společně se tomu smáli a věděli, že brzy budou zase spolu. Avšak v tento okamžik už si tím tolik jistá nebyla.
,,Copak, Andy, je ti špatně?" Zatvářila se naoko starostlivě Bella. Narcissa seděla v posteli a nešťastně Andy pozorovala. ,,To bude určitě tím, že tě ta špína nakazila nějakou mudlovskou nemocí. Ničeho se neboj, tvá rodina už se o tebe postará," vítězně se na ni usmívala a konejšivě ji pohladila po rameni. ,,Měla by sis zabalit, za chvíli vyrážíme."
Celou cestu vlakem neřekla Andromeda ani slovo. Dívala se z okna a byla ponořená do svých myšlenek na Teda a na její zítřejší zásnubní večírek. Měla chuť z jedoucího vlaku vyskočit a utéct zpátky do Bradavic, ztratit se v Edwardově objetí. Jeho slova útěchy jí zněla v uších. Dromedo, všechno bude zase v pořádku, jsem tady s tebou. Zhluboka se nadechla, aby zahnala slzy. Všimla si, že ji Narcissa pozoruje. Když se jejich oči setkaly, konejšivě se na ni usmála. Andy jí úsměv oplatila. Bellatrix a Lucius se o něčem zaujatě bavili a jich si nevšímali. Andy věděla, že je její malá sestřička na tom stejně mizerně jako ona sama. Přesedla si vedle ní a objala ji. Cissy jí položila hlavu na rameno a Andy ji hladila po jejích plavých vlasech. Bellatrix se na ně podívala, ušklíbla se a dále se věnovala Luciusovi.
Jakmile vlak zastavil, vystoupili z něj a bez jediného pohledu na své spolužáky, s hlavou vztyčenou vzhůru, důležitě a aristokraticky kráčeli ke své rodině, která je na nástupišti již očekávala.
,,Otče, matko," pozdravila je Belaltrix. Narcissa matku objala a dala jí pusu na tvář, stejně tak Regulus. Andromeda pouze přikývla na pozdrav, protože byla myšlenkami úplně někde jinde a v její tváři bylo vidět znepokojení.
,,Děje se něco, Andromedo?" Oslovil ji otec, který si všiml její neklidnosti.
,,Ve vlaku se jí udělalo špatně," odpověděla Bella místo ní. ,,Potřebuje si na chvíli lehnout a bude zase v pořádku.
Cygnus si Andromedu zkoumavě prohlížel. ,,V to doufám, jelikož se zítra koná tvůj zásnubní večírek. Jdeme přímo k mé sestře na Grimmauldovo náměstí, tam si můžeš odpočinout," odpověděl otec a pokynul skřítkům, aby vzali jejich zavazadla. Bellatrix kývla Luciusovi na pozdrav. Nikterak se s ním neloučila, jelikož se měli příští večer znovu potkat na večírku. Až doteď neměla čas, aby mu povyprávěla o knize, doufala proto, že si najdou chvilku osamotě, aby mu vše mohla vylíčit.
~ ~ ~
,,Bellatrix, drahoušku," objala ji teta Walburga ve dveřích. ,,Pojďte dál," usmívala se na svou rodinu mile a pokynula jim, ať vstoupí. ,,Kráturo!!!" Zakřičela na skřítka, který byl v mžiku u ní.
,,Volala mne paní?" Poklonil se jí.
,,Odnes ty kufry," odpověděla a dále si ho nevšímala.
,,Ovšem, má paní, je to pro Kráturu čest sloužit starobylému rodu Blacků."
,,Andromedo, drahoušku, jak se těšíš na svůj zítřejší zásnubní večírek?" Usmívala se na ni teta a Andy sebou ošila.
,,Nemohla ani dospat," odpověděla za ni Bellatrix a na Andy se ušklíbla. ,,Teto, kde je strýček?"
,,Není tady. Je stále na ministerstvu, vrátí se až večer, proč se ptáš?"
,,Jen tak, chtěla jsem ho pozdravit," pousmála se na tetu. Ve skutečnosti právě na tuto chvíli čekala. Až bude strýček pryč a ona se nenápadně vytratí do jeho pracovny k myslánce, jak také po obědě učinila. Řekla, že se jde projít a jakmile se za ní dveře strýcovy pracovny zavřely, zabezpečila je odpuzovací kouzlem, aby se nestalo, že jí někdo vyruší. Přistoupila k myslánce, vylila do ní obsah malé ampulky a naklonila se nad ni. V tu chvíli pracovna zmizela a Bellatrix se objevila na okraji malé vesničky v severní Anglii. Před ní seděl asi třináctiletý chlapec s krátkými černými vlasy a svýma výrazně zelenýma očima upřeně sledoval žábu, která před ním poskakovala. Rozevřel ruku, ze které mu najednou vyskočila další žabka, tentokrát o něco menší a zelenější.
,,Ať nejsi sama, žabičko," řekl, pohladil ji po hřbetě a rukou vykouzlil malé zelené obydlí. ,,A ať máte kde bydlet a mít další malé žabičky," chtěl je dát do domku, když v tom mu na něj někdo šlápl. Obě žáby vystrašeně odskákaly do trávy.
,,Jsi špinavý čaroděj, Salazare! Ty a celá tvá rodina! Nemysli si, že to nevíme, pozorujeme tě už delší dobu," šťouchl do něj očividně starší chlapec a další dva stáli za ním a smáli se. Upadl. ,,Zasloužíš si zemřít na hranici!" Udělali krok k němu a on ucouvl.
,,Nechte mě! Nic jsem vám neprovedl!"
,,Ne? Děláš kouzla! Jak máme vědět, že nás nechceš uřknout ve spánku? Nebo nás otrávit nějakým lektvarem, který připravuješ za úplňku z ptačích pařátů a jedovatých hub?"
,,Ale já nic takového nedělám," bránil se Salazar. Starší chlapec se ušklíbl a zvedl jej na nohy.
,,Ale já ti to nevěřím. Věříte mu to, chlapci?" Otočil se na ty dva.
,,Nevěříme!" Odpověděl první.
,,Upalme ho!" Dodal druhý.
,,C-cože?" Vyděšeně se na ně díval Salazar.
,,To zní jako dobrý nápad," ušklíbl se chlapec, který jej držel. Ucpal mu pusu a s pomocí svých kumpánů jej odtáhli dál k lesu, přivázali ke stromu a začali skládat na hromadu kolem něj malé klacíky a seno, které našli okolo.
,,Co to děláte? To nemůžete!" Snažil se vysmeknout.
,,Budeme za hrdiny, když jim povíme, jak strašlivý plán jsi na vesnici chystal a proto jsme tě zastavili dříve, než jsi stačil vyhladit všechny, kteří zde žijí."
,,Ale to je lež! Já nikomu neublížil a ani bych to neudělal!" Zmítal sebou tak silně, že se mu nepatrně povedla uvolnit jedna ruka.
,,Ale ano, dříve či později bys to stejně udělal! Jsi monstrum! A někdo jako ty si nezaslouží žít," řekl chlapec a vzal ze země těžký klacek. Napřáhl se, že jej praští do hlavy, aby nekřičel a někdo z vesnice ho náhodou neuslyšel a nepřišel mu na pomoc, když v tom ho neviditelná síla odmrštila pryč. Chlapec letěl vzduchem dobrých deset stop a zastavil se až o strom vysoko nad jejich hlavami. Z hrudi mu trčela obrovská hrubá větev, oči měl vykulené a z úst mu tekl pramínek krve. Zbylí dva se na Salazara vyděšeně podívali. Ten držel dlaň ve vzduchu před sebou a vypadal, že je v šoku.
,,J-já... nechtěl jsem, byla to nehoda, j-jen jsem se bránil," snažil se jim to vysvětlit, ale ti dva jako by neposlouchali a v mžiku se rozutíkali zpátky k vesnici a cestou hlasitě křičeli o pomoc. Salazar se snažil odvázat. Jednou rukou mu to šlo poněkud ztěžka. Když konečně provaz povolil a on si promnul odkrvenou ruku, uviděl, jak k němu kráčí několik lidí z vesnice. Zpanikařil a dal se na útěk. Běžel lesem a nezastavil se, dokud slunce nezapadlo za obzor. Doběhl až k jedné vzdálené vesničce a protože už téměř neviděl na krok, zaklepal na první dům, který se před ním vytyčil. Otevřel mu chlapec, asi v jeho věku, s vlasy tmavými jako kaštan, délkou po bradu a tmavě hnědýma očima.
,,Godricu, kdo je to?" Zeptal se postarší muž, který se po chvíli objevil ve dveřích. Když uviděl Salazara, promrzlého, s plachým a vyděšeným výrazem, pozval ho dál.
Najednou se okolí začalo měnit. Bellatrix stála v pokoji a před ní seděl na posteli Godric, který se pokoušel o nějaké kouzlo. Bella obdivovala, jak dovedl kouzlit bez hůlky, sama se o to usilovně snažila, avšak marně. A jejich předci to uměli. Přemýšlela, kdy asi mozky čarodějů a čarodějek zakrněly do takové míry, že museli začít používat hůlky.
,,T-ty..." Godric sebou trhl. Ve dveřích stál Salazar a díval se na něj s ústy otevřenými dokořán. ,,Ty jsi čaroděj!" Godric vstal z postele a nevěděl, co má říct, vypadal opravdu vyděšeně.
,,N-ne, to nejsem! Já tady jen... jenom jsem..."
,,Klid," řekl Salazar a mávl rukou. Květina na okně vylétla do vzduchu a levitovala před obličejem jeho přítele.
,,Páni! Ty jsi taky čaroděj!!!" Vydechl Godric a všechen strach jej najednou opustil.
,,Ano. Proto jsem také opustil vesnici. Stala se nehoda a já musel utéct."
,,Takže ta příhoda, že vaši rodinu přepadli banditi a ty jediný jsi přežil, je vymyšlená?"
,,Ano," povzdychl si. ,,Mrzí mě, že jsem vám lhal." Godric však jako by jeho omluvy ani neslyšel, chytil ho za rukáv a táhl jej ven.
,,Kam to jdeme?"
,,Uvidíš! Někoho ti musím představit!" Doběhli k domku na druhé straně vesnice. Byl malý, avšak na jeho zahradě kvetla spousta nádherných květin a ovocných stromů. Salazar měl chuť si utrhnout jedno obzvlášť červené jablko, avšak pouze polkl a svou chuť se pokusil zahnat myšlenkou na to, kdo asi v tomto domě žije.
,,Helgo!" Zaťukal Salazar na malá dřevěná dvířka. ,,Jsi doma?"
,,Dveře otevřela mladá dívka s blonďatými vlasy, extrémně světlou pletí a pomněnkově modrýma očima."
,,Co se děje, Godricu? Hoří snad?" Nechápavě se na něj dívala. ,,A kdo je tohle?" Přeměřila si Salazara odshora až dolů.
,,To je můj přítel, Salazar. Před pár dny se objevil u našich dveří a má rodina se ho ujala. Je jedním z nás." Poslední větu zašeptal a Helga překvapeně zamrkala.
,,Salazare?" Oslovil jej jeho kamarád, avšak ten vůbec nevnímal. Utápěl se v modrých očích plavovlasé dívky a byl pohlcen její krásou. V ten okamžik věděl, že je nenávratně ztracen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama