Kapitola Desátá: Další vražda (část první)

14. června 2017 v 20:22 | Stázka |  Povídka: The Black Obsession I
~ The miserable have no other medicine, but only hope. ~
-William Shakespeare
Poslední dny prázdnin byla Andromeda jako na trní. Toužila vidět Teda, obejmout ho, ujistit se, že je doopravdy v pořádku. Korespondovali si, to sice ano, ale to jí nestačilo. Musela být opatrná, jelikož ji Tiberius pronásledoval na každém kroku. Nosil jí růže, psal básně a předčítal z knih. Andy připadal jako snílek, ztracený romantik, který ji vždy bude brát jako princeznu, která potřebuje zachránit. Povídali si. Andy ležela v houpací síti na zahradě, on seděl u ní a mírně ji pohupoval. Díval se na ni pohledem, jako by snad byla středem celého světa, někdo, kdo si zaslouží veškerou pozornost. Už teď jí dával lásku, kterou nevěděla, bude-li mu ji kdy schopná opětovat a to jí připadalo vůči němu nefér. Bylo moc roztomilé, jak se o ni staral, ale na druhou stranu chvílemi až otravné. Chtěla napsat Tedovi a on jí nedal chvíli klidu. Obávala se, že ji bude takto pronásledovat i ve škole. Hlavně věděla, že pokud by se dozvěděl o Tedovi, zlomilo by mu to jeho romantické srdce. Jakmile se usadili ve vlaku a Narcissa obsadila místo vedle ní, oddychla si. Cítila jistou úlevu, protože zanedlouho měla konečně opět uvidět Teda, byla však zároveň smutná, protože mu musela říct o jejích zásnubách. Zadívala se na svůj prsten a povzdychla si. Sundala si jej z prsu a zastrčila ho do kapsy svého hábitu.
Narcissa se o prázdninách cítila poněkud osaměle. Většinu dní s ní sice byl Regulus, avšak zdálo se, že je myšlenkami úplně někde jinde. Neustále se snažil zastihnout Bellatrix a Narcissa nechápala proč. Sama přemýšlela o tom, co jí Andromeda řekla a rozhodla se, že se Stázce omluví a ten zbývající čas si užije, jak jen může. Budou to nádherné čtyři roky, které jí už nikdo nikdy nevezme.
Bellatrix seděla v druhém kupé s Regulusem a Luciusem, kteří netoužili po ničem jiném, než knihu vidět, avšak Bella neměla v nejmenším úmyslu jim ji doopravdy ukázat. Po zbytek prázdnin seděla zamčená ve svém pokoji a knihu studovala. Po jejím vzoru udělala kopii, která však neobsahovala mocnou magii, nýbrž obyčejná kouzla, která končila kapitolou o kletbách, které se nepromíjejí. Dalo by se říct, že obsahovala černou magii, avšak pouze takovou, o které se kdokoli mohl dočíst v bradavické knihovně, v sekci s omezeným přístupem. Podala jim ji. Oba ji chvíli studovali a pak Lucius zklamaně zvedl hlavu.
,,A to je všechno?"
,,Ano," pokrčila rameny. ,,Jen její příběh a magie, kterou oplývala. Zřejmě tehdy ještě nic víc neznali."
,,A co ta kletba?" Zeptal se Regulus.
,,Já nevím. Možná je to jen mýtus," řekla a podívala se z okna. Byla zmatená, jelikož v originální knize nenalezla žádnou kletbu, i když si ji přečetla několikrát.
Sirius Black byl v té době již ve škole. Další den po Štědrém večeru, který trávil s Jamesem u jeho rodiny, se oba vrátili do Bradavic. Domluvili se na tom se svými přáteli. Chtěli zbytek svátků strávit spolu a vymýšlet nějaké ty žertíky na McGonagallovou. Navíc vánoční svátky byly tím nejlepším časem v roce. Mělo to tu správnou atmosféru a Sirius ji chtěl strávit v přítomnosti svých nejlepších přátel, kteří jej milovali. Vynahrazoval si tím všechny ty roky, které musel přežít u své rodiny na Grimmauldově náměstí. Tyto Vánoce byly nejlepší v jeho životě, pokud opomenul to, co se stalo jisté mrzimorské dívce a návštěvy bystrozorů, kteří vyslýchali každého, kdo byl v té době na hradě. Měli stopu, avšak ani řediteli nechtěli říct, o co se jedná. Oznámili pouze, že se ještě vrátí, protože potřebují vyslechnout jednoho konkrétního člověka.
~ ~ ~
Andromeda se procházela hradem. Před chvílí se sestrami dorazily, stihly si pouze odnést věci do pokoje a vydaly se na večeři. Andromeda viděla Teda u stolu a záměrně jej ignorovala. Věděla, že se dívá jejím směrem, avšak nevěnovala mu jediný pohled. Bála se, styděla se. Nevěděla, jak mu to má říct. Rychle dojedla, zvedla se a odešla ze síně. Kráčela chodbou na opačnou stranu, než byly jejich ložnice, sama nevěděla proč. Ted se rozběhl za ní.
,,Andy, počkej!" Andromeda se otočila.
,,Tede, já..." couvla.
,,Andy?"
,,Promiň," řekla a rozběhla se pryč. Utíkala chodbou a vůbec nevnímala okolí. Najednou do něčeho vrazila.
,,Auu! Andy, dávej pozor!" Mnul si chlapec rameno. Andy zvedla hlavu. Před ní stál Sirius. ,,Jsi v pořádku?"
,,Ano, promiň, Siriusi. Asi jsem moc nekoukala na cestu."
,,To jsem si všiml," zakroutil hlavou. ,,Před kým utíkáš?"
,,Utíkám?" Zarazila se. ,,Před nikým," zalhala.
Sirius pozvedl obočí. ,,Opravdu? A proto jsi tak roztržitá? Co se děje, Andy?"
,,Nic, opravdu."
,,Nelži mi, poznám, když tě něco trápí. A nelíbí se mi to." Andy si povzdychla, sáhla do svého hábitu a vytáhla prsten. ,,Ouu, Andy, promiň, ale snažím se dostat pryč z rodiny Blacků, ne se do ni ještě přiženit," řekl a Andy protočila panenky.
,,Ten je můj, Siriusi. Zasnoubili mě. S Tiberiem McLaggenem. Je konec," Sirius se na ni díval s otevřenou pusou.
,,T-to myslíš vážně?"
,,Smrtelně. Měla jsem nááádherný zásnubní večírek," řekla ironicky.
,,Nemyslím tohle. Myslím to, že se vzdáš Teda a vdáš se za toho pitomce."
Andy si povzdychla. ,,Nic jiného mi nezbývá. Nechci dopadnout jako nějaký-"
,,Jako já?" Pozvedl obočí.
,,Tak jsem to nemyslela, Siriusi. Já jen, nejsem zrovna dobrodružný typ jako ty. Mám ráda jistoty a toto manželství mi je nabízí."
,,Opravdu? Kde je ta Andromeda, odvážná a nebojácná, která se postavila samotné Bellatrix? Co jsi s ní udělala? Já i Ted ji chceme zpátky!"
Andy se usmála. ,,Uspala jsem ji hluboko v sobě," povzdychla si. ,,Siriusi, já nemůžu-"
,,Ššš, nechci už nic slyšet. Nikdy jsem nepotkal pár, který by si byl souzen jako vy dva. Jste pro sebe přímo stvořeni. Ty miluješ jeho a on tebe. Jsi s ním šťastná. Takže to nezahodíš jen proto, že máš strach ze své rodiny. Ne, to ti nedovolím! Já tě vždy podržím, pomůžu ti. Jak víš, zdědil jsem od strýčka nemalé jmění, takže" udělal dramatickou pauzu ,,půlka je tvoje," Andy se na něj překvapeně dívala. ,,Co je? Já tě prostě nenechám, aby sis zkazila své štěstí. Takže žádné odmlouvání, teď půjdeš za Tedem a vše mu vysvětlíš. A nezapomeneš dodat, že je to jen a pouze divadlo pro rodinu, že nemáš v nejmenším úmyslu si McLaggena vzít a že miluješ jen a jen jeho. Před Bellatrix budeme dělat, že zásnuby myslíš vážně, že si chceš pouze své poslední svobodné dny užít a že se nemá čeho obávat. Nakrm ji tím a polechtej jí ego, vychval Blackovy až do nebes a v pravé chvílí nastoupím já, úžasný zachránce Sirius, a pomůžu ti vzít roha od té strašné famílie. A uvidíš, jak se ti uleví. Budeš volná a s mužem, kterého miluješ a který miluje tebe a vychováte spolu hromadu dětí, které bude strýček Sirius milerád hlídat. Docela slibná budoucnost, nemyslíš?" Uchechtl se.
,,Některé detaily bych vynechala, ale asi máš pravdu," usmála se na něj.
,,Tak se mi to líbí! A teď běž za ním a udělej odvážný krok," Andy přikývla a vydala se hledat Teda. Našla ho sklíčeného, jak sedí na schodech. Posadila se vedle něj a vše mu vylíčila. Chvíli vypadal smutně, ale pak se na ni usmál, pohladil ji po tváři a řekl: ,,Miluji tě, Andromedo Blacková. Společně zvládneme cokoli. Udělám vše proto, abys byla v životě šťastná, to ti slibuji," usmál se a políbil ji na rty. Andy se konečně cítila opět šťastná a úplná.
~ ~ ~
,,Slečno Blacková, prosím, pojďte se mnou," řekl profesor Křiklan. Bella měla zrovna hodinu přeměňování. Vyměnili si s Luciusem nechápavé pohledy a následovala ředitele své koleje.
,,Co se stalo? Kam jdeme?"
,,Uvidíte," řekl a v naprosté tichosti pokračovali v chůzi. Vešli do místnosti, kde seděli dva muži a jedna žena a všichni najednou vzhlédli k Bellatrix.
,,Prosím, posaďte se. Já jsem McMillenová a toto jsou mí kolegové, Watson a Griffin. Vyšetřujeme zde vraždu, která se stala jisté mudlovské dívce z Mrzimoru. Náhodou máme svědka, který vás viděl s hůlkou a nožem nad jejím tělem," Bellatrix se zarazila. V hlavě se jí promítl onen sen, který se jí zdál tu noc, kdy se to stalo.
,,Jenomže já jsem v té době byla doma, daleko od Skotska," ušklíbla se na ně Bella.
,,A může vám to někdo dosvědčit?"
,,Ano, spousta lidí. Celá má rodina byla se mnou."
,,Byli s vámi po celou noc?"
,,Po celou noc? Jak to myslíte?" Zamračila se. ,,Byla jsem na Grimmauldově náměstí 12, klidně si to ověřte. A v noci jsem logicky spala. Můžu už jít?" Podívala se na Křiklana a ten zase na McMillenovou.
,,Ovšem," přikývla. ,,Ověříme si vaší výpověď, promluvíme se svědky a pak se k vám vrátíme," Bella se zvedla a beze slova odešla. Nevrátila se však zpět na hodinu. Odešla do svého pokoje, lehla si do postele a zmateně přemýšlela, co se stalo. Ten sen byl tak skutečný, pomyslela si. Ale když jsem měla celou košili od krve, jak je možné, že ráno byla čistá? Musel to být jen sen, možná vidění. Najednou vstala, vzala si pergamen a brk a začala psát.
T.,
v Bradavicích byla zabita mudlovská šmejdka. Bystrozorové každého vyslýchají, včetně mě. Nevím sice, kdo to udělal, ale pokud je tady někdo, kdo je ochoten za čistotu krve zabíjet, možná bychom jej měli najít a sjednotit se. V jednotě je síla.
B.
Nečekala dlouho a přišla odpověď.
Milá B.,
Doslechl jsem se o tom. Možná se blýská na lepší časy. Pokud bys mi chtěla pomoct, najdi ve škole všechny schopné kouzelníky a čarodějky, kteří by byli ochotni bojovat za naši věc. Čím více následovníků, tím lépe. A brzy snad dosáhneme toho, po čem tolik toužíme. Po nadvládě čistokrevných.
T.
~ ~ ~
Narcissa se procházela podél jezera. Bylo poměrně chladno, avšak ona si potřebovala vyčistit hlavu. Najedou před sebou zahlédla známý kabát a nezbedné, na všechny strany kroutící se vlasy Anastázie. Cissy přistoupila blíže a přes její rameno zahlédla svou tvář, kterou právě Stázka malovala na pergamen.
,,Nádherně kreslíš," řekla a Stázka leknutím nadskočila, srolovala obrázek a zastrčila si ho do tašky.
,,Umm, díky," postavila se a dívala se do sněhu před sebou, Narcisse k nohám.
,,Já... chtěla bych se ti omluvit za to, jak jsem s tebou jednala, nebylo to fér," řekla a Stázka zvedla zrak. ,,Víš, já se budu muset vdát, na tom se nic nemění. Musím si vzít Luciuse Malfoye, musím poslechnout rodinu, ale na to mám ještě celé čtyři roky čas," skousla si mírně spodní ret. ,,Možná bude ode mě sobecké to, co ti teď navrhnu. Máš plné právo mne odmítnout, nechtít se mnou už nikdy mluvit, alespoň mě však vyslechni," Stázka přikývla a Cissy pokračovala. ,,Víš, přemýšlela jsem. Stále ještě nejsem oficiálně zasnoubená, či vdaná a tudíž mne nevážou žádné zábrany. Mám před sebou ještě celé čtyři roky a pokud bys chtěla, byla bych moc ráda, kdybychom je mohly strávit spolu," dořekla a očekávala její reakci.
,,Žádáš mě o to, abych ti dala lásku na čtyři roky a pak prostě odešla z tvého života? Cissy, takhle to nefunguje," Narcissa přikývla.
,,Promiň, musela jsem to zkusit," otočila se k odchodu, Stázka ji však chytila za ruku.
,,Chci tím říct, že ano, rozhodně s tebou ty čtyři roky strávit chci, avšak nemůžeš mě vinit za to, že neztratím naději ani potom. Mám přeci celé čtyři roky na to, abych ti dokázala, jak dokonale se můžeš se mnou mít, jak milována se můžeš cítit. Nech mě ti to dokázat. Pojeď na víkend ke mně domů. Ukážu ti, jak bychom mohly žít, co všechno bys měla. Možná nejsme tak bohatí jako Malfoyovi, avšak nikdy bys nestrádala a rozhodně bys měla něco, co on ti nikdy dát nemůže. Lásku," usmála se na ni a Cissy zaváhala. Co když se to dozví Bellatrix, pomyslela si, ale pak si vzpomněla na to, co jí řekla Andromeda a přikývla.
,,Dobrá tedy, slečno Sayreová, půjdu s vámi třeba na kraj světa."

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama