Kapitola První: Nikdy mě neopouštěj

27. května 2017 v 20:45 | Stázka |  Povídka: A Twist of Fate
~1966~
,,Andy, Bello, že vás chytím?" Smála se maličká plavovlasá dívenka. Na očích měla uvázaný šátek a malýma ručkama tápala kolem sebe.
,,Opatrně, beruško," zasmála se Bella a Narcissa se v tom okamžiku rozběhla za jejím hlasem. Zakopla však o kořen stromu, který vystupoval z čerstvě posečené trávy na velkolepé zahradě Black Manoru a spadla na zem.
,,Cissy!" Rozběhla se k ní Andromeda a sklonila se. Cissy popotahovala a z kolena jí tekl proužek krve, červené jako pravý rubín.
,,Je to zvláštní," ozvala se nejstarší z nich. ,,Jeden by řekl, že Blackovi budou mít krev modrou," stála nad nimi a s úšklebkem pozorovala plačící sestru. Andromeda, jí koleno zavázala šátkem, který měla ještě před chvílí na očích.
,,Nech si to a pojď mi raději pomoct. Musíme ji dostat nepozorovaně do mého pokoje, aby si otec nevšiml, že se jí něco stalo. Měly bychom problém všechny tři," řekla své starší sestře a poté se podívala na uplakanou Narcissu. ,,Dám ti tu nohu do pořádku, nic se neboj," zvedla ji a společně s Bellou ji odvedly do domu. Cissy měla koleno celé špinavé a její dlaně na tom nebyly o moc lépe, stejně tak růžové šaty, které měla celé pokryté hlínou a zelenými šmouhami od trávy. Když se jim podařilo nepozorovaně se dostat až k Andromedě do pokoje, posadila malou plavovlásku na svou postel. Andy vzala do ruky hůlku a za chvíli bylo zase vše, jak má. Prostřední ze sester Blackových se toužila stát lékouzelnicí, protože ráda pomáhala druhým a viděla v tom obrovský smysl a také poslání. Rozhodně větší, než být ozdobou svého manžela, jak bylo ostatně v kouzelnických rodinách zvykem. Ozvalo se zaklepání na dveře. Stála za nimi jejich domácí skřítka Minkey, která sloužila rodině Blacků teprve krátce a vyzvala je, ať jdou dolů na jídlo. Byla to jedna z mála skřítek, která uměla také výborně vařit. Jejich poslední skřítek zastal vše, avšak jídlo nebylo nic moc. Museli si proto pořídit starou čarodějku, která jim vyvařovala.
,,Za chvilku budeme dole, děkujeme" usmála se na ni Andromeda a skřítka odešla. Bellatrix protočila panenky.
,,Opravdu? Jednáš s ní jako se sobě rovnou."
,,Pouze se k ní chovám slušně, mohla bys to čas od času také zkusit," zamračila se Andromeda a odešla Cissy do jejího pokoje pro jiné šaty. Jakmile se převlékla, sešly společně dolů na večeři. Jídlo u Blacků znamenala spousta chodů, různých druhů příborů a talířů, znalost etikety, správné držení těla a takzvaný smalltalk mezi chody. Andromedu to unavovalo, nemohla se dočkat, až se bude moci vrátit do svého pokoje.
,,Bellatrix, máme pro tebe novinu," řekl najednou její otec a utřel si ústa ubrouskem. Bella zvedla oči od talíře. ,,Budeš se vdávat. Dnes jsme s panem Lestrangem sjednali tvé zásnuby s jejich synem, Rodolphusem. Je o rok starší než ty, po tomto létě nastoupí do šestého ročníku." V Bellatrix hrklo, nic však neřekla. ,,Samozřejmě svatba počká, dokud nedostuduješ a nesložíš OVCE." Andromeda svou sestru pozorovala. Viděla na ní, že bojuje se slzami. Bella rychle dojedla své jídlo, omluvila se a odešla do pokoje, kde konečně mohla dát průchod svým emocím.
,,Bello, drahoušku," vešla do jejího pokoje Andromeda. Bellatrix vzhlédla.
,,Nevdám se za něj! Slyšíš?! Nevezmu si Lestrange!" V jejím obličeji bylo vidět zoufalství. Andy se k ní posadila a objala ji, Bella se k ní schoulila a začala plakat ještě více. Se svou sestrou se cítila tak bezpečně, tak krásně a nedotknutelně. Andromeda měla v sobě něco, co ji uklidňovalo a dělalo šťastnou. Neuměla si představit, že by se vdala a už by ji, či Narcissu, nevídala tolik jako doposud. Její sestry pro ni byly vším. Dávaly si vzájemnou lásku, kterou od rodičů nedostávaly. Byly si blízké jako jedna duše ve třech tělech. Záviděla Narcisse. Všechno tohle měla ještě daleko před sebou. Bylo jí deset a po prázdninách měla nastoupit do prvního ročníku čar a kouzel v Bradavicích. Měla strach, že ji Moudrý klobouk nezařadí do Zmijozelu a ona bude pro svou rodinu stejný vyvrhel jako její bratranec Sirius. Nástup do školy čekal také Reguluse, Siriusova mladšího bratra, který si však byl Zmijozelem naprosto jistý.
,,Vždy existuje i jiná možnost," zašeptala Andy a hladila ji po vlasech. ,,Vždy máš na výběr." Ten večer usnuly ve společném objetí.
~1969~
Andy se probudila časně ráno. Dnes měla volné dopoledne a nehodlala ho strávit s nikým jiným než s Tedem Tonksem. Potichu vstala, aby nevzbudila své sestry, oblékla se, upletla si cop a utíkala rovnou do sovince, aby poslala Tedovi dopis, že se sejdou dole, u Velké síně, aby se společně mohli nasnídat a vymyslet, co s volným dopolednem. Musela zvolit tento způsob komunikace, jelikož by se do mrzimorské společenské místnosti bez povšimnutí nedostala. Heslo sice znala, Ted jí ho řekl, ale bylo to jen pro případ nejvyšší nouze. Někdo z Mrzimoru by ji mohl vidět a říct to řediteli jejich koleje a Ted by mohl mít problém. Rychle napsala dopis, dala jej sově do zobáku a seběhla dolů k Velké síni. Nečekala dlouho a objevil se, kráčel k ní s úsměvem, který mu opětovala. Objal ji. Andy doufala v něco víc, než jen objetí. Scházeli se již od vánočního plesu a dnes byla polovina května. Stále byli však pouze na přátelské úrovni, dalo-li se tomu tak říkat.
Bella s Cissy se oblékly a vydaly se dolů na snídani. To, že Andy nebyla ve své posteli, Bellu nijak nepřekvapilo. Moc dobře věděla, s kým je. A nemýlila se. Andromeda seděla Tedovi na klíně u mrzimorského stolu a zrovna mu dávala do pusy jahodu- ano, tomu se vskutku říká přátelská úroveň. Belaltrix se usadila ke svým spolužákům a tvářila se kysele.
,,Notak, Bello, nevidíš, jak je šťastná?" Zeptala se Cissy, která si jejího pohledu všimla.
,,Je to mudlovský šmejd, Narcisso," odsekla Bella. Narcissa protočila panenky.
,,Ano, já vím. Nemá čistou krev a Andy má na víc, ale pokud je šťastná, jsem šťastná taky," odpověděla Cissy a dala si do pusy lžičku meruňkového rýžového nákypu. ,,Mmm... jak já to miluju." Bella nad ní zakroutila hlavou a znovu se podívala na ty dva. Bellatrix Tonkse prostě nenáviděla. Byl to mudlovský šmejd, který se snažil o někoho, komu nesahal ani po kotníky. Měla chuť mu dát lekci, ukázat mu, kam patří. Neměl právo se Andromedy vůbec dotýkat. Vždyť byla čistokrevná. Ale byl právě toto ten důvod, proč ho tolik nenáviděla? Jeho původ? Ne. Ve skutečnosti v tom bylo něco úplně jiného. Bella chovala k Andromedě jisté pocity, které nebyly tak úplně sesterské. A nemělo to nikdy vyjít na povrch. Pozorovala je, jak tam cukrují a v ruce drtila vidličku, až jí zbělaly klouby. Zrovna si dávali eskymáckou pusu. Po snídani oba vstali a ruku v ruce někam odešli. Bella se vrátila zpátky do ložnice. Rozhodla se dnes dopolední hodinu přeměňování vynechat, neměla vůbec náladu na žvanění McGonagallové. Ani nevěděla, jak dlouho tam tak ležela a dívala se do stropu, když v tom někdo vešel. Byla to Andromeda a usmívala se od ucha k uchu. Belly jako by si ani nevšimla a posadila se na postel. Její sestra ji upřeně pozorovala, až to bylo poněkud zvláštní.
,,Co je? Potřebuješ snad něco?" Pozvedla Andromeda obočí.
,,Jsi až podezřele moc šťastná," konstatovala Bella a nespouštěla z ní zrak. Andy se tajemně usmála. ,,Co na něm vidíš?" Zatvářila se vážně.
,,Je hodný, milý, upřímný a laskavý. Pomůže mi vždy, když potřebuji," odmlčela se. ,,Miluje mě a já jeho. Udělal by pro mě cokoli na světě a já pro něj taky."
Bella chtěla něco říct, něco opravdu ošklivého, ale nakonec to polkla. Vybavila se jí totiž slova Narcissy. Notak, Bello, nevidíš, jak je šťastná? Trochu si odkašlala.
,,Mám strach, že tě pouze využívá pro tvé jméno a ty jsi zamilovaná, a tudíž k tomuto slepá. Ale já ho nehodlám nenechat, aby ti ublížil, rozumíš? Nechci tě vidět zlomenou, v slzách, na to tě až moc..." odmlčela se ,,...mám ráda." Sklopila zrak ke svým prstům, se kterými si pohrávala a po chvíli znovu vzhlédla. ,,Navíc, i kdyby to myslel upřímně, rodiče na tohle nikdy nepřistoupí."
,,Bello, je moc milé, že si o mne děláš starosti, avšak ujišťuji tě, že to je vzájemné," skousla si ret a vypadala, že přemýšlí. ,,Nepřistoupí... a... co když... co když uteču?" Dostala ze sebe nakonec. Bella pozvedla obočí, postavila se a šla se posadit na postel vedle ní.
,,To tě právě napadlo nebo jsi o tom s ním mluvila?"
,,Nemluvila. Přemýšlela jsem však o tom. Ale nahlas jsem to vyslovila až teď."
,,A ty bys mě opustila? Mě a Cissy? Jen tak?"
,,To ne, ale... já chci být jen šťastná, Bello. Pochop to. Zkus se na to podívat z mé strany. Já ho miluju, on mě, chceme spolu být, ale copak to jde jinak, když jsem narodila do takovéhle rodiny?"
Bella si povzdychla. ,,Hele, Andy. Vůbec se mi to nelíbí. Už jen fakt, že je to mudlovský š- ehm mudlorozený, mě zneklidňuje. Avšak pokud tě to dělá šťastnou," povzdychla si. Nechtěla, aby jí Andy někdo vzal. Nedovedla si představit, že by se její sestřičky někdo dotýkal. Vždyť byla její. Ne, tyhle myšlenky musela dostat z hlavy. Nebyla její. Nemohla být. Nebylo to možné.
,,Nechci, ať jsi smutná, Bell," usmála se na ni. ,,Pro tebe a Cissy bych udělala první poslední, ale copak se dá v této rodině přežít s chladnou hlavou? Člověk by se spíše zbláznil. Vždyť se podívej na matku. Ona už se začne třepat jen, když někdo zmíní otcovo jméno."
,,Já vím," vzala ji za ruku a propletla jejich prsty. ,,Já ti nechci bránit ve štěstí, jen nechci, aby ti ublížil. Zabiju ho, jestli kdy budeš kvůli něho plakat, to ti přísahám." Chvíli se jen dívala na jejich spojené ruce a pak znovu, s nepatrným úšklebkem, promluvila. ,,Teta tě vypálí z gobelínu jako Siriuse."
Andy se zasmála. ,,Z gobelínu možná, ale z vašich srdcí ne. Tam nedosáhne nikdo," pustila jí ruku a objala ji. ,,Ani ta nejčernější magie." Bella při jejím objetí zavřela oči. Najednou na okno zaťukala sova. Andy vstala a vzala z jejího zobáku dopis.
,,Je od Teda, zve mě na romantickou večeři u jezera," zaculila se, když si dopis přečetla.
Bella se usmála. ,,Tak jdi a prosím, buď opatrná,"objala Andy a dala jí pusu na tvář.
,,Budu, neboj se o mě. Už nejsem malá holčička," odpověděla a netrpělivě čekala na večer.
~~~
Ted očekával Andromedu u jezera. Ta dívka se mu líbila již nějaký čas. Neměl však odvahu ji oslovit. Sirius se nad ním slitoval, jaký je to ubožáček a sestřenku mu představil. Bylo to na školním plese o vánocích tento rok. Od té doby se spolu vídali. Byli něco jako velmi dobří přátelé s city jeden pro druhého, stále se však ani jeden k ničemu neměl.
,,Pozvi ji už konečně na pořádné rande," naléhal na něj Sirius. ,,Ta květinka nebude čekat věčně a ještě ti ji utrhne někdo jiný." Ted si vzal jeho slova k srdci a pozval ji na skutečné rande k jezeru. Byl opravdu nervózní. Když ji uviděl k němu scházet, postavil se z piknikové deky, aby ji uvítal.
,,Sluší ti to," přistoupil k ní a dal jí pusu na tvář. ,,Je trochu chladno," dodal a podal jí deku.
,,Děkuji, tobě to taky sluší," usmála se na něj, prohrábla mu vlasy a deku si od něj vzala. ,,Nádherné místo na večeři, ve správný čas a v náramně příjemné společnosti," posadila se a objala ho i s dekou kolem krku. Ted se začervenal.
,,Mám tady nějaké jídlo a také," vytáhl lahev z ledu. ,,Šampaňské pro princeznu," pousmál se a taky přes sebe jednu deku chtěl přehodit. Jakým však pro něj bylo překvapením, když se k němu Andy přitulila a oba je přikryla tou svou. ,,Šampaňské si dám ráda, ale zdalipak mě nechcete, pane Tonksi, opít?" Šibalsky se na něj usmála.
Ted se ušklíbl. ,,To bych si nedovolil, madam Blacková. Váš ctihodný a starobylý rod by mě za to asi zakopal pod zem."
Andy se zahihňala. ,,Tak dobře, jedna sklenička přeci nikdy nikoho nezabila," zazubila se a vzala do ruky dvě skleničky. Ted nalil víno do každé z nich.
,,Na co si přiťukneme?" Zeptal se.
,,No přeci na nás," usmála se sladce a přiťukla si s ním. Ted byl nervózní a rudl. Její přítomnost a víno byla dohromady vyloženě vražedná kombinace. Napil se. Andy se maličko zakřenila.
,,Je dobré, ale znám lepší. Ale nedělej si s tím hlavu," uculila se a přitulila se ještě víc k němu.
Ted se trochu ušklíbl. ,,Je mi jasné, že Blackovi mají vše lepší, než jim ostatní mohou nabídnout," pohladil ji po vlasech. ,,Jsi nádherná, víš to? A nejen to. Jsi chytrá, zásadová, stojíš si vždy za svým. Jak jsem se vůbec dostal k tak dokonalé dívce?" Vyřkl své pochybnosti nahlas. ,,Vždyť já ti nikdy nemůžu dát to, co Malfoy nebo Lestrange," povzdychl si.
Andy se posadila a podívala se mu do očí. ,,Ne, to nemůžeš. Protože ty mi můžeš dát mnohem, mnohem více. Lásku. Nezáleží na původu, ale na pocitech. Láska nezná hranic, neví, co je to původ, co jsou to peníze a co je moc. A to jsou věci, na kterých mi nikdy nezáleželo. Já chci být pouze šťastná a to mohu jen a pouze s tebou."
Ted zakroutil nevěřícně hlavou. ,,Andromedo Blacková, já tě tolik miluji," naklonil se k ní a jemně, velmi opatrně ji políbil na rty. Andy jej k jeho překvapení objala a začala mu polibky oplácet.
,,Edwarde Tonksi,"znovu ho políbila. ,,Ani si neumíš představit, jak jsem ráda..." opět ,,...žes to vyslovil, protože já tebe taky." Teda její slova hřála u srdce a dodala odvahu k dalším polibkům. Tu noc se v komnatě nejvyšší potřeby milovali. Pro oba to bylo jejich poprvé. Andy usnula v jeho objetí a zpátky do ložnice se vrátila až brzy ráno. Cissy ještě spala, Bella však ne.
,,Kde jsi byla celou noc? Byla jsem strachy celá bez sebe!" Zašeptala a posadila se. Andy se tvářila zvláštně, Bella poznala, že je něco jinak a zamračila se. ,,Ty ses s ním vyspala?" Když otázku vyslovila, píchlo ji u srdce. Doufala, že to Andy popře, že řekne, že to není pravda. Nepopřela to.
,,Možná," skousla si ret a dívala se na Bellu. Ta nic neřekla, pouze si znovu lehla a přikryla se. Slzy jí začaly stékat po tváři, snažila se být potichu, i přesto jí pár vzlyků uteklo. Slyšela Andy, jak se posadila. Bella si dala k ústům peřinu a doufala, že ji nezaslechla, avšak když se za ní ozvaly kroky, povzdechla si.
,,Bello, nechtěla jsem to říkat, neměl se to vlastně nikdo dozvědět. Nechtěla jsem, abys kvůli tomu plakala," pak se trochu zarazila. ,,I když vlastně nechápu, proč pláčeš," sedla si na okraj její postele a hladila ji po ruce. ,,Jen mne pochop. On to konečně přiznal. Přiznal, že mě miluje. A i když to vím už nějakou tu dobu, slyšet to přímo z jeho úst, je jiné," Bella k ní ležela zády. Při těch slovech zavřela oči a stiskla rty k sobě.
,,Zůstaneš tady se mnou? Prosím..."
,,Ovšem," lehla si k ní pod peřinu a objala ji. Bella zavřela oči. Cítila, jak ji Andy hladí, uklidňovalo ji to. Po chvíli se jí povedlo usnout. Když se však probudila, Andy už tam nebyla. Rozhlédla se. Byla v ložnici sama. Podívala se na hodiny a zjistila, že zaspala první hodinu. Nechápala, proč ji její sestry nevzbudily. Dala si sprchu a upravila se. Ten den se chovala divně. Vyhýbala se Andromedě a ani večer v ložnici s ní nemluvila. Prostě jen popřála oběma dobrou noc, řekla, že je unavená a šla si lehnout. Stejně tak probíhalo i několik dalších dnů. Andy si toho všimla. Už první den tušila, že je něco v nepořádku. Vyhlédla si tedy vhodnou chvíli, kdy budou bez Narcissy, a počkala si na Bellu v ložnici.
,,Co jsem ti provedla?" Vystřelila na ni hned, jakmile vešla. ,,Co jsem udělala, že mě ignoruješ a vyhýbáš se mi? Zrovna od tebe to docela dost bolí," Bella se na ni konečně po několika dnech pořádně podívala a skousla si ret.
,,Nechtěla jsem, aby to bolelo tebe... já.. chtěla jsem jen utéct od své vlastní bolesti," posadila se na postel a sklopila zrak. ,,Odpusť..."
,,Kterou jsem způsobila já, že ano? Ale čím? Tím, že chci být jen šťastná?"
,,Ne, Andy," řekla rychle. ,,Já chci taky, abys byla šťastná. Není to tebou, tys neudělala nic špatného, je to mnou," stála tam a dívala se na ni. ,,Ty za nic nemůžeš, to já, je to ve mně."
Andy si ji chvíli zkoumavě prohlížela. ,,A můžu ti nějak pomoct?"
,,Jen... neopouštěj mě. Neříkám, abys s ním neodcházela, pokud jsi s ním šťastná. Jen mě prostě neopouštěj," nevěděla, jak to vysvětlit, a tak pouze doufala, že to Andy pochopí.
Andy k ní přistoupila blíže a objala ji. ,,Já tady pro tebe vždy budu, Bello."
,,Slibuješ?"
,,Slibuji."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama